Jedu vodu – ekologická Vltava 2016

Jedu vodu – ekologická Vltava 2016

Vratné kelímky šetří Vltavu a můžou zachraňovat životy. Nejpopulárnější vodácký úsek řeky je po sezóně čistší než v minulosti, pomohly i mobilní toalety.

Vratné kelímky na Vltavě

Nápad zavést v nejfrekventovanějším úseku vodácky nejpopulárnější české řeky vratné kelímky se osvědčil. Vltava byla díky projektu „Jedu vodu“ letos z velké části zbavena tradiční ekologické zátěže, kterou představuje odpad zanechaný u řeky neukázněnými návštěvníky. Navíc mohli letos návštěvníci na trase z Vyššího Brodu do Boršova využít také 25 nových mobilních toalet, jejichž provoz byl financován z této akce. O jejich čistotu se po celou sezonu staralo několik lidí z řad obtížně zaměstnatelných a zdravotně znevýhodněných. Přínosem bylo i nasazení záchranáře a vyškolených zdravotníků, kteří přímo u řeky ošetřili řadu drobných zranění, čímž mnohdy odpadl problém se zbytečným výjezdem záchranné služby.

„Společně s vodáky, obcemi a dalšími partnery se nám v rámci tohoto pilotního projektu povedlo významně snížit množství odpadků, které běžně končily v řece. Vltava je v hlavní letní sezóně návštěvníky velmi zatížena, takže naší hlavní filozofií je snaha vracet přírodě formou nových moderních služeb a investic alespoň část toho, co ji tato zátěž bere,“ uvedl jeden z autorů projektu Jedu vodu Martin Pavljuk.

Podle odhadů letos sjelo Vltavu přibližně 100 tisíc lidí, o rok dříve, v mimořádně silné sezóně, cirka dvojnásobek. Dle našich propočtů spotřebuje tento počet lidí v rámci svého několikadenního pobytu jeden až dva milióny plastových nápojových kelímků. „Jen pro představu milión kelímků vložených do sebe, by dosáhl výšky osmi kilometrů, tedy tam, kde létají dopravní letadla,“ konstatoval Pavljuk.

O úspěšnosti projektu svědčí i fakt, že v rámci zářijového velkého čištění břehů Vltavy, nebyl dle sdělení hlavního organizátora ani jeden z vratných kelímků v řece a jejím okolí nalezen. Lidé je tedy buď vrátili, případně si je odvezli jako suvenýr domů, což je pro Vltavu skvělá reklama. „Vodáci nabídku akceptovali a kelímky přijali za své. Máme propočítáno, že v průměru byl každý kelímek za sezonu využitý čtyřikrát, než si ho někdo odnesl domů,“ zdůraznil další z trojice partnerů Jedu vodu Mgr. Martin Švarc.

Pomohla tomu nejen záloha 50 korun za kus, ale také soutěž, ve které už je známý i výherce hlavní ceny – luxusního zájezdu s lodní cestou po Středomoří pro dvě osoby. Kromě toho vodáci mohli díky vratným kelímkům v cíli své cesty vyhrát i další ceny, třeba trička nebo mikiny s logem Jedu vodu 2016.

Z prostředků za zálohu kelímků zaplatili organizátoři akce mobilní toalety mimo jiné i na jezu Herbertov, kde rovněž ze zdrojů Jedu vodu „lovil“ tonoucí z vody a následně je ošetřoval záchranář Martin Poschl. Všechna stanoviště měla také obsluhu, která mobilní WC uklízela. Část prostředků ze záloh šla na provoz hlavního mycího centra v Českém Krumlově.

Na tyto aktivity vydali organizátoři celkem přibližně čtvrt milionu korun. „Co se týká vratných kelímků, nejsme uzavřeným spolkem. Přidat se k projektu Jedu vodu může každý podnikatel kolem řeky, jsme připraveni spolupracovat a každého vítáme,“ poznamenal Švarc. „My určitě budeme znovu investovat do většího pohodlí vodáků a lidí kolem řeky vůbec,“ dodal.

Na projektu se podílely Lesy České republiky a Povodí Vltavy. Spolupracovat mohly i radnice měst a obcí na trase. Někde starostové váhali, nejspíš čekali, jak vše dopadne. V Rožmberku, Boršově a ve Větřní měli pochopení a akci plně podpořili. O tom, že jsou vratné kelímky užitečné, se například přesvědčili i návštěvníci největší akce léta pořádané při příležitosti olympijských her v brazilském Riu – Rio Lipno. I tam byly vratné kelímky s klipem k dispozici.

Zdravotnická služba

Projekt financoval i zdravotní pomoc na kritických místech kolem řeky

Významným přínosem celé akce byla již zmiňovaná zdravotnická služba, která u jezů ošetřila řadu především drobných zranění. „Dobré bylo, že lidé nevolali kvůli menším úrazům sanitku jako dřív. Zbytečných výjezdů profesionálních záchranářů tak značně ubylo,“ připomněl další z členů týmu Jedu vodu Ing. Filip Hrdina. Za velký a přetrvávající problém označil rozbité sklo a PET lahve v řece.

Tým jedu vodu už proto přemýšlí o projektu vratných PET lahví, které se používají v zahraničí. Představa, že si vodáci například přelijí některé své nápoje ze skla do nerozbitných zálohovaných PET lahví a skleněné lahve ještě před startem na vodě odloží do připravených nádob, je lákavá. Může být dalším dílem seriálu o pomoci řece, kterou vodáci mají rádi, a které mnozí z nich i rádi pomohou.

Projekt Jedu vodu s vratnými kelímky a snahou o celkovou větší čistotu kolem řeky i zdraví vodáků podpořily Lesy České republiky, které například poskytly pozemky na umístění mobilních WC, Povodí Vltavy, které mimo jiné umožnilo umístění informačních tabulí kolem toku, zvlášť u jezů a kempů. Přínosem byla spolupráce radnic v Rožmberku nad Vltavou, Větřní a v Boršově. Aktivní byl i přístup Českého červeného kříže, který proškolil zdravotní personál a umožnil tím zdravotnickou službu na zvlášť nebezpečných místech na řece. Pozitivně reagovali i majitelé či provozovatelé některých občerstvení či kempů a podíleli se na výdeji i odběru vratných kelímků. Organizátoři věří, že jejich počet postupně poroste.

Více informací o projektu najdete na stránkách Jedu vodu či na facebooku.

Zkušenosti čtenářů

Cajs

Hezky napsaný PR článek. Pokud jste to někdo viděl v praxi, tak víte, že pan Pavljuk není zachránce Vltavy (za kterého se snaží vydávat), ale hlavní devastátor prostředí. Ta podpora starostů také rozhodně není taková, jak by se mohlo po přečtení zdát. Pokud vím, tak tyto firmy dostaly za nezákonné chování na Vltavě několik pokut z nichž některé jsou dodnes vymáhány exekučně.
Jen tak na okraj, Čištění Vltavy pořádá Sdružení pro Vltavu. Pan Pavljuk se v článku snaží vyvolat dojem, že je to jeho akce a parazitovat tak na práci jiných. Krom toho – ty kelímky se při čištění našly taky.
Nevím, jestli je vhodné, takto dělat reklamu projektu, který je ztělesněním toho nejhoršího, co lze na Vltavě v létě potkat.

Kitty

Hlavni devastator … to jsou trochu silna slova zvlaste kdyz nejsou nicim podlozena. Pokud jsem to dobre pochopil, lide proste misto tisicu kelimku, ktere by vyhodili mohli pouzivat ekologictejsi vratne kelimky. Co je na tom jako spatne?

Cajs

Špatně je na tom to, že navzdory platné legislativě je z ukotvených plavidel v naprosto nevyhovujících hygienických podmínkách prodáván alkohol a na mnoha místech je to ještě doprovázené hlasitou reprodukovanou hudbou. Zmíněné záchody jsou jen jako „propagandistický fíkový list“ neboť je nikdo neuklízí a již na počátku července byly naprosto nepoužitelné. Chlubit se v této situaci, že jsem omezil množství sajrajtu, který jsem vyprodukoval a několik let jej po mne uklízeli jiní, jak to dělá „pan podnikatel“, se mi zdá poněkud chucpe, stejně jako to, že se snaží mediálně parazitovat na práci jiných. Zmíněné čištění Vltavy již 22 let pořádá Sdružení pro Vltavu a pokud je mi známo, pan Pavljuk se jej dosud nikdy neúčastnil. Tedy nepořádek, vzniklý jeho „podnikatelskou činností“ v minulých letech uklízeli dobrovolníci, kteří s jeho „podnikáním“ neměli nic společného.
To je na tom, podle mého názoru, SKUTEČNĚ (nejen jako) špatně.

Kitty

Tak ja nevim co presne pan Pavljuk dela ani nevim kde se chlubi cizi praci (v tomto clanku to nikde nenachazim). Ale ty kelimky v uplynulych letech vyhodil on osobne nebo je vyhodili jini lide? To je jakobych si stezoval na Tesco za to ze nekdo odhodil v lese jejich tasku.
Podobne to vidim s temi zachody.
Nemuzu si pomoct a situaci tam tak detailne neznam, ale vyse uvedeny projekt mi prijde jako krok spravnym smerem a urcite by bylo lepsi ho pochvalit nez povysene tvrdit, ze by toho mel delat jeste vice.

Kitty

Tak ja nevim co presne pan Pavljuk dela ani nevim kde se chlubi cizi praci (v tomto clanku to nikde nenachazim). Ale ty kelimky v uplynulych letech vyhodil on osobne nebo je vyhodili jini lide? To je jakobych si stezoval na Tesco za to ze nekdo odhodil v lese jejich tasku.
Podobne to vidim s temi zachody.
Nemuzu si pomoct a situaci tam tak detailne neznam, ale vyse uvedeny projekt mi prijde jako krok spravnym smerem a urcite by bylo lepsi ho pochvalit nez povysene tvrdit, ze by toho mel delat jeste vice.

Cajs

Já naopak situaci velmi důvěrně znám. Článek je velmi obratně napsán aby z toho pan Pavljuk vyšel jako kladný hrdina. Realita by se ovšem dala shrnout do věty: „To jsem dobrej, ře jsem po sobě (svém podnikání) uklidil několik málo škod (jednotky %), které jsem svou činností (místy nezákonnou – nedodržování místních vyhlášek a dalších zákonů) sám způsobil.“
Nechápu, proč by takový „podnikatel“ měl být za to chválen.

Dobrý den, jmenuji se Martin Pavljuk 🙂 Pan pod přezdívkou Cajs, zde nehorázně lže a nedává pozor na to co čte, ele je předem zaujatý asi hněv a nepřejícnost mu zamlžila smysly. Na Vltavě existuje spoustu střetu zájmů a velká nevraživost mezi jednotlivými podnikateli a to na příč celým spektrem a do těchto zájmů jsou zataženi někteří politici, kteří přisluhují často podnikatelům dle svých známostí a podle toho můžou vypadat i jejich vyhlášky.  Já dále nebudu přispívat k atmosféře nenávisti silnými slovy na adresu pana „run-Cajse“ Proto uvádím fakta:
1.Projekt Jedu Vodu ani jeduvodu s.r.o. neprovozuje plovoucí občerstvení, je to otevřený projekt pro všechny podnikatele na řece a jedním z jeho členem jsem i já se svými „plovoucími Bárkami“
2. JV jde především o nahrazení jednorázových plastů omyvatelnými a to všede na Vltavě včetně plovoucích občerstvení.
2. Jedu Vodu pořádá vlastní menší čištění řeky a může to doložit fotografiemi. Nemá zájem parazitovat na velkém čištění pana Kolínského. Ale od samotného organizátora máme názor ať si to děláme sami hlavně , když bude Vltava čistčí.
3, Hlavní organizátor velkého čištění pan Kolínský mi osobně telefonicky zdělil že nenašli při své akci ani jeden vratný kelímek.
4 U záchodů, které jsme instalovli byla služba od středy do neděle od půlky června do konce srpna na všech místech. Našim „bábinám“ jsme za to z vlastní kapsy zaplatili dohromady 3 x 500 kč denně, tak ať si to každý spočítá.
5. Za záchody somotné jsme dali 200 000 kč. Mohu doložit.
6. Záchranáže jsme platili denně po dobu 80 dní jmenuje se Martin Poschl kontakt mohu poslat.
Plovocí bary provozuji, jako soukromá osoba a snažím se reagovat na kritiku okolí, neustálím zlepšováním služeb a dopadu mé činnosti. Věnuji tomu již 5 let své plavidla jsem například vybavil toaletou a tekoucí teplou vodou. Je mě osobně jedno jestli budu prodávat vodu, pivo, nebo koktejly, ale zatím se soustředím na koktejly, nechci brát kšeft kempům. Hlevně, že moji zákazníci budou spokojeni a nemusejí čekat frontu u „upocenejch pepíků“ na břehu a odjíždět z vody předčasně, protože stánky a kempy nestíhají servis. Na Vltavu jezdí 200-300 osob někdy i 20 000 za víkend. Kempy nemůžou zákonitě vše obsloužit a kapacity toalet nemohou stačit.
Tuto činnost budu dělat dál, a pokud nebudu já bude někdo jinej, kterému budou nějaký Vratný kelímky nebo částečná etika a kritika druhých ukradený úplně.
Projekt JEDU VODU dal letos práci 40 lidem.
Plovocí bárky dalším 20 lidem.
Ahooj runcajsi 🙂 a polepši se.
 
 

Martin Pavljuk

200-300 tisíc lidí jsem chtěl řícz

Alf

Jsem jak aktivní  celosezónní,,splouvač,, Vltavy, tak zářijový ,,uklízeč,,. Pro rok 2016 jsme dostali k úklidu přidělen úsek Pískárna-Spolí, ve skupině pro tento úsek nás mohlo být kolem deseti. Kelímky JV jsme nacházeli, byť klasických nezálohovaných kelímků bylo samozřejmě o dost více. Pochybuji, že by v našem úseku JV kelímky byly, a zázrakem v jiných úsecích ne. Tolik jen k této věci. Mohu-li posoudit obsah nalezeného bordelu kolem vody ve srovnání s předchozím rokem, výrazně se zvyšuje počet nápojových brček, což je jeden z hlavních odpadů plovoucích barů. Několik let jsem se pohyboval celosezónně v prostředí kolem hlavních vodáckých úseků Vltavy, považuji se tudíž za přiměřeně zasvěceného ve sledování vývoje kolem vody. Netroufám si hodnotit přístup pana Pavljuka k byznysu, případně péči o Vltavu a poměru kladů a záporů v zavedení zálohovaných kelímků, jen přikládám nezávislé (snad) svědectví, jak to vidím zvenčí.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: