Recenze vodáckého vybavení

V polovině října vyšla kniha Jiřího Červinky nazvaná Mistři divoké vody s podtitulem Rozhovory s legendami 50. – 70. let.

Pro letošní jaro jsme obdrželi na vyzkoušení plastovou kánoi Agara od výrobce Noah. Znalí vodáci se jistě podiví, proč bychom měli testovat Agaru, když už je na trhu pěkných pár let a předtím na něm byl její předchůdce nazvaný Canoah Turismo. Jednoduše proto, že na ni ještě recenze dělaná nebyla.

Na testování packraftu Itiwit 500 jsem se hodně těšil. Po úspěchu kajaků Strenfit X500 jsem byl totiž velmi zvědavý, jestli na ně packraft naváže. Pojďme se podívat, zda to dokázal.

Mačeta. Poprvé jsem ji viděl živě na podzim, když jsem se pro něco stavoval v HG sportu a na prodejně to byla čerstvá novinka. Nikdo pořádně nevěděl, co od téhle loďky čekat. Dozvěděl jsem se jen, že si loď vypůjčil někdo ze slalomářů a byl nadšený. Sám jsem se k testu nedostal, protože Troja už tou dobou byla dávno uzavřená. No a přes zimu… Jsem na to spokojeně zapomněl.

Připravili jsme pro vás, na základě dlouholetých zkušeností, přehled toho nejlepšího a nejzajímavějšího vodáckého vybavení na vodní turistiku a hlavně na takzvanou divokovodní turistiku, za kterou označujeme ježdění vodních terénů do obtížnosti WW III.

Musím přiznat, že když jsem ve facebookové skupině „vodáci“ narazil na nabízený titul Moje vodácké holky, který napsal a inzeroval Tomáš Hlavica, chvíli jsem váhal, jestli to není jenom nějaký fór, který jsem úplně nepochopil…

Když jsem letos 1. ledna rozostřeným zrakem uviděl novou senzační loď od Prijonu, kterou Kosatka hrdě nasdílel na facebook HG Sportu, nedalo mi to a taktně jsem naznačil, o jak nepěkný design se jedná. Naštěstí Prijon udělal ještě dva iterační kroky a přišel s něčím, na co se dá nejen koukat, ale dá se na tom i dost solidně pádlovat.

Jak asi všichni víte, ZET Kayaks trochu překopali dosavadní formy creekových lodí a přišli s kajakem Chili. I když jsem si v průběhu testování vytvořil k nové střele menší slabost, následující řádky se budu snažit psát objektivním okem.

Ve chvíli, kdy jsem se s paddleboardem přesunul z klidných řek na trojský kanál bylo prakticky nutností vyměnit obyčejné pádlo za něco odolného, ale s dobrým záběrem. V ČR je naštěstí Tambo a jeho Scalpel.

Nízká hmotnost, minimalistické balení, absolutní volnost při stavbě… A dalo by se pokračovat. Tohle všechno je totiž inovativní plachta Shelter Tarp od českého výrobce Warmpeace, kterou na vodě i při pěšárnách testoval horský vůdce a seakajakář Vojta Dvořák.

Je to moje již třetí růžové prkno v řadě a zase je o kousek lepší než ty předchozí. Pojďte se podívat na moje zkušenosti.

Batoh Atrack jsem dostal k otestování před tripem do Chile, takže hned letěl se mnou. To jsem ještě nevěděl, jak se mi bude hodit. Všechny věci jsme si totiž vozili na korbě auta a proměnlivé počasí v kombinaci s prašnými patagonskými cestami odolnost batohu prověřily dokonale. Předesílám, že obstál. Další vodácké i nevodácké výpravy v průběhu roku jen potvrdily, jak dobrý kousek výbavy Atrack je.

Když jsem uviděl parametry útočného péřového spacáku Scale 200 od českého výrobce Warmpeace a popsané rozměry po sbalení, nemohl jsem tomu ani uvěřit. Takže jsem se těšil, až dorazí.

To první, co člověka u packraftu dostane, je hmotnost. Loď, která má tři a půl kila je prostě pecka. Rozměry zabalené lodě jsou to další, co vás posadí na zadek. Není to ale na úkor jiných věcí? Dozvíte se v recenzi.

Na webu stojí o Inletu psáno: nejlehčí, nejpřenosnější a nejsnadněji sestavitelný skládací kajak, který jsme kdy vyrobili. Pojďme se podívat, jestli to je pravda.