Dlouho jsem se těšila na tuto akci. Na programu byla spousta řek moravsko-slovenského pomezí, které jsem v životě nejela. Termín byl zvolený dobře, zahrnoval první májový den, dal se ušetřit jeden den dovolené, ale příroda se chová, jak se jí zlíbí.
Zajímavé a nezvyklé na tomto zájezdu bylo, že jsme měli podnikat výpady na řeky z penzionu. Jaro bylo studené a tak by bylo příjemnější večer si posedět někde v teple. Proč bychom si nedopřáli trochu pohodlí.
Naše dvanáctičlenná parta se z Prahy (i Litvínova) přesunula Pežotem a obytňákem v pátek 26. dubna do Mostů u Jablunkova a zabydleli jsme se v příjemném penziony U Toma. Vše probíhalo v absolutní pohodě a bez problémů.
Za humny Mostů plné mostů, byla říčka Olše. Tady jí mají jako Olzu, stejně jako Poláci za nedalekými hranicemi. Podél toku jsme sjeli až k mostu s cedulí [b]OLZA[/b].
Pod mostem bylo vody málo, cmrndala přes pěkné prahy, ale jak se říká: pokud je sjízdná řeka pod mostem, je sjízdný celý tok a tak jsme jeli odvejš – z Hrádku (ř. km 59).
Další den jsme vyjeli na Slovensko, doufajíce, že tam něco poteče. Přesun byl pěkný, kolem kopcovitá krajina, jaro bylo v rozpuku, stromy teprve začaly rozevírat své pupeny, ale řeky, které jsme míjeli, byly opět suché.
Když jsme dojeli k řece [b]BIELA ORAVA[/b] viděli jsme, že něco vody teče, sedli jsme do lodí, i když nám bylo jasné, že to bude absolutně bez adrenalinu.
Prohlídli lokomotivu lesní úvraťové železnice, která je dlouhá skoro 11 km, ale jezdí až od května. Obešli jsme krásné stavby přenesené z Kysucka.
V pondělí jsme chtěli zkusit štěstí na polské straně. Přejeli jsme z Moravskoslezských Beskyd do Beskidu Śląskiego. Už jsme nedoufali, že tam pojedeme na vodu, ale chtěli jsme se podívat k pramenům řeky Wisły.
Šli jsme pěšky kolem zdrojnice Wisly – potoka [b]Czarna Wisełka[/b]
Přiznali jsme si, že voda v okolí nikde neteče a po pěkném předčarodějnicovém posezení u ohýnku
Jediná řeka, která se nám líbila na cestě zpět (kromě Sázavy) a která měla vodu byla [b]MORAVA[/b]. A tak jsem si po spoustě let zase sjela Moravu z Hanušovic.
Pak jsme ještě navštívili báječnou hospodu v Raškově, kde mají zvěřinové speciality z místního chovu. Na jejich malou oboru se můžete podívat přímo od stolu na zahrádce.
Jak vidíte i bez vody se dá užít příjemný týden na vodáckém zájezdu. Snad vás těch pár fotek inspiruje k tomu, abyste vyrazili na některou z řek, které jsme jeli, ale přeju vám, aby vody bylo přeci jen víc.
foto: Eva Svobodová, Michal Krupka, Pavel Kondr a Věra Kučerová
Vojín Kotas, mám dotaz: Czarna Wiselka mě láká už řádku let, ale je to trošku z ruky jet tam jen zjišťovat informace, které jsem nenašel na netu a pak se vracet s neúspěchem. Narazili jste někde na omezení, že by se nesměla splouvat kvůli ochraně? Lze lodě převézt na start, nebo je na cestu okolo zákaz a je nutno pěšky? Kombinace ochrana-pěšky by CW z úvah o jakémkoli splutí definitivně vyřadila.