Hedvábná stezka Pohora Svět outdooru Svět běhu Tulení pásy Pádler Festival OBZORY Expediční kamera SNOW FILM FEST Klub cestovatelů Praha a Brno

Podél řeky Moravy z Králíků do Lanžhota ve 3 dnech

Podél řeky Moravy z Králíků do Lanžhota ve 3 dnech

Pokud jste nadšení cyklisté a právě rozmýšlíte nějakou delší cyklotrasu na léto, nechte se inspirovat Václavem Horákem, který během tří dnů zvládl našlapat skoro 200 km a ještě se přitom stihl kochat malebnou krajinou podél řeky Moravy i místními památkami.



1.den v sedle: Králíky - Olomouc

Správně by má cesta měla začínat u pramene řeky Moravy na vrcholu Kralického Sněžníku, kam se lze ale dostat jen tlačením kola. Startuji proto na železniční stanici v Králíkách. Historické městečko proslulo návštěvou Adolfa Hitlera v roce 1938 a o skoro 80 let později Andreje Babiše, který se snažil místní obyvatele přesvědčit o nutnosti přeměnit bývalý pasťák na ženskou věznici. Čeká mě jediné stoupání dlouhé trasy do sedla Výšiny (650 m n.m.), vpravo je proslulý poutní klášter Hory Matky Boží, kam byli za socialismu internováni mniši a později řeholnice. Odtud až do cíle pošlapu převážně na "španěla", jak se v cyklistické hantýrce říká kombinaci velkého převodníku a nejmenšího pastorku.


Rondel v Květné zahradě u Kroměříže

Ocelový most v Kostelanech

Morava u Červeného potoka

 

Prohlédněte si všechny fotografie k článku...


Ideální je začít cestu v neděli, protože na úzké silnici z Červeného potoka do Hanušovic nejezdí kamióny. Řeka Morava tu není víc než potůčkem. Ve vsi Holba míjím pivovar, který vaří "ryzí pivo z hor". Ve Dvoře Raškov konečně opouštím silnici a vjíždím na bezpečnou cyklostezku. Tentokrát jedu bez stanu, jen s batůžkem a předsevzetím, že budu spát do 250 Kč/noc. Denní nájezd se mi tím zvýšil na 120 km. Bohdíkov s barokním kostelem sv. Petra a Pavla (v bezvěreckých Čechách by si malá obec takový monumentální kostel nikdy nepostavila), Alojzov, Ruda nad Moravou, kde se opravdu dolovala železná ruda. Bohutín a Bludov s renesančním zámkem a rodným domem malíře a ilustrátora Adolfa Kašpara (Babička Boženy Němcové, Filosofská historie Aloise Jiráska aj.).

Páteřní cyklostezka č. 51 mě vede dál do Sudkova s protipovodňovými vraty na říčce Desné. Měním mapu KČT č. 53 na číslo 52 (Zábřežsko). Lesnice, Leština, Hrabová. Stejně opulentní chrám Boží jako v Bohdíkově, ale moderní a evangelický. Morava byla vždy dvojího vyznání a věřící katolička by si za muže nikdy nevzala evangelíka. Po cestě do Třeštiny minu, a musím se vracet, odbočku v polích vpravo k vodní elektrárně Háj, technické památce architektů Bohuslava Fuchse (Zemanova kavárna na Kolišti, hotel Avion, oboje v Brně) a Josefa Štěpánka. V horším stavu je sousedící vila majitele elektrárny Plháka, též od B. Fuchse. Trošku zakufruji na začátku Mohelnice, správná cesta vede podél kolejí do Moravičan. Jsem v Litovelském Pomoraví, lužní lesy, nekonečné rovinaté louky a místo "piva z hor" na billboardech Maestro, Moravan a Pšeničný ležák. Po celé trase mi budou reklamy pivovarů napovídat i bez mapy, kde právě jsem.

Synagoga v Uherském HradištiSynagoga v Uherském Hradišti

Odbočím do mírného vršku k Rybářské baště a sjedu do Litovle. Trochu stranou leží arboretum v Bílé Lhotě s 300 druhy listnatých i jehličnatých dřevin. Litovel neboli "Hanácké Benátky" mají třetí nejstarší most v Česku, upravené náměstí a krásné novorenesanční Opletalovo gymnázium shlížející se v hladině místního rybníka. Pokračuji po cyklotrase č. 51 do dalšího lužního lesa a znovu měním mapu. V cyklistické hantýrce se říká dlouhým túrám "jet přes tři mapy". To se mi dnes splní. KČT č. 57 Haná Olomoucko je ta třetí. Při průjezdu Panenským lesem je třeba sledovat značky. Všechny cesty vedou do "Holomóca", ale ta nejkratší přes Horka nad Moravou a Řepčín. Dostanu se do historického centra, kde se mění cyklotrasa – z 51 na 47. Vše je tu hezky renovované, řekl bych líp než v hlavním městě. Mám v nohou skoro 120 km, je čas si hledat nocleh. Stačí pár minut na mobilním internetu.

2. den: Olomouc – Uherské Hradiště

Nejtěžší je vždy vybloudit z velkého města na cyklostezku, místní málokdy znají, kudy vede. V Olomouci se stačí doptat na levý břeh Moravy. Přes předměstí jedu na Nemilany, Kožušany-Tážaly, Charváty, Čertoryje, Dub nad Moravou. Další malá obec s katedrálou, za níž by se nestydělo ani velkoměsto. Nenakonice, Věrovany a odbočka na hráz oddělující pravý a levý Hradecký rybník. Orientačním bodem je 96 m vysoká věž zámku v Tovačově. Kousek odtud jsou Troubky nešťastně zatopené v roce 1997 až po střechy. Vpravo je na Bečvě vodní nádrž Donbas. Kousek výš proti toku leží proslulý písák Jadran a nahoře na Vsetínské Bečvě u Karolinky Balaton. Obě cachtátka mají se svými proslulými jmenovci asi tolik společného jako Lido v Čelákovicích u Prahy s Itálií.

V Lobodici za železniční zastávkou se nabízejí dvě varianty: přes Chrbovský les do Zářičí a Chropyně. Volím druhou podél Moravy do Kojetína. Všechna moravská městečka mívala silnou židovkou komunitu, která vzala zasvé nejpozději za protektorátu. V Kojetíně po ní zbyla jen synagoga (dnes modlitebna Církve čs. husitské) a židovský hřbitov. Spíše úsměvná je pamětní deska na bývalém hostinci na náměstí, kde namaloval Josef Mánes v roce 1849 olej Naše Hanačky.

Elektrárna Háj u MohelniceElektrárna Háj u Mohelnice

Měním mapu na č. 89-90 Slovácko, Chřiby a Jižní Haná. Po silnici přes Bezměrov a Postoupky dorazíme do Kroměříže (cca 150 km). Zdatný cyklista by dokázal celý tok řeky Moravy projet s jedním noclehem právě v Kroměříži, ale samotné město s Květnou zahradou zapsanou do seznamu UNESCO stojí za několikahodinovou prohlídku. Po "hanáckých Benátkách" tu máme "hanácké Athény" s piaristickým gymnáziem, učitelským ústavem, justiční akademií a několika učilišti. Zámek s proslulou obrazárnou (Tizianův obraz Apollo a Marsyas) a Podzámeckou zahradu, kde se ve stínu hezky odpočívá. Kolo nemusím vláčet s sebou, přímo na náměstí v podloubí je za 20 Kč úschovna s hovornou slečnou, která ohlídá i batůžek s vodním vakem. Musím vidět rondel a 233 m dlouhou gigantickou kolonádu v Květné zahradě, asi kilometr od náměstí. Za horkého letního dne jsem dorazil z Olomouce právě včas – v pravé poledne. Až horko pomine, rozletím se podél řeky do Trávniku (pozor na nejasné odbočení podél potoka do Střížovic a zpátky k řece). Po mostě do Tlumačova přejedu na levý břeh regulované Moravy a pláště se roztočí po asfaltované cyklostezce do Otrokovic, Napajedel, Spytihněvi a dál podél Baťova plavebního kanálu do Babic a Starého Města. Snadno předjíždím nemotorné hausboty. Zabloudit nelze, vedou mě jiní cyklisté a bruslaři. V Uherském Hradišti najdu nádherný nocleh v uličce u náměstí ve 4. poschodí s výhledem na historické střechy (250 Kč/osoba). Kolo mám zamčené v separátním sklepě. A skoro 200 km v nohách.

3. den: Uherské Hradiště – Lanžhot

Místní patrioti mě večer při 14° pivu Patriot z nedalekého minipivovaru varují, že zatím bezchybné značení cyklistické trasy přejezdem do Jihomoravského kraje končí… a je to pravda. Navíc pojedu opět přes tři mapy, nikoliv délkou trasy, ale vinou nešťastného kladu mapových listů KČT č. 89-90, 91 a 92. Přes železniční most v Uherském Hradišti na pravý břeh Moravy a neznačenou cestou do Kostelan nad Moravou. Přes historický ocelový most s prkennou mostovkou vede cesta k lužnímu lesu, s očima v mapě i na navigaci dorazím k rozsáhlým jezerům, písákům, v Ostrožské Nové Vsi. Uherský Ostroh se pyšní renesančním zámkem s arkádami, pokračuji po trase 47 (pozor na matoucí odbočení po 47 A do Bzence!) do Veselí nad Moravou, Vnorov a Strážnice. Jsem v kraji lidových vypravěčů (Ruda Stolař ze Bzence, Zdeněk Galuška z Uherského Ostrohu, Vašek Mlýnek z Kuželova, Václav Hučík z Blatničky, Karel Kopřiva z Milotic u Hodonína…). Jeden takový humorista mě osloví při svačině v malebné židovské čtvrti Strážnice. Po celém městě voní proslulé Moravské brambůrky a jen těžko se kouše do obloženého chleba. „Znáte tenhle?“ ptá se a nečeká na odpověď. „Píše babka ze Strážnice do poradny Zemědělských novin: Líná mi činčila. Co mám robiť? Z pražské redakce dorazí promptní odpověď: Nejezděte tolik na kole.“

Opletalovo gymnazium v LitovliOpletalovo gymnazium v Litovli

Ze Strážnice do Petrova jsou to na kole asi 2 km po cyklotrase č. 46. Fotím proslulé vinné sklípky – plže, malovanou kapličku a ultramoderní kostel. Projedu obcí, přejedu most přes Baťův kanál a jsem zpátky na č. 47. Opět měním mapu, abych našel správnou cestu do Rohatce. Milovníci třípatrových bonboniér Maryša v luxusní tuhé krabici se zlatotiskem zaplačte! Už od revoluce se tu nemlsá. Po silnici do Hodonína, všedního rodiště prvního prezidenta TGM, s perfektním koupalištěm, kde nadobro smyju únavu dvou a půl dne v sedle. Po trase Eurovelo 9 (cyklotrasa č. 43) do Mikulčic, Moravské Nové Vsi, Týnce, Tvrdonic a po mostě přes dálnici D-2 Brno – Bratislava do Lanžhota, kde staví i rychlíky. Celková délka trasy cca 270 km. Jak říká jedna reklama v supermarketu: Uf, stálo to za to!


09.08.2017, Václav Horák


Diskuse


Jiří
Jiří

Pěkný článek, ale jedná docela zásadní chyba v popisu. "Donbas" není vodní  nádrž na Bečvě, ale umělé jezero vytvořené těžbou štěrkopísku. Navíc řeka Bečva se již stala Moravou. Soutok je o několik desítek metrů výše po proudu.

09. 08. 2017, 10:57:47
martin
martin

pěkný článek a inspirace, jen chci poopravit, i když tady na tom moc nezáleží,že mezi cyklisty "španěl" je velký převodník vepředu a velký vzadu". je to neobvyklé, ale význam to má, když potřebujete být připravení rychle řadit na menší pastorky, třeba před spurtem.m

09. 08. 2017, 14:27:29

Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

RSS této diskuze