Hedvábná stezka Pohora Svět outdooru Svět běhu Tulení pásy Pádler Festival OBZORY Expediční kamera SNOW FILM FEST Klub cestovatelů Praha a Brno

Pohodová nesportovní Svratka

Pohodová nesportovní Svratka

Bylo po dešti. Postával jsem na Borači u mostu a škrábal se za uchem. Dole v korytě Svratky teklo s bídou sedm kubíků, které pustil hrázný z vyrovnávačky pod Vírem. Opodál se rozčileně dohadovali dva rybáři. „Vysoká voda“ jim neseděla. Zkrátka, pro někoho bylo vody moc, pro jiného málo. Bylo jasné, že z peřejí na Prudké nebude nic. Snad jen skloňování slovesa škrábat. Pohled dolů po proudu byl o něco lepší, tak proč zase jednou nesplavit jinou trasu, než známý úsek Vír – Borač?



Silniční most na Borači mizí za ohybem řeky. Její koryto svírá stromová alej. Mírný proud opět zrychlí v klesáních a několika lehčích peřejích, jako dozvuk vzdalující se Prudké. V řečišti s vyšším spádem o šířce 20 metrů však průtok 7 kubíků není žádný vysoký stav, spíš hrana sjízdnosti. Dna lodí čas od času lehce zadrhnou o kamenité dno. Nechybí hezké zhoupnutí na vlně tvořené shlukem balvanů, tvořících přírodní stupeň, nebo snad pozůstatek jezu. Místy v proudu vykukují ohlazené rulové valouny, připomínající dávnou vulkanickou minulost tohoto kraje.


Pod Veverskou Bitýškou přistávají parníky / F: Franta Prokeš

Jez v Překlášteří / F: Franta Prokeš

Radnice v Tišnově / F: Franta Prokeš

Prohlédněte si všechny fotografie k článku...


V okraji Štěpánovic připlouváme na vzdutí jezu (ř. km 81,7). Jeho konstrukce z lomových kamenů je narušena. Rozhodně je lepší před ním vystoupit na pravý břeh a jez pořádně prohlédnout.

Štěpánovice většina vodáků vnímá díky jezu, nebo jen jako další místo na silnici hlídané rychlostními radary. Méně se ví, že u obce, při návrší Tábory je krasový ostrůvek s několika z velké části neprobádanými jeskyněmi.

Od mostu před zdejší železniční stanicí je možné plavit řeku i za nižší vody. Dá se vystačit i s pěti kubíky v korytě, tedy pokud vám nevadí občasné zadrhnutí a nutnost přetáhnout jezy. Jakmile se začnete přibližovat k obci Předklášteří, přibývá v řece bludných kamenů, které tvoří v korytě rozsáhlé stádo. Za vyšší vody bývají zaplaveny. Za nižších stavů tvoří spletitou slalomovou trať.

Ještě než doplujete k soutoku s Loučkou, můžete nad pravým břehem krátce zahlédnout střechy a věž gotického kláštera Porta Coeli.

Nad Předklášteřím vystupují v korytě kameny / F: Franta ProkešNad Předklášteřím vystupují v korytě kameny / F: Franta Prokeš

Soutok Svratky a Loučky je přístupný nejen po vodě, ale i po cykloturistické stezce s odpočívadly a naučnými panely.

Možná vám neujde, že se v korytě Svratky kromě rulových kamenů vyskytuje i vápenec. Nacházíte se na území Tišnovského krasu. Nad levým břehem za železniční tratí vystupují dva zalesněné kopce. Dřínová a Květnice. Dřínovou z velké části zničil kamenolom s vápenkou, Květnici se naštěstí dostalo zasloužené ochrany. Pěší výšlap na její dva vrcholy vám poskytne nádherné výhledy do údolí Svratky a Loučky.

Ze severního úbočí kopce vystupují vápencové útesy s ústími starých štol. Těžil se tu baryt. Květnice je významným mineralogickým nalezištěm. Kromě barytu tu najdete i kalcit, křišťál a ametyst. Není divu, že se každoročně v nedalekém Tišnově konají mezinárodní mineralogické burzy.

Masiv kopce ukrývá několik jeskyní. Nejznámější je Králova jeskyně, náhodně objevená v roce 1972. Své jméno získala po čestném občanu Tišnova Aloisi Královi, objeviteli Demänovských jeskyní. Jeskyně bývá přístupná veřejnosti při dnech otevřených dveří.

Pod soutokem s Loučkou proud Svratky zvolna usíná na vzdutí jezu (ř. km 78,4). Zleva řeka přibírá vcelku nenápadný potok Besének. Vodáky byl splouván od městečka Lomnice. Lidové zkazky vyprávějí o tom, že je zlatonosný. Zlato tu však zatím nikdo nenašel.

Pod úpatím Květnice / F: Franta ProkešPod úpatím Květnice / F: Franta Prokeš

V blízkosti jezu ve strmém svahu Květnice se nachází vstup do jeskyně U Splavu. Na její hledání vám moc času nezbude. Jez je nutné před splutím pořádně prohlédnout z pravého břehu. Pod spádovou deskou jsou lomové kameny, zamezující tvorbu vývařiště. Přenášení je kvůli vysoké navigaci pod jezem a železničním tratím na obou březích dlouhé a komplikované.

Za železničním mostem se řeka opět rozběhne drobnými peřejkami k Tišnovu.

Blíží se jez Cáhlovského mlýna, přezdívaného Červený mlýn ( ř. km 76,8). Voda odbočující náhonem vpravo už ke mlýnu neproudí. Pohání elektrárnu stojící přímo u jezu. Bezvodý úsek pod jezem tu za nižší vody nebývá. Jez je přehledný a bez potíží sjízdný.

Pod Tišnovem se říční údolí krátce otevírá do zemědělské, poněkud přetechnizované Boskovické brázdy. Naštěstí tyto vymoženosti civilizace není z řeky vidět. Teče si sama pro sebe, lemována stromovím dolů k Březině, kde zmizí v lesích.

V blízkosti Březiny vám vzdutá nehybná hladina napoví, že se blížíte k jezu (ř. km 74,5). Bývá sjízdný za vyšší vody. Nebezpečné jsou velké lomové kameny pod jeho spádovou deskou. Za nízkých vodních stavů bývá pod jezem 350 m dlouhý bezvodý úsek až k přepadovým stavidlům u elektrárny Červeného mlýna.

Parníky na Prýglu / F: Franta ProkešParníky na Prýglu / F: Franta Prokeš

Poté, co Svratka přibere zpět vodu z náhonu, vstoupí do hlubokého průlomového údolí. Mezi korunami stromů strmí zuby skalisek. Skály místy sestupují až k řece a jejich obraz se odráží ve zčeřené hladině. Řeka nespí. Teče příjemným proudem a drobnými peřejkami k Herolticím. Sleduje ji červená turistická značka. V jednom místě tak družně, až pěším turistům teče voda do bot.

Přímo u řeky na pravém břehu se rozkládá areál rekreačního střediska – kempu Šárka. Pod kempem v místě U Širokého proudu se koryto dělí kolem ostrova do dvou ramen. Pravé je pozůstatkem náhonu zaniklého pernštejnského hamru z 16. století. Zpracovával železnou rudu těženou v okolí.

Údolí řeky Svratky se tu dotýká další krasové území, tzv. Lažánecko-heroltický kras. V devonských vápencích tu tři ponorné potoky vytvořily dosud neprobádané podzemí.

Jeden z krasových toků, Pejškovský potok, sloužil v letech 1802 až 1850 jako plavební kanál pro přepravu palivového dřeva. Na potoce stála akumulační nádrž, tzv. Čertova hráz, při jejímž upouštění bylo dřevo do vzdálenosti 1,3 km přepravováno na hladinu Svratky. Po proudu Svratky bylo plaveno dalších 25 km až do Brna.

Poškozený Štěpánovický jez / F: Franta ProkešPoškozený Štěpánovický jez / F: Franta Prokeš

Kolem řeky jsou jednotlivě i ve skupinkách rozesety chaty. Osamoceně stojí trempské boudy s tesanými totemy. Na březích leží vytažené rybářské pramice i stařičké kánoe malované indiánskými vzory.

Blíží se jez pod Výří skálou (ř. km 69,1). Přistáváme u nezaplavené pravé části koruny jezu. Většina vody odtéká vpravo širokým, kilometr dlouhým náhonem k okraji Veverské Bítýšky, zbytek si hledá cestu mezi kameny pod levou částí spádové desky.

Pod jezem se řeka zase rozeběhne k okraji městečka. Břehy stále svírá les, ale chat a domků přibývá. Za silničním mostem (ř. km 67,0) už plujeme širokým upraveným korytem s travnatými břehy a řadami domů na nábřežích. Vpravo těsně před mostem se nachází ústí říčky Bítýšky, občas splouvané vodáky při jarním tání.

Veverská Bítýška je vodákům známá i díky pořádaným neckyádam. Zlatým hřebem programu plavby napříč městečkem je splutí jezu u autokempu Hana (ř. km 66,0). Splutí ustojí jen ta odolnější netradiční plavidla.

Pod soutokem Loučky a Svratky / F: Franta ProkešPod soutokem Loučky a Svratky / F: Franta Prokeš

A jsme na „Pryglu“ (Brněnské přehradě). Za mostem u levého břehu se už otáčejí výletní parníky. Značka na břehu nás upozorňuje na zákaz sportu, tedy kromě kánoí a pramic. „Kdo vypadá jako sportovec, musí plavbu ukončit.“ Může se vydat na nedaleký hrad Veveří, spočítat jestli má opravdu devět věží.


25.09.2017, Franta Prokeš


Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

ZAJÍMAVÉ VYBAVENÍ