Kam kráčí plovací vesty?

Kam kráčí plovací vesty?

Plovací vesta by měla být základním vybavením každého zodpovědného vodáka, ať už jezdí turistickou nebo nejextrémnější divokou vodu. Plovací vesty ale v poslední době zažívají obrovskou revoluci, a tak jsme se rozhodli základní trendy v jejich vývoji trochu zmapovat a poukázat na to nejzajímavější, co je v současné době k dostání.

Starší čtenáři si zajisté vzpomenou na vesty ušité z bytelného šusťáku, vyplněného polystyrenovými kostičkami, nebo nedej bože pouze vycpané polystyrenovými kuličkami, které se vždycky po slehnutí dosypávaly (sám jsem to dělával v dětském oddílu). Buď se stahovaly v pase a kryly celý trup, přičemž měly našitý ještě slušivý límec, který měl při plavání držet hlavu nad vodou, nebo to byly jen jednoduché nátělníčky. Každopádně byly oba modely vybaveny speciálním stahováním mezi nohama, které mělo zajistit, abyste z vesty nevyjeli spodem, ale taky jste si mohli pěkně zřídit rozmnožovací ústrojí.

Všichni ostatní si potom určitě vybaví jednoduché pěnové vesty, které v podstatě přetrvaly dodnes a používají se zejména na turistické pádlování, kde není kladen takový nárok na pohyblivost vodáka. Takovou vestu si stejně bereme jenom na jezy nebo na náročnější úseky jinak poklidné plavby. Tyhle vesty jsou většinou vyrobeny ze dvou jednoduchých dílů pěny, které k sobě na bocích stáhnete několika plochými popruhy, a je hotovo.

My se však chceme zabývat vestami z kategorie high-tech, a občas už i sci-fi. Takovými vestami, ve kterých trávíte celé dny a které vás mohou zachránit i ve velmi svízelných situacích a v extrémních podmínkách. Co by tedy měla umět kvalitní moderní vesta?

Tvar vesty navržený tak, aby obepínala tělo
Tvar vesty navržený tak, aby obepínala tělo

Anatomické tvarování

Jedním z prvních detailů, které se na moderních vestách začaly objevovat, bylo anatomické tvarování. To znamená, že pěny ve vestě jsou předehnuté (většinou tím, že je k sobě slepeno několik správně nařezaných dílů vnitřní pěny), a když si takovou vestu oblečete, automaticky se přizpůsobuje tvaru vašeho těla. Tento prvek už v dnešní době používá drtivá většina výrobců kvalitních vest a pro pádlování na divoké vodě či na moři jsou už takové vesty standardem. Výhodou anatomického tvarování je hlavně pohodlí, protože se pěna nikde na vašem těle nekrabatí nebo se přes něj neohýbá, vesta tedy nikde netlačí nebo neomezuje v pohybu. Díky tomuto tvarování se navíc dá dobře propojit přední a zadní díl vesty, takže je kryto celé tělo, ale k tomu se ještě dostaneme.

Správný tvar zad, který nebrání pohybu ramen
Správný tvar zad, který nebrání pohybu ramen
Přední díly vesty umožňující vzájemný posun při předklonu
Přední díly vesty umožňující vzájemný posun při předklonu

Zajištění pohyblivosti

S anatomickým tvarováním úzce souvisí i zajištění pohyblivosti vodáka během pádlování. Ze samotné podstaty pádlovacího pohybu je jasné, že nejvíc používaným kloubem jsou ramena, která by neměla být omezována a vesta by měla povolovat maximum pohybového rozsahu. Tento trend už také zachytilo mnoho výrobců, a tak se postupně objem ve vestách přesouvá směrem dolů, tedy na břicho a spodní část trupu vodáka. Jednou z prvních revolučních vest v tomto ohledu byla známá Astral Aquavest a další modely brzy následovaly. Díky natlačení objemu do spodních částí (vesta na první pohled připomíná boxerský nátělník) jsou dobře pohyblivá ramena a vesta nemá šanci jim bránit v pohybu. Bohužel to také znamená horší krytí choulostivých partií. I to se ale podařilo výrobcům vyřešit a například firma Astral to u svého modelu Green Jacket znovu vyřešila pohyblivými tuhými panýlky okolo zad vesty v oblasti lopatek, které ramena dobře kryjí, ale přitom není narušen požadavek pohyblivosti.

Viditelné uložení objemu vesty v nižších partiích
Viditelné uložení objemu vesty v nižších partiích

Další požadavky na pohyblivost klade trup, který při pádlování nakláníte ze strany na stranu, dopředu dozadu a mnozí i všelijak jinak. Natlačení objemu do spodní části vesty má za následek omezení předklánění, umocněné navíc ještě tím, že se vesta opře o špricdeku a dál ji prostě nestlačíte. I toho si výrobci brzy všimli, a tak nastal další trend, trend pohyblivých částí. Ten dnes můžeme vidět už u několika modelů (Astral Green, Kokatat Maximus apod.). Trik spočívá v tom, že přední díl vesty je složený ze dvou samostatných pěnových dílů, kterou jsou k sobě připojeny pouze popruhy, jež umožňují vzájemné překrývaní panelů. Panely přes sebe přejíždějí, což dobře funguje právě při hlubokém předklonu. Díly vesty se nasunou jeden na druhý, a vy tak máte výrazně rozšířené možnosti pohybu, než když se snažíte stlačit (jen velmi špatně stlačitelnou) pěnu kumulovanou na břiše.

V nejbližší době půjde vývoj pravděpodobně ještě novým směrem – k usnadnění boční pohyblivosti. Tento prvek se objevil u firmy YAK, která vyvinula kluzný systém pro ramena. V praxi to znamená, že při bočním náklonu se ramena pohybují v zadním dílu vesty, a kopírují tak pohyb vašeho těla.

Pohyblivá ramena...
Pohyblivá ramena…
... u vesty YAK
… u vesty YAK

Využití při záchraně

Z dalších důležitých prvků je určitě potřeba připomenout uzpůsobení moderních vest k co možná nejvyšší efektivitě při záchranné akci. Vesty neplní pouze funkci plováku, která vás má držet blízko k vodní hladině a usnadnit plavání, ale čím dál častěji jsou uzpůsobeny také pro účely nouzového slaňování (ne že by se o tuhle funkci výrobci nepokoušeli už dřív). Vesty jsou proto vyráběny tak, že když si je oblečete přes nohy, měly by vás udržet a umožnit vám vytvoření improvizovaného sedáku. To je zajištěno systémem popruhů a samozřejmě také střihem vesty.

Další vlastností vest je bytelnost jejich částí pro případ vytahování z vody. Těchto vlastností je dosaženo důmyslným prošíváním vest systémem různých plochých popruhů tak, aby byla zajištěna jejich maximální pevnost. Té je dosaženo právě fixací popruhů do co největší plochy. Kdybychom takovou vestu rozpárali a nechali z ní pouze popruhy, vytvořily by jakousi síť, důmyslně obepínající celé tělo.

Vesta vhodná spíše pro tréninkové ježdění
Vesta vhodná spíše pro tréninkové ježdění

Jako příklad si uveďme ramenní popruhy, které už dávno nejsou našité pouze k horním částem předního a zadního dílu vesty, aby díly byly nějak spojeny, ale jsou skrz ně vedeny ploché popruhy, které pokračují přes celý přední i zadní díl až do spodní části. Tento popruh je navíc na několika místech přišitý k dalším částem vesty, aby byl dostatečně pevný. V praxi to znamená, že když zachraňovaného chytnete za rameno vesty a potřebujete ho odněkud dostat, nestane se, že by se rameno utrhlo. A až se někdy (nedejbože) do téhle situace dostanete, budete za to určitě moc rádi. Analogicky bychom mohli pokračovat k bočním stahovacím popruhům…

Pro některé čtenáře nebude tenhle výčet pravděpodobně ničím novým a světoborným, protože vývoj vybavení sledují a drží se moderních trendů. Zejména okolo divoké vody je tato skutečnost zřejmá, ale někteří z vás se možná zamyslí, dojdou do garáže omrknout svou starou polystyrenku a učiní rozhodnutí, že to už jde v dnešní době dělat i trochu líp.

Zkušenosti čtenářů

Matěs K.

Poslední odstavec – aneb legendární fialová vesta Ondry P.:-D
Ale vážně – zajímala by mě jiná věc – s příchodem sucháčů se řeší, že je nebezpečné mít je „nafouknuté“. Chápu, že když je jak mišelínek, může mě nekde podržet apod, ale co se vztlaku týče, jakou metodikou se dospělo k nejčastějšímu (jedinému reálně používanému na WW vyjma myslím descentky která má mírně vyšší) výtlaku 80N? Že je to ten pravý, co nese akorát, ale zároveň umožní spodní únik z válce? Vždyť nejexponovanější místa na řece jsou probublaná a vznos tu je minimální (což sám vím z nepříjemných zkusšeností), notabene když vezmu jen chlapy, dámy odpustí, co se pohybují extrémními terény, ten rozsah je 65-95 kg ať nežeru, jak má být jeden vztlak ten ideální pro celý rozsah? To jsou věci, co by mě opravdu zajímaly!
Jinak pěkný přehled. M.

Huddy
Matěs K.:

Tak to by mě taky zajímalo 🙂

Jarynek
Huddy:

Ty nemáš meditovat o vestách ale máš opravovat školní písemky:-)

jirken
Matěs K.:

ad posledni uvaha… hustota tel 65 i 100kg cloveka je stale vicemene stejna, a velmi blizka vody, takze na ponorene telo krom gravitace pusobi i vztlak, ktery u vetsi a tezsiho cloveka je vetsi a vpodstate se hmotnost z te rovnice vykrati…

Mates K.
jirken:

Je fakt, že o tolik těžší kosti asi nemám, ale vychází mi, že tuční vodáci jsou ve výhodě tím pádem oproti těm svalnatým;)
Takže 80N Je přibližně vztlak jedné lidské hlavy, u které jsou prostě rozdíly menší, než u celkových tělesných proporcí vodák od vodáka:D
Dík;)

Vojta

Obávám se, že je to dáno konsensem mezi možnostmi technologie a uživatelskou přívětivostí. U velikostí vest se občas udává i rozdílná nosnost vzhledem k velikosti. Považuji za důležité, že se utíká od spousty „úchytek“ apod. , kterými byly svého času vesty dost doplňovány a bylo tro zdrojem potencionálního zachycení kdekoliv to šlo. Mám za to, že rozdíl mezi vestou na kajak a raft či kanoe bude vždy, protože ten pohyb při pádlování i posaz je prostě různý.
Většina vest mi vadí, protože je krátká a přes své „nepovolené břišní svaly“ ji prostě neupnu. Nakonec hledání tvaru vest pro děvčata také není u konce.

VAV

Nebezpečí nevyfouknutého sucháče spořívá v tom, že jeho uživatelé obvykle již eskymují. Při několika pokusech o eskymáka je pak vzduch z honí části těla natlačen vodou pod šparajdu do prostoru kajaku. Po neúspěšném pokusu o eskymáka, pak pádler vyplava s nafouknutými nohavicemi. Pak může být vztlak nohavic větší než vesty a hlavou dolu (s nohama blíže k hladině) se naplave dobře ani mimo říční proud.

Střelec

Zajímavý článek, ale prakticky jen pro pár lidí. S vývojem jdou nahoru ceny, ne každý si hi-tech vestu může dovolit. Navíc běžná veřejnost zná terény, kde se podobná technika využije, jen z televize. Běžný a potřebný standard jsou vesty vhodné na tuctovou turistiku na otevřenkách, do našich poměrů jsou tedy vhodnější jednoduché modely, nebo kousky z kategorie „záchranné oblečení“, nabízené jachtařskými speciálkami (třeba Baltic Sandhamn nebo Flipper), nebo některými rybářskými obchody (Trapper Spin). Skutečným problémem je, že řada lidí neumí zacházet ani s těmi nejjednoduššími modely a u tradicionalistů přežívají letité polystyrénové Čochtany, které lze někde stále sehnat nepoužité v originálním socialistickém balení. Pokud se někdo z redakce účastní pravidelně Tří jezů, měl by znát realitu – ta je dost jinde, než obsah tohoto článku.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: