HedvabnaStezka.cz SvetBehu.cz Pohora.cz SvetOutdooru.cz TuleniPasy.cz Festival OBZORY Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

Korsika – ostrov s osobitým kouzlem plný slunce, písku a divoké vody pro každého

Korsika – ostrov s osobitým kouzlem plný slunce, písku a divoké vody pro každého

Kallisté — „Ta nejkrásnější“ – jméno, které dali Korsice starověcí Řekové před mnoha sty lety. Tohle jméno by klidně mohlo platit dodnes.



Ostrov zasazený do Středozemního moře měří sice jen 183 km na délku a 85 km na šířku, ale jen těžko budete hledat místo, které je přírodně a kulturně rozmanitější. Bílý vrchol nejvyšší hory Monte Cinto ční nad ostrovem do výšky 2706 metrů a opevněná města a janovské věže „dohlížejí“ na pískové pláže s křišťálově modrým mořem. Mezi korsickými horami a mořem, přístupné jen po klikatých vymlácených silničkách, jsou schované v hlubokých kaňonech řeky, které jsou dodnes synonymem moderního creekingu.


Korsika má své osobité kouzlo / F: Jakub

Okolní krajina nabízí krásné scenérie / F: Jakub

Osobitá Korsika / F: Jakub

Prohlédněte si všechny fotografie k článku...


Granitové slajdy, skoky, úzké průskoky, boulder garden, kamenité „mank“ úseky stejně jako vodopády a pohodové scénické kaňony – Korsika má za dobré vody pro každého vodáka něco, ale jak jinak, je třeba hledat.

Cesta na ostrov začíná trajektem buď z Itaálie (Livorno, Savona), nebo Francie (Nice) a při příjezdu vás uvítá Bastia, největší a zároveň správní město Korsiky. Hned po výjezdu z trajektu se zařadíte na hlavní třídu a zároveň hlavní tah východu ostrova. Je to docela zmatek, nejlepší je moc se nestresovat z chaotického řízení Korsičanů a vyrazit na jih rovnou za vodou. Tradičně nejoblíbenějším měsícem k pádlování bývá duben, kdy se po zimě otepluje, občas zaprší a taje sníh na horách. Korsika tak bývá jedním z prvních míst, kde začíná evropská vodácká sezona.

Sezona

Sezona je nestabilní. Tak to prostě je. V dubnu máte největší šanci chytit tající sníh, ale popravdě, řeky potečou i po dešti. Já jsem byl na Korsice mnohokrát a vždy jsem si dobře zajezdil. Na druhou stranu je pravda, že ne vždycky je voda optimální a zaručená, ale pokaždé se našly řeky, na kterých se dalo dobře pojezdit. Slovy Rona Fischera: „Lidé sem přijedou a pak se hrozně diví, že tu není mega vody. Vždyť to každý ví, tak proč se tak diví? Já sem jezdím kvůli Korsice, kdo nebyl, ten to nepochopí, a pokud je tu hodně vody, tak to beru jako bonus. V Alpách je teď stejně strašná zima a kde jinde si zapádluješ a pak dáš pivko u moře na písečné pláži? A nenech mě snad ani začít o sýrech a klobáskách...“.

Na své si tu přijde opravdu každý vodák / F: Jakub Na své si tu přijde opravdu každý vodák / F: Jakub Šedivý

Ubytování

Většina českých skupinek spí „nadivoko“. Pokud spíte mimo kempy, je vhodné se uklidit někam mimo dohled místních a samozřejmě, co si přivezete, si s sebou zase odvezte. Není nic horšího než vysedací a nasedací místa plná odpadků.

Většina mezinárodních kajakaářů tráví alespoň nějaké noci buď v kempu Ernella mezi Alerií a Corte, nebo v kempíku na středním Golu. Podle mého názoru je dobré to zkombinovat. Na ostrově nejsou žádné on-line vodočty, Milou (majitel) v Ernelle je fajn a hlavní je, že se ostatními kajakáři dělí o vodní stavy a případná nebezpečí na vodě.

Řeky na Korsice jsou všech možných obtížností, já se zaměřím na ty lehčí kolem WW III, o kterých nebývá psáno tak často, jako o vyhlášených korsických práskách.

Spodní Vecchio

Pokud spíte v Ernelle, je docela fajn začít na Spodním Vecchiu. Z Ernella se vydáte po hlavní silnici směrem na Corte a pak odbočíte směrem na Venaco. Nasedání je na mostě přes Vecchio a je tu taky vodočet. Optimum je podle mého názoru tak kolem 150 cm. Jet se dá i kolem 130 cm, ale to už to bude dost drncat (i když i to je Korsika).

Řeka začíná typickými korsickými „boulder gardens“, většinou obtížnosti WW II—III. Všechno se dá docela dobře prohlédnout a jediné těžší místo, které se mi vybavuje, je jedna levotočivá zatáčka. Jak už to bývá, je potřeba dávat pozor na padlé stromy a sem tam na menší sifony, které se mění každým rokem.

Vysedání je na mostě u hlavní silnice mezi Corte a Alerií. Pokud máte chuť a vodní stav je dobrý, je možné jet až k soutoku s Tavignanem a následně do Ernelly. Obtížnost je pořád kolem WW II—III a řeka má spousty hezkých míst. Celý úsek pak zabere skoro celý den. Vysedání je přímo v kempu Ernella, pokud tam bydlíte, jinak je dobré vysednout na starém mostě nad kempem.

Korsické řeky jsou všech možných obtížností / F: Jakub Korsické řeky jsou všech možných obtížností / F: Jakub Šedivý

Tavignano

Kaňony Tavignana jsou klasikou ostrova. Hluboký kaňon se vine hned vedle silnice mezi Alerií a Corte. Nasednout se dá buď přímo v Ernelle, nebo o něco výš nad kempem u románského mostu.

Řeka začíná zdvihem přehrady, která se přenáší po pravém břehu vedle rybího přechodu. Přechod vypadá občas jetelný, ale beton je hodně ostrý a dno kajaků by asi docela trpělo. Hned za přehradou se řeka zařízne do kaňonu a „nepustí“ až do vysedání na druhém silničním mostě. Řeka začíná lehčími „boulder gardens“ s mnoha pěknými místy a pak se postupně zavírá do vertikálních kaňonů s nádhernou scenerií a pěknou divokou vodou. Nejtěžší místa jsou dva kaňony WW III, které se hůř prohlížejí. Je dobré zastavit nalevo a kouknout. Hlavně ten druhý je známý kolmou stěnou ve výjezdu, která už připravila perné chvilky nejednomu pádlerovi. Hned za ní se kaňon znovu zavírá.

Pozor, v následujícím druhém zúžení byl v roce 2016 pořádný (špatně viditelný) strom, který byl velice nebezpečný a jen obtížně přenositelný zprava! Určitě bych doporučil zeptat se v kempu na stav úseku a informace o nových stromech. Část řeky se dá relativně dobře prohlédnout z hlavní silnice. Na druhou stranu je její blízkost dost zavádějící, protože z kaňonu by se utíkalo velice těžko. Vysedá se vpravo na druhém silničním mostě směrem po proudu na hlavní silnici do Alérie.

První skok na Fium Orbo skvěle ukazuje vodní stav / F: Jakub První skok na Fium Orbo skvěle ukazuje vodní stav / F: Jakub Šedivý

Asco

Asco je trošičku jiná korsická řeka. Já ji většinou dělím na dvě části. Horní od románského mostu pod vesničkou Asco a spodní od mostu s vodočtem k silničnímu mostu. Asco připomíná alpskou řeku — převážně balvanité peřeje a kontinuální spád s malými vracáky. Horní úsek od románského mostu je určitě těžší a nejtěžší peřeje (WW IV) jsou v prvním kilometru. Následuje malý kaňon, který je jedním z nejtěžších míst a dá se buď prohlédnout, nebo jednoduše přenést po levé straně. Pozor, ve druhém skoku tohohle kaňonu je sifon.

Dále řeka ubíhá konstantním tempem až k nejetelnému přenášení. Poznáte je podle obrovských kamenů uprostřed řeky a je velice dobrý nápad si místo prohlédnout ze silnice, protože minutí vysedání by mohlo mít fatální následky. Přenáší se vpravo a je potřeba si pomoct s loděmi. Dál má řeka podobný charakter až k mostu s vodočtem, kde se sice moc nemění, ale obtížnost je nižší. Vodní stav býval dobrý kolem 100 cm, ale mění se vzhledem ke změnám v říčním dně.

Horní Golo

Horní Golo je korsickou klasikou, která by si zasloužila článek sama o sobě. Jde už určitě o těžší řeku, která sahá spíš do WW IV, ale dá se zvládnout. Můj nejoblíbenější úsek je jen několik kilometrů dlouhý, ale stojí za to. Od vysedání na dvojitém mostě za městečkem Albertacce pojedete asi 3 km proti proudu, až dojedete na místo, kde se dá dobře parkovat v levotočivé zatáčce. Odtud je relativně snadná a výrazná cestička dolů k řece. Pozor, tady je dobré se zeptat a ujistit se, že nenasedáte moc vysoko. Nad tímhle místem je nejetelná peřej!

Golo je odtud plné slidů a relativně čistých dropů. Po většinu toku je řeka jako velký akvapark, nicméně má svoje záludnosti a pokud nevíte kudy, zabere vám i dost času. Jak se budete blížit k vysedání, nabírá řeka na spádu a obtížnosti. Pozor zejména na jeden z posledních dropů pod pěší lávkou těsně před soutokem s Callasimou. Je to jeden pořádný válec, který se dá jen velmi obtížně jistit. Jede se vpravo a nedá se obnést. Dobrý nápad je jít si ho prohlédnout (asi 500 m proti proudu od vysedání). Nejlíp se prohlíží po pravém břehu.

Na některých místech je nezbytné jištění / F: Jakub Na některých místech je nezbytné jištění / F: Jakub Šedivý

Střední Golo

Střední Golo je převážně WW II-III s kamenitými peřejemi, která je závislá na výpusti z přehrady a voda může během dne dost kolísat. Nejtěžším místem je tzv. Vacuum Cleaner, určitě je třeba ho prohlédnout a jistit. Nasedá se na Ponte de Castirla a vysedá ve Francardo. Golo má i víc částí a mezi Ponte Novu a Barcchettou je hned několik nižších kaňonů, v roce 2016 byly ale zaneseny stromy a dost nebezpečné.

Fium Orbo

Pokud se cítíte dobře na Horním Golu, pak je dobrou volbou Fium Orbo, které je jednou z mých nejoblíbenějších řek a má vodu skoro vždycky. Pozor, někdy jí může mít až moc, takže pokud všechno ostatní valí, tak bych vyrazil radši jinam. Úseků je víc a stejně tak nastupování. Můj nejoblíbenější je kratší úsek od lanového parku k mostu na začátku vzdutí malé přehrady u vesničky Sampolo. Nastupování najdete lehce buď u lanového parku po cestě do Ghisoni, nebo o 500 metrů níž po proudu, kde silnice přejíždí přes malý potok. Vysedá se na kamenném mostě nad Sampolem. Fium Orbo je už těžší voda WW IV a několik míst zasahuje do WW5. Charakter Fium Orba je dobře viditelný ze silnice, ale pozor na autobusový efekt, který je tu výrazný!

Najdete tu pěkná místa na hraní... / F: Jakub Najdete tu pěkná místa na hraní... / F: Jakub Šedivý

Pro všechny řeky na Korsice platí, že je dobré zeptat se ostatních pádlerů na připadné změny. Řeky se mění s povodněmi a mohou tam být naplavené stromy! Korsika má svoje kouzlo a i perfektní řeky, ale dávejte na sebe pozor. Zvlášť na těžších tocích se ocitnete během několika minut mimo telefonní signál a z dosahu silnice.

Tak hezké pádlování na ostrově Kallisté!


31.01.2019, Jakub Šedivý


Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 

ZAJÍMAVÉ VYBAVENÍ