HedvabnaStezka.cz SvetBehu.cz Pohora.cz SvetOutdooru.cz TuleniPasy.cz Festival OBZORY Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

Moravská moře

Moravská moře

No jasně, na Moravě moře není. Ale když se to tak vezme, moře má na Moravě velkou tradici. V minulých 700 milionech let tu totiž bylo několikrát a naposled se zdrželo víc než 10 milionů let. Podle druhů zkamenělin, které se na Moravě nacházejí, to bylo zřejmě mělké moře plné řas, podobné dnešnímu Sargasovému moři. Nedávno se tu ale našly zkameněliny světélkujících hlubinných ryb. Takže kdo ví, jak to s tím pradávným výběžkem oceánu Tethys vlastně bylo.



Naposledy jsme měli moře za Rakousko-Uherska. Bohužel to mělo jiné nevýhody, a tak se začaly na moravských řekách budovat přehrady. Možná si někdo myslí, že sloužily na ochranu proti záplavám, jako zdroje vody a energie a místo k rekreaci. Pravda je ale prostá – chybělo nám moře.


Osypané břehy... / F: Ivana Jakubková

Dalešické panoráma / F: Ivana Jakubková

Nové Mlýny / F: Jan „Motýl“ Mičák

 

Prohlédněte si všechny fotografie k článku...


První přehradou, na kterou by mohli moravští seakajakáři vyrazit, kdyby tu tehdy byli, je Jevišovická přehrada. Je stará víc než sto let. Brzy po ní přibyly další, a jak technika pokročila, sypané hráze nahrazovaly betonové. Brzy byla přehrada snad na každé řece a vodáky to pochopitelně spíš rozesmutňuje.

Nicméně pokud fandíte seakajaku, můžete si vyrazit zapádlovat jen tak na víkend a nabízí se vcelku slušný výběr. Tak třeba…

Vranov

Vranov je přehradou zalidněnou a oblíbenou. U hráze má jeden vystajlovaný kemp, kde můžete hodit kajaky na vodu. Obávám se ale, že v sezoně z toho zrovna nadšení nebudou, a tak je možná lepší využít kemp Bítov a jeho malou plážičku v travnaté zátoce.

Břehy Vranovské přehrady jsou obsypány množstvím chatek a jiných rekreačních zařízení. Vyskytují se někdy na neuvěřitelných místech a trochu připomínají údolí „Staré řeky“ neboli Berounky.

Vranov je také místo s bohatou historií. Pomineme-li samotnou přehradu postavenou v roce 1929, jsou v jejím okolí hrad Bítov, zřícenina Cornštejn a kousek odtud zámek Vranov nad Dyjí. Hluboké údolí Dyje, které nyní tvoří dno přehrady, spolu s těmito hrady pomáhalo po staletí chránit hranice českých zemí.

Vranov u Cornštejna / F: Ivana Jakubková:Vranov u Cornštejna / F: Ivana Jakubková:

Mezi místní zajímavosti Vranova je možné určitě počítat i granáty, které se dají najít na jedné z vranovských pláží v místě příznačně nazvaném Granátová zátoka. Nejde samozřejmě o nálezy nevybuchlé munice, ale o výrazné, tmavě červenohnědé krystaly, které se tu povalují. Jsou poměrně velké a říká se jim almandiny. Takže kdyby vás na chvíli přestalo bavit pádlovat, můžete se vrhnout na hledání pokladů. A pokud by se náhodou žádné granáty nenašly, pořád ještě zbývají po Granátové zátoce pojmenované „kešky“.

Od hráze, u které prý jsou v hloubce uloženy zásoby sektu z nedalekých Lechovic, až po oblast Farářka, kde je na podzim tak mělko, že už se nedá plout dál, je délka přehrady asi 22 km. Takže akorát na seakajakovou víkendovku „v sobotu tam – v neděli zpět“.

A cestou zpátky se můžete stavit někde v okolí na víno.

Dalešice

Na řece Jihlavě, vcelku nedaleko od Brna, najdete další smělý pokus o vytvoření alternativy mořského pobřeží. Hráz přehrady Dalešice je nejvyšší v ČR a zadržuje svými 100 metry vodu k různým účelům. Slouží například jako přečerpávací nádrž pro velice blízkou jadernou elektrárnu Dukovany.

Na Farářce / F: Ivana JakubkováNa Farářce / F: Ivana Jakubková

Vypadá to jako bezvýznamná technická zajímavost, ale jen do té doby, než sejdete ráno ke kajaku a zjistíte, že si v noci samostatně odplul k protějšímu břehu. Hladina tu nastoupá za noc klidně o metr. Známek tohoto pravidelného přílivu si můžete všimnout na každé místní skalce.

Když nasednete do kajaku u hráze, první pěknou skalkou na cestě je určitě Wilsonka, využívaná i lezci. Těžko říct, do jaké hloubky z ní padá upuštěný horolezecký matroš, ale jisté je, že Dalešice jsou se svými 85 metry hloubky i přehradou nejhlubší. Kousek za Wilsonkou je příjemný kemp Hartvíkovice. Seakajakáři ale spávají na pláži, a ne v kempu, a tak jen nabereme vodu, popřípadě zajdeme na pivko, a vzhůru proti proudu! Za vysokánským mostem do Hrotovic se zalesněné břehy začínají ještě víc zvedat, až se z nich stanou skalní stěny s čepicemi borovic. Pomalu mizí chatky i zastávky lodní dopravy. A pokud se na Dalešice vydáte v listopadu jako my, dál potkáte už jen rybáře, kteří mají políčeno na candáty.

Těch 20 kilometrů od kempu až k ústí Jihlavy si tedy můžete opravdu užít. Při hledání noclehu jen pozor na to, že voda je tu navečer opravdu nízko, a tak se vám může stát, že na tábořiště je potřeba kajak dotáhnout několik desítek metrů přes bahno. Ale aspoň je nějaká zábava.

Ráno se jede zpátky po proudu, takže cesta samozřejmě mnohem líp ubíhá. Zvlášť když budete mít takové štěstí jako my a budou nad vámi kroužit tři mořští orli. A kdyby vám snad chyběly hrady, pokochejte se při příjezdu ke hrázi chladicími věžemi dukovanské elektrárny.

Dalešice / F: Ivana JakubkováDalešice / F: Ivana Jakubková

Prýgl – Prigl – Prygl – Prígl

Názory na to, jak se vlastně v hantecu název Brněnské přehrady správně píše, se různí.

Je to ale malá milá přehrada, kterou přepádlujete na délku za hodinu a půl a je tu co k vidění. Především spousta lidí. I chladnější jarní den vyláká cyklisty, rybáře, běžce, volejbalisty, pejskaře a výletníky. Snad jen nudisti ještě nezahájili sezonu. Na hladině se do toho pletou veslaři, výletní lodě, rybářské čluny i plachetnice. Tak proč nepřihodit ještě seakajak a neprojet se?

Za loděnicí s obrovskými starými duby se břehy přiblíží a zeskalnatí. Vplujete do místa zvaného Soutěska, a protože lidí se tu na břeh moc nedostane, můžete obdivovat různé druhy zeleně na čerstvých jarních listech, omamně vonící konvalinky i žluté vodní kosatce.

Brzy za soutěskou uvidíte most a za ním hrad Veveří, pod kterým je další zastávka lodní dopravy. Je ovšem třeba sledovat cvrkot, protože lodí jezdí dost a přehrada, nebo spíš už možná řeka Svratka, je tu užší a mělčí a tomu odpovídá i plavební dráha.

Pádlovat můžete až do Veverské Bitýšky k jezu a cestou zpátky se třeba zastavit v zelené restauraci se stylovým názvem „Sinice“.

V Rokli na Prýglu / F: Ivana JakubkováV Rokli na Prýglu / F: Ivana Jakubková

Slezská Harta

Tahle přehrada v podhůří Jeseníků patří k menším svou rozlohou, ale to jí neubírá na kráse.

Její břehy jsou zarostlé smrkovým lesem, a třebaže to zní nepravděpodobně, z hladiny můžete vidět i sopky. Moravská sopka má samozřejmě moravské rozměry a výška sopečného kužele je pouhých 150 m, ale geology je Velký Roudný hodnocen jako jeden z nejzachovalejších stratovulkánů v českých zemích.

Nasednout do kajaku je určitě možné v Leskovci nad Moravicí, kde je přístav místních plachetnic, a tedy i betonové molo.

Na Hartě je povoleno používat pro pohon lodí pouze elektromotory, a tak vás kromě šplouchání vln o příď nebo plácání plachty nebude při pádlování nic rušit.

Taky se tu umí udělat krásná hustá mlha a ta je ideální na trénink jízdy podle kompasu. Ztratit se vám na kilometr široké přehradě asi nepovede.

Hrad Veveří / F: Ivana JakubkováHrad Veveří / F: Ivana Jakubková

Novomlýnské nádrže

Vyberte teplý jarní den, odolejte v Mikulově vinným sklípkům, vyšplhejte na hřeben Pálavy, dojděte po něm až na hrad Děvín a dobře se rozhlédněte. Sejděte dolů – teď už si samozřejmě sklípek zasloužíte – takže nějaký vyberte a u zamlžené sklenky bílého z místních vinic promyslete, kdy se na ta tři jezera, která jste viděli, vydáte s mořským kajakem.

Novomlýnské nádrže vznikly jako ekologicky velmi kontroverzní projekt zatopením rozsáhlých oblastí lužního lesa v údolí Dyje. Jezera jsou v porovnání s ostatními nádržemi na Moravě velmi mělká. Bývá tu velmi teplo, což má sice pozitivní vliv na kvalitu místního vína, ale u vody je to bohužel naopak. V letní sezoně připomíná voda vytékající z přehrady do Dyje hustou špenátovou polévku a moc chuti si zapádlovat vám nepřidá.

Takže určitě přemýšlejte spíš o podzimním nebo zimním termínu. Zaprvé je už hotové víno a zadruhé voda bude připomínat vodu. Na jaře je tady taky krásně, ale prostřední Věstonické jezero je přísnou rezervací se zákazem vstupu, a to hlavně kvůli vodním ptákům. A ti potřebují na jaře klid.

Horní Mušovské jezero má zase jinou zvláštnost – ostrov s kostelíkem, který tu zůstal ze zatopeného Mušova. Určitě stojí za zastávku a prohlédnutí.

Takže podzimní pádlování mezi zbytky stromů z lužního lesa s výhledem na Pálavu a plavba na ostrov zakončená ve vašem známém sklípku je pro Nové mlýny asi nejlepší volbou.

Skorojarní Morava / F: Ivana JakubkováSkorojarní Morava / F: Ivana Jakubková

Morava

Nejen přehradami živ je seakajakář na Moravě. Je tu totiž ještě sama velká řeka Morava, jejímuž místy línému a značně regulovanému toku pod Olomoucí a dál se divokovodní kajakář vyhne jako čert kříži.

Seakajakář ale, se svým částečně masochistickým založením, tenhle terén vyhledává a nic se nebojí ani odporných přenášek obrovských jezů.

Tak například naše oblíbená jarní Morava – vyrazíme z Olomouce, dvě přenášky jezů, Zástudánčí, kde pochopíte, jak vypadala Morava kdysi. Tahle přírodní rezervace se táhne od ústí Bečvy do Moravy dalších pět kilometrů. Hlavu složíme na loděnici nad kroměřížským jezem a ráno nás pak s permoníky v hlavě čeká zkouška ocelových nervů.

8 kilometrů jednotvárné dřiny v regulovaných březích, v 90 % bez proudu a proti silnému větru. No komu by se to nelíbilo! Jak praví klasik „Těžko na cvičišti, lehko na bojišti.“ Naštěstí je v Kvasicích u fotbalového hřiště na konci tohohle strastiplného úseku hospoda…

Wilsonka / F: Ivana JakubkováWilsonka / F: Ivana Jakubková

Na Bělovský jez už je to kousek a od něj zase kousek do Napajedel. A pod nimi začíná slavný Baťův kanál. Na něm se povozíte aspoň nahoru a dolů v plavebních komorách, když už to neteče. Kdo si vybere koryto Moravy, toho čeká k ústí do Dunaje ještě jedenáct jezů, jeden vypečenější než druhý.

Mezi nimi Morava ještě několikrát změní svou tvář – regulace ve městech střídají vysoké břehy s bobřími stezkami a ty zase pískové ostrohy. Místy rostou na březích duby a jinde zas borovice, až se nakonec objeví lužní lesy s hnízdišti kormoránů a volavek.

Jaro na Vranově / F: Ivana JakubkováJaro na Vranově / F: Ivana Jakubková

A ještě pořád toho zbývá dost k objevování. Spousta malých přehrad – Žermanická přehrada s Beskydami v pozadí, Bystřička s majestátními kapry provokujícími u hráze nebo Luhačovická přehrada v případě, že byste nutně potřebovali po vodácké sezoně lázně. Anebo může vplout spolu s Moravou do Dunaje. Ale to už jsou výsostné vody jiného státu…

Takže to trochu shrňme – pláže, skalnatá pobřeží, ostrovy, příliv, kormoráni a mořští orli. Pochybuje ještě někdo o moravských mořích?


08.02.2018, Ivana Jakubková


Diskuse


Honza
Honza

Ahoj, pěkně a přehledně sepsáno. Jen malá poznámka k Novým Mlýnům. Ten ostrov s kostelíkem je myslím na prostředním Věstonickém jezeře. Tedy v rezervaci, tedy zákaz vztupu. Nebo se mýlím?

08. 02. 2018, 15:17:57

Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

RSS této diskuze