HedvabnaStezka.cz SvetBehu.cz Pohora.cz SvetOutdooru.cz TuleniPasy.cz Festival OBZORY Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

Divoká voda - cesta na vrchol

Divoká voda - cesta na vrchol

Na Mistrovství Evropy ve vodním slalomu konaném ve dnech 1. – 3. června 2018 na umělé slalomové dráze v pražské Troji byla pokřtěna kniha s tímto sportem úzce související.



Vyšla v nakladatelství Grada, jmenuje se DIVOKÁ VODA – CESTA NA VRCHOL, a jejím autorem je Jaroslav Cícha. Text doprovází velké množství fotografií, z nichž ty současné od Eduarda Erbena doplňují snímky z archivů zde prezentovaných závodníků. Autorovým cílem však nebylo jen připomenutí výrazných osobností současnosti a nedávné minulosti našeho vodního slalomu a sjezdu na divoké vodě, ale také zdůraznění síly a tradice některých vodáckých rodin.

Po úvodní stati o historii závodní kanoistiky od trenéra a pedagoga FTVS UK Milana Bílého přichází první kapitola věnovaná úspěšnému „klanu“ Hilgertů. Tam dva synové Luboše Hilgerta nejstaršího navázali na svého otce, kajakáře Slavie VŠ z přelomu 50. a 60. let minulého století, a vedle vlastního závodění obohatili rodinu a českou kanoistiku o dvě výborné kajakářky. Luboš se po uzavření své úspěšné kariéry stal trenérem svojí ženy Štěpánky, dvojnásobné olympijské vítězky a mnohonásobné medailistky velkých soutěží, a později i svého syna Luboše nejmladšího, zatímco jeho bratr Ivan je otcem dcery Amálie, juniorské mistryně světa. V knize ovšem není zdůrazněno, že Amálka má vodácké geny i ze strany své matky. Tou je Marcela, rozená Košťálová, dcera Zdeňka Košťála, mistra světa ve sjezdu na divoké vodě z roku 1961, která byla rovněž reprezentantkou. Její dvě kolegyně z mistrovství světa v Augsburgu v roce 1985 – Marcela Prskavcová, rozená Kubričanová, a Marcela Tunková, rozená Dostálová – jsou dnes také matkami mimořádně úspěšných závodníků.

Divoká voda - cesta na vrchol

 

Významnou kanoistickou velmocí jsou Pollertové, jejichž nejstarší člen Emil už bohužel nežije, takže autor knihy mohl informace o vodáckých začátcích této rodiny získat od jeho mladšího bratra Jaroslava, někdejšího mistra světa na singl i debl kanoi, a dnes experta na stavbu umělých slalomových drah. Na něj navázal jeho syn Jaroslav, nejprve jako „deblíř“, a nyní také jako projektant slalomových tratí. Třetím úspěšným Pollertem je Emilův syn Lukáš, dvojnásobný olympijský medailista, dnes lékař, ale také trenér svých synů.

Početná je i vodácká rodiny Mrůzkových věnující se hlavně sjezdu na divoké vodě, která se významně posílila sňatkem Davida s Míšou Strnadovou, sjezdařskou medailistkou a také úspěšnou závodnicí na hladké vodě. Obdobně bohatou „divokovodní“ historii mají i rodiny Knebelových a Satkových.

Příkladem návaznosti na rodičovské úspěchy jsou Lukáš Rohan, Jiří Prskavec, Vít Přindiš, Ondřej Tunka nebo Martin a Eva Říhovi. Pak tu je samozřejmě velká osobnost a úžasný solitér Vavřinec Hradilek, jehož fotografie zdobí obálku knihy, k němuž se řadí Standa Ježek, Kateřina Kudějová, Kateřina Havlíčková-Hošková a další. Připomenuta je i závodnická a především trenérská kariéra dlouholetého kouče reprezentačního družstva Jiřího Pultery, jehož zážitek absolvovaný společně s Jiřím Rohanem je nezapomenutelný. Odehrál se ve Spojených státech, kde se v roce 2001 mělo konat mistrovství světa na řece Ocoee, dějišti olympijského závodu z roku 1996. Druhý den po příletu do Atlanty jeli oba hoši na letiště vyzvednout lodě, ovšem to se nepodařilo, protože ten den měl datum 11. září a letiště bylo obsazeno policií a vojskem. Tragické události onoho dne byly posléze důvodem ke zrušení celého mistrovství.

Jsou tu i rozhovory s několika našimi světově úspěšnými deblkanoisty doprovázené řadou fotografií. Při jejich četbě a prohlížení musí každý závodník a příznivec vodního slalomu cítit lítost a rozhořčení nad rozhodnutím nekompetentních úředníků z MOV o vyřazení kategorie C2 muži slalom z olympijských her a na ně navazující další nesmyslný krok, tentokrát ze strany ICF, kterým je vypuštění této kategorie z programu mistrovství světa a světových pohárů.

Na fotografiích tu jsou zachyceny i slalomové areály pro olympijské hry v Sydney, Aténách, Penkingu a Londýně, závěr knihy pak patří nejlepším výsledkům našich závodníků ve světových soutěžích na divoké vodě a také významným datům české a světové kanoistiky.

Tato velkoformátová publikace o sto šedesáti stranách určitě potěší všechny příznivce kanoistiky na divoké vodě, které jistě víc pobaví než rozzlobí jeden zásah tiskařského šotka. Ten při bližším určování bydliště rodiny Tunkových zaměnil město Turnov za Trutnov.


28.06.2018, Ivan Kott


Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů