V náručí pohanské kněžky Odry

V náručí pohanské kněžky Odry

Odra má více podob než tesané modly Triglavovy. Je vlídná i krutá jako kněží pohanského Svantovíta. Její vlny napájí Perun hromovládce. Houpe se v nich smyslný Veles, rozsévač pozemského života. Vesna s Moranou stojí u jejích pramenů a bojují o nadvládu nad světem.

Před mnoha staletími její tok brázdily dlabané kánoe a kupecké lodice z Volinu, Haithabu i zámořských Varjag. Viděla záři pohřebních hranic, oživující temné stíny pohanských model, vycházejících ze svatoborů. Viděla karavany kupců, vezoucích ve vacích vzácnou myrhu, putujících dolů Slezskem a Zemskou bránou na Moravu a dál až k jižním mořím.

Odra je i zádumčivým tokem, vinoucím se jako had lužními lesy. Omývá pláže z valounků, kde pradávní lovci sbírali pazourky na hroty svých kopí. Je dravou horskou bystřinou, tříštící své chladivé vody o zubatá skaliska břidlic, i drobným potůčkem ve stínu kapradí, kam lesní zvěř za soumraku chodí pít. To vše je Odra, a možná i mnohem víc.

Okresní silnice se klikatí mezi domky a občas kříží svůj směr s jednokolejkou, sunoucí se údolím drobné říčky Čermné. Její zpěněná voda omývá pilíře můstků, přes které co hodinu projede motorový vagonek. Křivolaká silnice stoupá vzhůru ke Klokočovu. Drobné stružky, prýštící ze svahu, kříží její směr a mezi trsy travin a jehličím hledají cestu ke strouze ukryté na dně stinného žlebu. Klokočov je nejvyšším bodem vaší cesty, ať už jedete od Vítkova nebo od Oder. Čeká vás táhlé klesání k chatové osadě U Hadinky. Úzká lesní silnička, kde se dvě auta jen stěží vyhnou, mizí ve svažitém žlebu, ústícím na dno hlubokého údolí říčky Budišovky.

Pod strání přeťal říční proud kmen starého smrku. Olámané větve u levého břehu vám naznačí, kde nechal tesař díru. Kdo se netrefí, má smůlu a koupel ho nemine. Proud má tady sílu a vytáhnout zalitou kánoi na břeh dá opravdu zabrat.

Kolik tajemství uniká našim očím? Kolik prastarých příběhů je vepsáno do okolních skal? Strmí do výšky jako varhany prastarého chrámu a vítr rozehrává v nich tichou píseň k chvále matky přírody.

Pod Spálovským mlýnem leží na vysokém pravém břehu vyhledávané poutní místo. Podle lidové pověsti se zde za třicetileté války švédskému vojáku zjevila Panna Marie a zachránila ho před smrtí. Zbožní lidé v tomto místě vystavěli oltář se sochou Bohorodičky, pod kterým ze skály vytéká pramen dobré vody.

Blíží se město Odry, kde naši dnešní plavbu ukončíme. V jeho okraji vás vítá tovární komín a čtyři vysoké kolmé stupně. Prvák, Druhák, Třeťák, Čtvrťák, je libo vývar, nebo válec – smrťák. Uctivě se jim vyhněte, je-li vám život milý.

Dnešní plavba končí, loučit se však nebudeme. Poplujeme spolu dál a budeme se dívat kolem sebe. Odra je krásná řeka, která si právem zaslouží náš respekt i naši úctu. Je jedním z nejvýznamnějších evropských veletoků i pradávným symbolem slovanských národů.

Zkušenosti čtenářů

valy

Prostě nádhera! Článek krásně zachycuje stále častěji opomíjený rozměr vodáctví. Díky.

Martin

Moc pěkný článek a nálada v něm. Asi se tam i někdy zajedu podívat a sjedu:-)

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: