HedvabnaStezka.cz SvetBehu.cz Pohora.cz SvetOutdooru.cz TuleniPasy.cz Festival OBZORY Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

Paní řeka Morava

Paní řeka Morava

Zapadající slunce ozařovalo narůžovělým světlem krajinu ubíhající za okny železničního vagonu. Starobylá Olomouc zůstala zastřena namodralým oparem za našimi zády. Vlak se houpal v pravidelném rytmu pražců pamatujících císaře pána. Kola náhle zaduněla na ocelovém mostě.



Zapadající slunce ozařovalo narůžovělým světlem krajinu ubíhající za okny železničního vagonu. Starobylá Olomouc zůstala zastřena namodralým oparem za našimi zády. Vlak se houpal v pravidelném rytmu pražců pamatujících císaře pána. Kola náhle zaduněla na ocelovém mostě.


Kolem Moravy se rozkládá lužní les / F: František Prokeš

Morava v Zástudánčí / F: František Prokeš

Na soutoku Moravy (vlevo) a Bečvy  / F: František Prokeš

Prohlédněte si všechny fotografie k článku...


Dole pod námi tekla veliká řeka protkaná bělavými pásy štěrkových ostrovů. Na levém břehu leželo dny vzhůru několik kánoí a na trávě pod stromy stály stany. Obraz zmizel s koncem mostu, ale vzpomínka zůstala.

Uběhly více jak tři desítky let. Stojím tam, kde tenkrát ležely lodě. Řeka se změnila, je však stále krásná. Pod Olomoucí Morava dávno ztratila dravou sílu horských bystřin, zklidnila se a ověnčena knížecím majestátem stala se uctívanou Paní řekou Moravou.

Kousek proti proudu na Povelu chránila kdysi veliké hradisko starých Slovanů. Bylo vyvráceno vojskem moravských Mojmírovců, kteří si dobité území počátkem devátého věku připojili ke své říši. Všechna sláva polní tráva. Zmizela hradiska i panské rody. Řeka zůstala.

Pádla tiše čeří vodu a přídě cákají o drobné vlnky. Za zády nám zůstal červený most, most železniční trati na Brno i rušná dálnice. Řeka, jinde svíraná vysokými náspy protipovodňových valů, zde volná a nespoutaná opisuje veliké oblouky meandrů s několika maličkými ostrovy. U břehů leží ohlazené pahýly starých stromů. Z křovin vzlétají volavky a jako modré drahokamy se mihne několik ledňáčků. Mezi oblouky meandrů leží několik rybníčků, snad pozůstatků starých štěrkoven. Voda místy vniká do lužního lesa, rozlévá se mezi stromy a slepá ramena.

Stará říční ramena u Charvát mohou ukrývat mnohá tajemství / F: František ProkešStará říční ramena u Charvát mohou ukrývat mnohá tajemství / F: František Prokeš

Říční proud již dávno ustal vzdouván jezem Tážaly (ř.km 226,3). Vlevo před elektrárnou zde do polí odbočuje náhon Morávka. Sváděl vodu na Blatecký a Citovský mlýn. Není však náhonem v pravém slova smyslu. Morávka je patrně jedním z mála dochovaných aktivních přírodních ramen Moravy. Vodu posílenou o přítoky Olešnici a Týnečku vrací zpět Moravě, tzv. Průpichem u Citova a hlavním ústím před silničním mostem u Tovačova.

Pod Tážalským jezem říční proud nijak nezrychlí. Na řeku již působí vzdutí vysokého jezu v okraji Bolelouce. Koryto zde prošlo regulací. Nejstarší zmínky o úpravách toku zde pochází již z 18. století. Kolem řeky se táhnou kousky zachovalého lužního lesa, ukrývajícího zbytky původní řeky. Kdo ví, co všechno se ukrývá pod nánosy bahna slepých ramen. Stále se snažíme poznávat svoji minulost a přitom víme tak málo.

Vysoká říční terasa nad pravým břehem chrání před vodou vesnice Charváty, Čertoryje, Bolelouc a Dub nad Moravou. Lidé při jejich zakládání měli na paměti úsloví „před ohněm utečeš, ale před vodou ne“. Stejně tak je tomu s mlýny. Hned u řeky nestojí žádný z nich. Za tímto účelem byl vytvořen i Boleloucký mlýnský náhon. Odbočuje vpravo nad bolelouckým jezem. Připomíná malou lužní řeku dlouhou 21 km a doplujete po něm až do Kojetína.

Boleloucký jez (ř.km 221,1) se přenáší vpravo z ústí náhonu. Vlevo stojí oplocená budova elektrárny chrlící proud vody do podjezí. Široké štěrkové koryto vás povede mezi poli. Z koryta lemovaného vysokými břehy toho moc neuvidíte.  Pokud neužíváte GPS, můžete svoji polohu určovat podle mostů. Druhý most je u Dubu nad Moravou, šestý u Tovačova.

Poklidný proud pomalu unáší lodě / F: František ProkešPoklidný proud pomalu unáší lodě / F: František Prokeš

U Tovačova se nachází soutok dvou velikých řek (ř.km 210,6). Temná voda Moravy se zde mísí s čirou vodou Bečvy. Soutok lemují široké štěrkové náplavy lákající v parném létu ke koupání. Za pruhem stromů po obou březích leží veliká štěrková jezera – Troubecké, Lobodické, Annínské a Donbas. V jejich šerých hlubinách žijí veliké ryby dráždící fantazii rybářů z širokého okolí. Přehlédnout je můžete z ochozu Spanilé věže Tovačovského zámku.

Pod soutokem Moravy a Bečvy je již řeka Morava evidována jako vodní cesta. Tento skutek však není naplňován díky přírodnímu úseku toku, který se zde nachází. Hned pod soutokem vstoupí Morava do rozlehlého pásu lužního lesa, kde v délce 1,8 km protéká Národní přírodní rezervací Zástudánčí.

Veliká řeka zde protéká přírodním meandrujícím korytem mezi náplavami štěrku a vysokými hlinitými břehy. Z náplav vyčnívají omleté pahýly velikých kmenů. Místy je řeka blokována vývraty a objevují se táhlé mělčiny. Tento kout světa se stal hnízdištěm mnoha druhů vzácných vodních ptáků. Samotný lužní les s mrtvými říčními rameny a přítoky má své veliké kouzlo. Motoráři se podobnému toku, kde by tak akorát přišli o „vrtuli“, naštěstí raději vyhnou.

Za mostem cesty u Lobodic vystoupí řeka z příkrovu lesa. Její tok je regulován, svíraný vysokými travnatými břehy. Veliká masa vody se zvolna s velikou silou sune korytem.

Morava v Zástudánčí / F: František ProkešMorava v Zástudánčí / F: František Prokeš

Nedaleko Uhřičic se nenápadným ústím vlévá do Moravy říčka Valová. K okraji Kojetína zbývají tři kilometry pádlování. Za mostem polní cesty se vynoří silueta betonového mostu silnice k Chropyni. Na pravém břehu před ústím mlýnského náhonu stojí areál loděnice. U mola na řece jsou vyvázány kánoe a v ústí náhonu pod jeřábem kotví motorové čluny. Občas tu bývá velmi živo. Zdejší klub Kanoistika Kojetín pořádá známé závody dračích lodí.

Řeka mezi Kojetínem a Kroměříží je vzdouvána velikým jezem Na Strži v okraji Kroměříže. Její vzedmutá hladina je využívána vodními motoristy. Označené úseky slouží pro rychlé motorové čluny a vodní lyžování. Pádlující vodák by měl mít na zřeteli tuto skutečnost a ve vlastním zájmu nepřekážet v plavební dráze.

Jedna z loděnic vodních motoristů leží na pravém břehu Moravy, 100 m nad ústím říčky Hané (ř.km 197,4). U nedalekého Miňůvského mostu leží malé přístaviště Vodního Eldoráda s malým kempem. Najdete zde jediný nájezd do vody na tomto úseku řeky. V létě odtud jezdí malý turistický motoráček do Kojetína.

Protější břeh ukrývá malý přírodní klenot, přírodní památku Rameno Moravy. Tvoří ji malé jezero porostlé lekníny, které je domovem desítek skokanů skřehotavých. Jejich hlasové projevy jsou mnohdy tak silné, že neuslyšíte vlastního slova.

Jez na Strži u Kroměříže / F: František ProkešJez na Strži u Kroměříže / F: František Prokeš

K jezu Na Strži je nedaleko (ř.km 196,0). Segmentový jez je nutné přenést vlevo. Vpravo stojí budova elektrárny připomínající malý zámek. Kroměříž je na dohled.

Krátce pod jezem minete ústí říčky Moštěnky posilované přítokem Malé Bečvy. Zde se občas otáčí výletní plavidla Kroměřížské plavební společnosti. Morava dál teče hlubokým korytem s travnatými břehy. Za dálničním a železničním mostem se nad pravým břehem vynoří zeď zámecké zahrady.

Pokud nemáte v úmyslu táhnout na jih, jako špačci na víno, můžete ukončit plavbu u silničního mostu uprostřed města. Kroměříž patří mezi nejkrásnější města Moravy. Návštěvu zámku, městské památkové zóny a Květné zahrady zapsané na seznamu UNESCO si rozhodně nenechte ujít.

PÁDLERinfo:

Na řece pod Olomoucí lze po domluvě přenocovat pod stany při hasičském cvičišti nad jezem v Bolelouci, u loděnice v Kojetíně a v kempu Vodní Eldorádo u Postoupek. Táboření v NPR Zástudánčí je přísně zakázáno.


05.03.2018, František Prokeš


Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

ZAJÍMAVÉ VYBAVENÍ