Testování ponožek, Mikulášská atmosféra a soutěž v pojídání knedlíků

Testování ponožek, Mikulášská atmosféra a soutěž v pojídání knedlíků

Už léta jezdíme první prosincovou sobotu na vodu. Většinou na potok, ale letos je sucho, a tak padlo slovo o Vltavě z Vraňan do Mělníka. Já hlavně potřebuji otestovat ponožky. Testovat ponožky je problém. Chápu to – různé materiály na různé použití, různé reakce lidské pokožky na ony materiály, prostě děs. Ale nohy je potřeba mít v teple.

I vodáci mají rádi nohy v teple. Kdysi se to řešilo vlněnými ponožkami, ještě lépe přetaženými igelitovým pytlíkem. Pak přišel neopren a bylo tepleji, ale ne pod nulou. Nyní se objevují materiály na různé bázi s membránou. Já používám Aquashell ponožky do neoprenových bot a dá se to vydržet i pod nulou. Vrcholem jsou pak suché obleky s integrovanými ponožkami nebo dokonce botami.

Prohlédněte si všechny fotografie k článku…

Jak již bylo řečeno, testování ponožek je problematická věc. Nikdo se o to nezajímá, protože to prostě není zajímavé. Já osobně mám ale docela problém vybrat si ponožky i na běžné nošení. Výběr je tak obrovský a každému vyhovuje něco jiného, skutečný oříšek. Největší problém vidím ve skladbě materiálu versus velikost. Protože se nevyplatí dělat ponožky ve velikostech bot, vyrábí se řady např. 43–46 (EU), což je docela velký rozsah, který bývá většinou řešen konstrukcí úpletu a skladbou materiálů. Pak se ovšem stává, že v botách velikosti 45 mám ponožky 43–46, které se buď velmi rychle prodřou, nebo se naopak shrnují a problém je na světě.

Letos jsem si všiml ponožek (i podkolenek), u kterých výrobce uvádí, jedná se o 100% nepromokavé ponožky s membránou Hydrotech s vodním sloupcem >10,000mm a merino vlnou. vše je podtrženo heslem: „Přestože je všude mokro, nemůže vás to odradit, abyste vyrazili ven.“ Výrobce uvádí použití ponožek do trekových, cyklistických či běžeckých bot. O vodáckých ani slovo. Ale řekl jsem si, že když to funguje za mokra, tak by to mělo fungovat i na vodě – samozřejmě pokud v ní nebudu po kolena. Za pokus to stálo, a tak jsem to zkusil.

Nejprve jsem je vyzkoušel doma v umyvadle, abych věděl, jak reagují na teplou či studenou vodu (i když v přírodě bude asi většinou studená).

První testování ponožek ve vodě
První testování ponožek ve vodě

Oblékání ponožek je díky jejich konstrukci obtížnější, ale ne tak obtížné, jako u neoprenových. Pocit tepla nebo zimy není přes ponožky nijak výrazný, alespoň v prvních desítkách minut. Dlouhodobějším použitím jistě získáme věrohodnější pocity. Ponožka je nesmáčivá (po prvním použití, uvidíme časem, co to udělá po několika vypráních) a je v ní sucho, povrch je mírně namočen a v pokojové teplotě relativně rychle uschne. Ve venkovních podmínkách zřejmě bude schnout pomaleji. Přesto budete mít pocit sucha i při použití další den ráno.

Do rána nám napadl sníh, krásná Mikulášská atmosféra. A ideální možnost vyzkoušet ponožky. Je možné v nich chodit po sněhu a pocit chladu necítíme. V neoprenových botách mám pocit sucha, i během nastupování a vystupování z vody. A to je stále pod nulou a chodíme ve sněhu. Možná je to chladem, ale noha se nepotí. Vyzkoušet ponožky v mrazu, když do nich nateče voda, jsem se zatím neodvážil, nechám si to napříště. Každopádně s těmito ponožkami na vodě zůstaneme od nohou v suchu, což v neoprenových botách na „ostro“ většinou nejsme.

Je pod nulou...
Je pod nulou…

Voda teče a plavba ubíhá rychle, dokonce i za nízké vody projíždíme dvě peřeje, kde to cákne do lodi. V mlhách se objevuje věž mělnického zámku. Projíždíme slabým ledem. V cíli prohlížíme historické značky velkých vod na pilíři mostu a těšíme se do hospody, kterou na poprvé přejedeme a musíme se vracet. Jen zasedneme, vychází z kuchyně kuchařka a zve ke stolu soutěžící v pojídání knedlíků. Svíčková s deseti a pak se po pěti přidává. Na pojídání je dvacet minut. Jsme sice přejedeni buřtů od ohýnku, přesto se ptáme, zda je možné se přihlásit a nasazujeme našeho borce. Buřty však udělaly své, na vítěze s 30 a stříbro s 25 knedlíky letos nemáme. Tak zase za rok a jedeme na vítězství.

Zkušenosti čtenářů

Zbyněk

Přiznám se, že mě led před Mělníkem trochu překvapil, jezdím to z Kralup často, v lednu bylo mínus osm a nic, led žádný:) Vzducholoď není dobrý ledoborec. Zmíněná peřejka před Úporem je samozřejmě tím drsnější, čím méně je vody. Při průtoku třicet kubíků je to tobogán, ale lze jí přebrodit, při osmdesáti prakticky zmizí. Sucháč si na volej neberu, ale osvědčily se mi zateplené rybářské hollínky po kolena, dobře se s tím přenáší a noha je v teple:) Když už si beru sucháč, tak na něm mám zatepenou botu a do ní je jedno, jako ponožku si vezmu. Na Vltavě za Prahou je ale sucháč zbytečnost.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: