Dyje – dolů k Moravě a třeba až do Bratislavy

Dyje – dolů k Moravě a třeba až do Bratislavy

Dyje kousek po kousku. Jinak to nejde. Pod Hevlínem, kde jsme skončili putování v minulém průvodci Dyjí, jsou Mušovská jezera, nic zajímavého – snad jen opět pro seakajakáře. Pod nimi je zase chvíli koryto přírodní, s mírným industriálem jen kolem Břeclavi (pozor na bobry a občas na velkou vodu), a pak opuštěný tok směrem k Moravě.

Informace o řece

Země
Česká republika
Kraj
Jihomoravský kraj
Název řeky
Dyje
Délka plavby
3 dny
Délka úseku v km
38
Obtížnost
ZW
Sjízdné
celoročně
Název vodočtu
Znojmo pod přehradou
Nízká voda
60 cm
Střední voda
130 cm
Vysoká voda
190 cm
Úsek
Bulhary – ústí do Moravy

Mapa oblasti

Mapa oblasti

Popis toku

Na tomto úseku jde odbočit kousek pod Bulhary do Zámecké Dyje a splout tento umělý tok až k Ladné. Jeho splutí také stojí za to a jsme odměněni kulturními hodnotami Valticko-lednického areálu pánů z Lichtenštejna.

Pokud převezeme lodě z Hevlína do Bulhar, vydáme se na další plavbu za dobrodružstvím. Hned za Bulhary nenápadně u jezu odbočuje vpravo koryto umělé Zámecké Dyje, protékající Valticko-lednickým areálem. Najdeme tu i tábořiště u Nejdku na levém břehu. Hned u něj je nízký jízek a most. Proplouváme úzkým, místy zarostlým korytem a vyplujeme u přístaviště výletních lodi v areálu.

Koryto řeky je široké a přehledné
Koryto řeky je široké a přehledné

Za návštěvu stojí zámek Lednice, jehož novogotický vzhled mu dal v 19. století Alois II. Lichtenštejn, V parku si můžeme prohlídnout Minaret – zámek s krásnou 60 m vysokou věží v maurském slohu, zvanou „turecká“, najdeme tu Lovecký zámeček i umělou zříceninu Janův hrad, kterou projektoval pan Hardtmuth, ten, který vymyslel tužku a který tu dal postavit i Minaret.

Od Janova hradu je to po vodě už jen kousek zpět do Dyje. Můžeme se ještě občerstvit u kiosku a pak přenést stavidlo a vrátit se zpět do hlavního toku.

Pokud vynecháme tento Lednický náhon a poplujeme z Bulhar hlavním korytem, čeká nás 600 metrů pod odpojením Zámecké Dyje vysoký nesjízdný jez, který přeneseme vlevo a pak na ř. km 35,5 je nenápadný stupeň, za vyšší vody s nebezpečným válcem, který není moc vidět. Proto jej vždy raději prohlédneme.

Pod Ladnou se už blížíme k Břeclavi, na ř. km 26,7 ještě přeneseme vlevo vysoký jez a jakmile město opustíme, vplujeme do přírody lužních lesů, kde můžeme bloudit soustavami slepých ramen a spojovacích kanálů.

Řeka tu na mnoha místech teče po hranici s Rakouskem. Najít tady místo pro přespání může být pro místy bažinatou krajinu problém. Musíme s tím počítat a mít s sebou i pitnou vodu, neboť v okolí řeky ji najít nemusíme. Vyplatí se vplout až do Moravy a skončit na prvním mostě u Moravského Svätého Jána nebo doplout po Moravě až do Dunaje. Ale to už je jiná kapitola.

Občas ale mohou překvapit padlé stromy
Občas ale mohou překvapit padlé stromy

Přístup, doprava, sjízdnost: nejlepší je auty, protože se nemusíme vázat na jízdní řády, přístup je na mnoha mostech a celkem bez problémů. Trochu horší je to s tábořením, ale pro malou partu se najde místo i na břehu. Pro dolní tok je pak třeba začít v Bulharech a pokud neskončíte pod Břeclaví a vplujete do Moravy, pak je možný obtížný přístup jen z Rakouska u Rabensburgu a pak až na Moravě pod soutokem s Dyjí od Moravského Sv. Jána (ze Slovenska) nebo od Hohenau an der March z Rakouska. Dyje na tomto spodním toku je sjízdná vlastně celý rok, a to i v době suchého léta, podobně je zásobován vodu i tok Zámecké Dyje.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: