HedvabnaStezka.cz SvetBehu.cz Pohora.cz SvetOutdooru.cz TuleniPasy.cz Festival OBZORY Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

Ploučnice – volba pro krátkou dovolenou

Ploučnice – volba pro krátkou dovolenou

Ploučnice bývala v dávných dobách oblíbenou jarní i podzimní řekou. Ovšem jen do té doby, než se začalo proslýchat (v období plné devastace okolí), že je to vlastně radioaktivní řeka, protože v oblasti jejího prameniště se intenzivně těžila uranová ruda. Po útlumu této těžby a asanaci okolí se opět začínají probouzet rekreační oblasti, jako jsou vodní díla Horka a Hamr na Jezeře, a po vyčištění a otevření bývalého vojenského újezdu Ralsko se stává Ploučnice neprávem opomíjenou řekou, která nabízí ticho, přírodu, romantiku a plno vodáckých zážitků. Skoro se obávám, aby se z ní nestala červencová Vltava.



Informace o řece

  • Úsek: Stráž pod Ralskem – soutok s Labem
  • Délka úseku: 84 km
  • Doporučený počet dní: 1 týden
  • Obtížnost: ZW
  • Sjízdné: celoročně
  • Vodočet: Česká Lípa Nízká voda: 15 cm, Střední voda: 40 cm, Vysoká voda: 70 cm

      Délka splouvaného úseku od Stráže k Žandovu či Šachovu dosahuje délky Otavy i Vltavy v úseku mezi Sušicí a Pískem, respektive mezi Vyšším Brodem a Českými Budějovicemi – je to tedy řeka na týdenní putování.

      Ploučnice protéká oblastí pískovců, a proto je právě na této řece dostatek vody téměř po celý rok a naopak povodně jsou zde výjimečné. Řeka odvodňuje oblast Lužických hor a Ještědského hřbetu, na jehož svazích pramení, u Stráže pod Ralskem její vody zadržuje přehradní hráz Horka. Pod ní lze dávat lodě na vodu.

      Meandry na Ploučnici jsou pověstnéMeandry na Ploučnici jsou pověstné

      Plochou krajinu, kterou na severu lemuje hřeben Lužických hor, oživuje čedičový kužel Ralsko (bez jednoho metru se vypíná 700 metrů nad moře), podle kterého získal jméno kraj kolem. Na jeho vrcholu byl již ve 14. století postaven strážný hrad a je odtud vidět opravdu daleko. Podobných vrcholů se zbytky hradů najdete v okolí více, stačí se orientovat podle turistických map.

      Do Novin pod Ralskem poplujeme po potůčku, kde za nižšího vodního stavu musíme někdy loď postrčit na mělčině. Ostatně na Staré řece to nebývá jinak. Ojedinělou zajímavostí je průrva Ploučnice právě na počátku obce Noviny. Řeka se zde prodrala pískovcovým podložím několika puklinami. Člověk tomu napomohl a upravil tunel, kterým řeka protéká, tak že, za optimálního stavu lze tunelem projet. I když není dlouhý, nepůsobí zrovna příjemně. Řeka vstupuje mezi sklaní stěny, postupně se uzavírá a najednou vtéká do tunelu. Za velké vody by to mohlo být nebezpečné. Určitě je třeba včas přistát a prohlédnout, zda nejsou v průjezdu vzpříčené stromy. Za nízkého vodního stavu je na konci tunelu malý schůdek (asi 30 cm), kde loď může zadrhnout.

      Řeka se poté malinko rozšiřuje a meandruje k Mimoni. Zde najdete ubytování, nikoliv však místo k táboření. S tím je na této dosud neobjevené řece trochu problém. Oficiální tábořiště zde téměř nejsou. Zato zde najdete romantická zákoutí na lukách i v lesích a budete-li se chovat jako praví zálesáci, je možné v malé skupince tábořit leckde.

      Pravá romantika začíná právě pod Mimoní. Řeka protéká téměř 30 km loukami, sevřenými borovými lesy, bývalým újezdem. Nikde človíčka (turisté tuto oblast objevují pomalu), jen příroda. U mostu u Borečku najdete na kraji lesa je příjemný plácek pro několik stanů. Zachovejme však tato místa po sobě tak, jako bychom zde nikdy nebyli.

      Nejzajímavějším místem na Ploučnici je průrvaNejzajímavějším místem na Ploučnici je průrva

      Pak přijde úsek neuvěřitelných meandrů. Na půl kilometru dlouhé louce uprostřed borového lesa řeka překoná téměř třikrát tak dlouhou vzdálenost.

      Na kraji lesa je také jedno z dalších krásných míst pro bivak. Neřeknu, na kterém břehu, ti zkušení je objeví sami. Navíc zvláště na levém břehu (při správném hledání) najdete krásné pískovcové útvary. Občas se může objevit přes vodu strom či hustší vrboví. Přesto se po řece dostanete velmi brzy k mostu u Brenné, kde proplujete malým zúžením, snad bývalým náhonem dnes již zaniklého mlýna. Kousek pod Brennou přidá vodu Svitávka, která ústí do Ploučnice zprava. Dalších deset kilometrů a dvě hodiny může trvat plavba do Žizníkova. Tady vodácká žízeň končí, neboť je tu hospoda – první od Mimoně. Opravdová divočina!

      Na konci průrvy vás čeká malý schůdekNa konci průrvy vás čeká malý schůdek

      Ale to již vplujeme do okolí České Lípy. Při průjezdu městem přeneseme dva jezy a dostáváme se k soutoku Ploučnice s Robečským potokem – dříve občas sjížděný potok, dnes údajně peklo plné kopřiv a padlých stromů. Nakonec vstupní údolí tohoto potoka se i Peklo jmenuje. Dál od řeky, ale u soutoku, najdeme i jediný větší kemp. Pod Českou Lípou se tok řeky opět trochu rozbíhá. S první peřejí se setkáme pod jezem ve Stružnici, kde se jezdívaly i slalomové závody. Zde u mlýna na prvém břehu je také možno dohodnout nouzové přenocování.

      A máme před sebou posledních 10 – 15 km, podle toho, kam chceme dojet, nebo kam to bude podle vodního stavu možné. Většinou však tento úsek sjíždíme na jaře a po deštích. Řeka se počíná pomalu uzavírat do hlubšího údolí, které se ještě prohlubuje směrem k Děčínu. Přibývá jezů, které mírní zvyšující se spád. Za normální vody je vhodné skončit v Žandově, Starém Šachově, nejdále snad ve Valkeřicích. Ale problémů s přenášením jezů přibývá. Jen zkušení a otrlí vodáci mohou zkusit projet úsek přes Františkov a Benešov do Malé Veleně.

      Pokud vám nevadí prodírání se vrbičkami, určitě se na Ploučnici vypravtePokud vám nevadí prodírání se vrbičkami, určitě se na Ploučnici vypravte

      Jezy jsou za vyššího vodního stavu opravdu nebezpečné a nepřistát včas, může jít o život. Pod Velení naopak spád řeky příjemně roste, většina jezů zde bývá při správné vodě sjízdná a na vyšší vodě lehce doplujeme až do Labe. Zde může být zážitkem přejet velkou řeku na levý břeh. Pokud v Labi teče za vyšší vody nějakých 500 m3/s, je to kus umění.

      Kraj, kterým Ploučnice protéká, je zdánlivě opuštěný. Krajina nadchne ty, kteří mají rádi lesy a louky bez poskvrny civilizace. Mnoho památek zde bylo v uplynulých letech zdevastováno, do některých se ale již vrací život a krása. Zkusme je objevovat společně v tomto zapomenutém kraji.


      Pokud jste zaznamenali na toku nějaké změny, neváhejte a napište nám je do komentářů nebo na aneta@padler.cz


      28.04.2017,


      Diskuse


      Blanka
      Blanka

      Ahoj všem.

      K tomuto fajn článku přidám jen pár slov či doplnění. I v letošním suchém roce se našlo spousta nadšenců co jeli nbo ještě pojedou PLoučnici a tak dodávám: po cestě z Novin pod Ralskem asi po 3,5 km na Srním Potoce je občerstvení, otevřené i prac dny. Po domluvě je možné zde i stanovat. A pak tábořiště Boreček také doznalo příjemných změn. Přijeďte a poznejte sami, co je nového na Ploučnici.

      17. 08. 2018, 09:19:08

      Sem vložte diskusní příspěvek.


       
       

      RSS této diskuze