Hedvábná stezka Pohora Svět outdooru Svět běhu Tulení pásy Pádler Festival OBZORY Expediční kamera SNOW FILM FEST Klub cestovatelů Praha a Brno

Berounka na kánoi - absolutní letní vodácká klasika

Berounka na kánoi - absolutní letní vodácká klasika

Berounka patří mezi českou vodáckou klasiku a zároveň je jednou z našich vodácky nejjednodušších řek, i tak ale není její splutí žádná nuda.



Prakticky po celé své délce řeka teče líným tempem, jen tu a tam se svezete na vlnkách jezové propusti. Proto je to také vhodná řeka pro začátečníky nebo rodiny s menšími dětmi. Na druhou stranu vám řeka všechno vynahradí nádhernou krajinou a víceméně celoroční sjízdností.


Berounka nad nezabudickým mlýnem

V kraji Oty Pavla potkáte i převozníky

Jez nad Skryjemi

 

Prohlédněte si všechny fotografie k článku...


Berounku proslavil spisovatel Ota Pavel, který do jejího okolí zasadil dějiště mnoha svých povídek a knížky „Jak jsem potkal ryby.“ Kraj, kterým Berounka protéká, je skutečně nádherný a hodný prozkoumání. V horním úseku pod Plzní teče široká a mělká řeka panenským údolím bez měst, silnic a železnice, teprve od Skryjí ji lemuje významnější silnice. Pokud chcete, můžete navštívit několik zřícenin a známé hrady Křivoklát a Karlštejn.

Čertova skála pod Týřovm je jednou z krajinných dominant údolí Berounky.Čertova skála pod Týřovm je jednou z krajinných dominant údolí Berounky.

Nejčastější začátek splutí je v Chrástu u Plzně, odkud můžete v pohodovém tempu za týden doplout až k ústí do Vltavy. My jsme pro začátek vyrazili na jednodenní výlet a vybrali jsme si jeden z krajinově nejkrásnějších úseků Zvíkovec – Roztoky.

Ke Skryjským vodopádům

Startujeme ve vodáckém tábořišti ve Zvíkovci. Pod silničním mostem se ráno u stanů kouří z ohníčků a první vodáci se pomalu chystají na plavbu. My nafukujeme naše lodě – kánoi Scout a jednomístný kajak Safari – a vyplouváme směrem na Skryje.

Může se hodit

Délka popsaného úseku – 18 km, 4 – 5 hodin pádlování, obtížnost ZWC+

Ubytování – na tomhle úseku můžete využít tábořiště Zvíkovec, Skryje a kemp Višňová.

Stravování – restaurace ve Skryjích, Hostinec U Rozvědčíka a Višňová-Roztoky.

Vodočet a sjízdnost – tento úsek Berounky je sjízdný víceméně celoročně, díky jezům a charakteru řeky je Berounka sjízdná i v letních obdobích sucha. Minimum je 85 cm na vodočtu Plzeň, Bílá Hora.

První hodinku plujeme po typické Berounce, řeka je tu široká a pomalu teče mělkým korytem. Místy je potřeba vyhnout se písečným a štěrkovým mělčinám nebo zbloudilému balvanu, jinak na nás plavba neklade žádné vyšší vodácké nároky. Břehy lemují olše a vrby a jak se za námi vzdaluje most ve Zvíkovci, objevují se první chaty a krásná romantická zákoutí.

Skryjský vodopád je cílem mnoha výletníkůSkryjský vodopád je cílem mnoha výletníků

Klidná hladina a hlubší voda nám pak napoví, že se blíží jez v Čilé. Pamatuju si to místo z dětství, jezdili jsme sem za tetou do Skryjí a na jezu jsme trávili celé dny. Po jeho koruně se dala přejít řeka, to už ale dnes nedokážete, protože jez je využíván malou vodní elektrárnou a majitel jej zvýšil hrazením.

Splouváme vpravo a hned pod jezem přistáváme na písečné pláži. Odtud je to podél Zbirožského potoka asi dva kilometry ke Skryjským jezírkům a Skryjským vodopádům. Skryjská jezírka a vodopády tvoří zajímavý přírodní úkaz, který je ukryt v zalesněném údolí. Jde o velmi populární cíl výletníků a určitě stojí za samostatný výlet – svižní vodáci ale prohlídku i s návratem zvládnou za necelé dvě hodinky.

Skryjské zkameněliny a hrad Týřov

Pokračujeme loďmo dál a zakrátko nás vítá obec Skryje. Zastavujeme v kempu u řeky, doplňujeme zásoby pití a trochu se vykoupeme. Koho zajímá geologie, určitě by neměl vynechat malé muzeum J. Barranda ve Skryjích, pěšky je to od řeky kilometr a můžete jít i po naučné stezce.

Mezi Zvíkovcem a Skryjemi poplujete panenskou krajinou, kde civilizaci připomínají jen roztroušené chaty.Mezi Zvíkovcem a Skryjemi poplujete panenskou krajinou, kde civilizaci připomínají jen roztroušené chaty.

V muzeu najdeme paleontologickou a geologickou expozici nálezů prvohorní fauny z okolí Skryjí a Týřovic, vystavené jsou i horniny typické pro skryjsko-týřovické kambrium. Zajímavostí je ukázka možného vzniku zkamenělin nebo dvě vitríny s osobními přístroji J. Barranda. Jeho pomník stojí nedaleko muzea u budovy bývalé obecné školy.

Teď nás čeká asi krajinově nejhezčí část výletu – údolí se zahlubuje a strmé zalesněné břehy po obou stranách vypadají divoce a nepřístupně. Za prvním zákrutem se před námi objevuje majestátná zřícenina hradu Týřov. Vede k ní žlutá značka, lodě můžete nechat u ústí Úpořského potoka.

Tady pod hradem žil šestnáct let Václav Matoušek neboli "Fialový poustevník". Svérázný filozof, umělecký truhlář a naivní malíř, který se koncem 30. let minulého století usadil ve svém stanu z chatrného plátna na louce pod hradem Týřovem, se stal námětem jedné z knih Oty Pavla.

Kde chytal ryby Ota Pavel

Řeka pod Skryjemi je opravdu kouzelná, místy to i docela teče, takže svižně pokračujeme k Branovu. Po obou stranách se objevují skalní masivy, obdivujeme zejména vlevo stojící Čertovu skálu.

Od Skryjí jsme zatím nenarazili na žádnou hospodu a hlad se už hlásí. Nakonec se necháváme zlákat místem, které proslavil právě spisovatel Ota Pavel. Hostinec U Rozvědčíka má ale dnes daleko k atmosféře popisované v knihách a ani jídlo nám tam bohužel vůbec nechutnalo.

Muzeum Oty Pavla v Luhu pod Branovem leží jen pár metrů od řekyMuzeum Oty Pavla v Luhu pod Branovem leží jen pár metrů od řeky

O kilometr dál zastavujeme vpravo a jdeme prozkoumat Pamětní síň Oty Pavla. V domku převozníka Proška v Luhu pod Branovem najdeme spoustu fotografií a předmětů, jež se vážou k dílu a životu známého spisovatele, který sem jako dítě jezdil s rodiči na letní byt. Zajímavostí je, že přívoz pořád funguje, jako jeden z posledních čtyř na Berounce.

Teď nás čeká druhý a poslední jez u Nezabudického mlýna. Vodu zase „požírá“ elektrárna, takže lodě přetahujeme přes betonový jez a pak ještě kousek polovyschlým korytem. Dvě poslední zatáčky a jsme na konci naší plavby v Roztokách…

Výsledek obrázku pro jan hocekO autorovi

Mgr. Jan Hocek (1970), absolvent Přírodovědecké fakulty a FTVS UK v Praze, původně VŠ učitel na katedře sportů v přírodě FTVS UK. Cestuje přes 20 let profesionálně – nejprve coby průvodce a skaut dobrodružné CK, později i jako fotograf na volné noze (www.hocek.cz). V současnosti spolumajitel CK Inspira (www.inspira-travel.cz), specializující se na zájezdy na míru, polární cesty a firemní akce. Jeho oblíbenou destinací jsou polární kraje (www.polarnicesty.cz). Publikuje řadu let, zejména autorské nástěnné kalendáře a v obrazových cestovatelských magazínech. Je autorem knih Nejhezčí túry světa (www.hocek.cz/nejhezci-tury-sveta.php) a Nejhezčí místa světa.


31.07.2017, Jan Hocek


Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů