Před několika lety jsem koupil seakajak pro dva. Šéf v práci mi říkal, že Chorvatsko je lepší jak Karibik, když víš, kam jet. Blbost, myslel jsem si, ale proč to nezkusit. Tak jsme ve dvou na kajaku objeli ostrov Rab. Dost z toho byla pravda, Chorvatsko je opravdu nádherné. Tou dobou mě napadla myšlenka, že by nemuselo být tak složité něco podobného naplánovat s našimi skauty. Ani ne půl roku nato už sedím na radě a ostatním navrhuju tábor roverů a vedení na seakajacích kolem ostrova Krk. Všichni jsou nadšení.
E-book o všem, co potřebuješ vědět, než se poprvé vydáš na vodu. Svoje si v něm ale určitě najdou i zkušenější vodáci.
Od pondělí v práci hypnotizuji mapu sjízdnosti na raft.cz a píšu všem okolo, kam se o víkendu vydáme. V sobotu máme rodinnou sešlost v odpoledních hodinách, takže ideální by pro mě byla neděle. Jak se ale dny vlečou pracovním týdnem vpřed, začíná být více než jasné, že voda, pokud v korytech řek po středečních a čtvrtečních deštích ještě o víkendu zůstane, bude jen v sobotu a v neděli bychom mohli ploutvičkami maximálně hoblovat kameny na dně. Nebo by spíše kameny hoblovaly naše ploutvičky a končetiny.
Minulé pondělí jsme sledovali vzpomínky Karla Nováka na události, které předcházely objevu a pronájmu loděnice na pražské Čertovce. V roce 1954 se Karel přestěhoval z Brna do Prahy a záhy vstoupil do oddílu vodního slalomu Slavia VŠ.
Stejně jako patří Máj od Karla Hynka Máchy do povinné četby na střední škole, měla by Humla Karnali patřit do povinného seznamu řek pro milovníky expedičního pádlování. Osobně jsem měl Humlu zařazenou celkem špatně – dlouhá léta jsem si myslel, že je to mega dlouhá řeka jen s několika peřejemi a zejména s velkým množstvím voleje. No nakonec jsem se tam musel vypravit, abych sám posoudil, jak že to ve skutečnosti je.
V padesátých až osmdesátých letech minulého století existovala na pražské Čertovce slalomová tréninková trať, na které trénovali prakticky všichni pražští vodní slalomáři. Pro trénink byla důležitá také legendární loděnice Slavie VŠ u ústí Čertovky. Mnozí vodáci loděnici dobře pamatují, ale nánosy času její historii a hlavně význam pro vodní slalom pomalu zakrývají. Pojďme si ji připomenout ve vzpomínkách Karla Nováka, objevitele loděnice a dlouholetého předsedy oddílu Slavia VŠ Praha.
V Čunove na vodnom diele sa dajú lode preniesť na 2 miestach, na jednom mieste je to cca 360m a na druhom je to cca 160m. Veľmi pekná je aj vnútrozemská delta, kúsok pod Čunovom by si musel ísť doprava do niektorých ramien. Sú tam aj kempy, ale tak či tak sa tam tiež prenáške nevyhneš.
= je tu konecne half-slice lod aj pre velkych padlerov , rychla agilna , mam netto 112 kg a som velmi spokojny , mne sa oprierka noh neposuva , som velky - dlhe nohy , sedacku som trochu obrusil na mna , zvaetsil sedenie ... velmi dobre dielenske spracovanie , za mna parada *****
Absolvoval jsem loni první týden v červenci. Organizace na vlastní pěst. Doporučení "prstem po mapě". Kupodivu mnoho turistů jsme nepotkali. A stále jsme byli pro místní spíše exotickou záležitostí. Mimo těch, co od pobřeží vozili na otočku do jedné zátoky. Ostatní zátoky byly téměř panenské. Komani je druhá vodní plocha na řece Drini. Příští rok bych rád absolvoval opět, ale tentokráte na 3. přehradě, která slibuje ještě větší dobrodružství. Jak sleduji popularita těchto míst roste. S místními mám jen dobré zkučenosti.