Články

Vodní hladina ozářená měsícem a odlesky světel, šelest netopýřích křídel, tajemné hlasy nočních ptáků, oči blýskající z pobřežních křovin, šplouchání pádel ze tmy…

Být raftovým rozhodčím je nevděčná role, my – závodníci málokdy oceníme dobrou práci rozhodčího, zato chybu nikdy nepřehlédneme. Závodníci jsou vidět na stupních vítězů, na fotografiích ze závodů, v médiích… rozhodčí se do hledáčku kamer dostanou výjimečně. To, že čeští raftaři patří mezi světovou špičku, dokazují jejich medailové úspěchy. To, že vynikající renomé v mezinárodním raftingu mají i čeští raftoví rozhodčí, ale ví málokdo. Jak vlastně vypadá rafting z pod slunečníku ze břehu, se stopkami v ruce? Na to jsem se zeptala Petry Plecité, rozhodčí Svazu vodáků České republiky (SVoČR) a vůbec první ženy v pozici „Head judge“ na mistrovství světa v historii světového raftingu.

Nikdy jsem pořádně nechápal, co je to ten prepreg, ze kterého se už mnoho let vyrábějí pádla značky Panenka Paddles. Popravdě jsem moc nerozuměl ani postupu výroby. Říkal jsem si, že by to kromě mě určitě zajímalo i naše čtenáře, ale do Petrovy dílny jsem se nikdy nedostal. Před třemi roky firmu od Petra koupil Jirka Lula (viz rozhovor), a převzal tak výrobu pádel pod značkou Panenka Paddles. Jirka s návštěvou souhlasil a celou výrobou mě provedl.

Vodáctví v Česku je fenomén, který se rok od roku těší stále větší oblibě a naše řeky nabízejí ideální kombinaci nenáročného sjíždění, krásné přírody a přátelské atmosféry kempů lemujících jejich břehy. Je to ideální příležitost, jak strávit dovolenou v pohodlném tempu.

Nabídka řek vhodných, možná lépe říci ideálních pro vodní turistiku je v Polsku tak veliká, jak veliké je samotné Polsko. Ať se podíváme na jakýkoliv kout země, všude najdeme nějakou řeku umožňující vícedenní splouvání pěknou přírodou a velmi často po člověkem téměř nedotčených řekách. V porovnání s řekami u nás, kde je to jez za jezem, je to něco nebývalého. Ve Svatokřížském vojvodství se k takovému splouvání nabízí řeka Nida, její zdrojnice, a dokonce zdrojnice těch zdrojnic. Pojďme se na to podívat podrobněji.

Český rafting slaví další výrazný mezinárodní úspěch. Mužská reprezentační posádka TR Hiko vybojovala v každé disciplíně závodu Světového poháru v raftingu v keňské Saganě medaili. V kontaktní disciplíně Rafting Cross (RX) nenašla přemožitele a získala zlaté medaile, ve sprintu i slalomu pak obsadila shodně druhé místo.

Sucho v korytech českých, a vlastně i evropských, řek nadále trvá. I přesto jsme ale připravili další vydání vodáckého časopisu Pádler, které vyšlo v první polovině července, protože víme, že jednou zase naprší a potom se zajisté bude hodit mít inspiraci, kam vyrazit pádlovat. Pojďte se podívat, co všechno třetí Pádler roku 2026 přináší.

Do redakce nám přišel čtenářský příspěvek od Martina Hosnedla. V e-mailu nám napsal: „Ahoj, po loňské návštěvě slovinské Soči jsem nakreslil a sepsal, jak najít na mapě a na řece dva velké známé sifony mezi Srpenica 2 a Trnovo 1 (tzv. Friedhofstrecke) a jak se jim vyhnout. Rovněž přikládám odkazy na vlastní videa. Třeba by se to někomu mohlo hodit.

Jeden z nejpopulárnějších vodáckých úseků v Česku, dolní tok Sázavy, se potýká s naprostým právním chaosem. Oficiální dokumenty z řízení před Krajským úřadem Středočeského kraje odhalily, že dva klíčové jezy na řece fungují v právním vakuu. Pro úřady buď neexistují, nebo na nich stavební práce probíhají bez platných povolení. Výsledkem je nejen nelegální vzdouvání vody a ohrožení plavby, ale i skandální praxe, kdy je voda z koryta odváděna na stovky metrů daleko, aby následně „jalově“ přetekla zpět bez jakéhokoli energetického užitku.

Přijměte výzvu a zúčastněte se tradičního vodáckého závodu na řece Ohři! Čeká vás 18 km dlouhá trať z Tršnice do Kynšperka nad Ohří a skvělá atmosféra mezi vodáckými nadšenci.

Česká republika bývá právem spojována s hustou sítí značených tras, její kouzlo však nekončí na horských hřebenech. Během jediné cesty lze vystřídat pískovcové skály, šumavská jezera, renesanční náměstí i večer v malé hospodě.

Když se podívám na fotky z prvních ročníků Devils Extreme Race, přijde mi, jako by to bylo předevčírem. Jenomže to tak není. Dost lidí, kteří na těch fotkách jsou, už na vodu nejezdí a z malého punkového závodu, který pořádali tři nejostřejší čeští kajakáři té doby, se vyklubal vodácký festival, kde závod hraje „pouze“ jednu z hlavních rolí, a na který se každoročně sjede přes 1 000 pádlerů z celého světa. No a tenhle vodácký svátek bude letos, kdy jeho termín připadá na 21.–23. 8., ještě významnější, protože se bude jednat o jubilejní 20. ročník. A taky o Mistrovství Evropy v Enduro závodě.

Mnoho lidí sní o tom, že se naučí jezdit na lodi. Mnoho se jich ale bojí, takže si bohužel nakonec svůj sen nikdy nesplní. Vyzpovídali jsme proto zkušeného instruktora Jurdu z kajakářské akademie Boofit a Hiko Whitewater kempů, jak to vidí se začátky na vodě on a poprosili jsme ho také o pár rad a tipů, který by zájemcům o pádlování mohly být užitečné.

České raftové posádky zaznamenaly výrazný úspěch na Světovém poháru čtyřčlenných raftů, který se uskutečnil ve dnech 25.–27. června na přírodní slalomové trati na řece Noce v italské Mezzaně. Smíšený tým složený ze závodníků z posádek RK Troja a TR Tabidoo vybojoval v silné mezinárodní konkurenci dvě bronzové medaile v kategorii MIX.

A nakonec je vlastně jedno, jestli voda teče a peřej burácí, nebo volej volejnatí a v peřeji je vody tak akorát pro pstruha, který beztak za chvíli zabere na mušku. Účty se skládají až večer u ohně. Teprve tam totiž zjistíš, zda jsi tam, kde chceš být.