Přijměte výzvu a zúčastněte se tradičního vodáckého závodu na řece Ohři! Čeká vás 18 km dlouhá trať z Tršnice do Kynšperka nad Ohří a skvělá atmosféra mezi vodáckými nadšenci.
Česká republika bývá právem spojována s hustou sítí značených tras, její kouzlo však nekončí na horských hřebenech. Během jediné cesty lze vystřídat pískovcové skály, šumavská jezera, renesanční náměstí i večer v malé hospodě.
Když se podívám na fotky z prvních ročníků Devils Extreme Race, přijde mi, jako by to bylo předevčírem. Jenomže to tak není. Dost lidí, kteří na těch fotkách jsou, už na vodu nejezdí a z malého punkového závodu, který pořádali tři nejostřejší čeští kajakáři té doby, se vyklubal vodácký festival, kde závod hraje „pouze“ jednu z hlavních rolí, a na který se každoročně sjede přes 1 000 pádlerů z celého světa. No a tenhle vodácký svátek bude letos, kdy jeho termín připadá na 21.–23. 8., ještě významnější, protože se bude jednat o jubilejní 20. ročník. A taky o Mistrovství Evropy v Enduro závodě.
Mnoho lidí sní o tom, že se naučí jezdit na lodi. Mnoho se jich ale bojí, takže si bohužel nakonec svůj sen nikdy nesplní. Vyzpovídali jsme proto zkušeného instruktora Jurdu z kajakářské akademie Boofit a Hiko Whitewater kempů, jak to vidí se začátky na vodě on a poprosili jsme ho také o pár rad a tipů, který by zájemcům o pádlování mohly být užitečné.
České raftové posádky zaznamenaly výrazný úspěch na Světovém poháru čtyřčlenných raftů, který se uskutečnil ve dnech 25.–27. června na přírodní slalomové trati na řece Noce v italské Mezzaně. Smíšený tým složený ze závodníků z posádek RK Troja a TR Tabidoo vybojoval v silné mezinárodní konkurenci dvě bronzové medaile v kategorii MIX.
A nakonec je vlastně jedno, jestli voda teče a peřej burácí, nebo volej volejnatí a v peřeji je vody tak akorát pro pstruha, který beztak za chvíli zabere na mušku. Účty se skládají až večer u ohně. Teprve tam totiž zjistíš, zda jsi tam, kde chceš být.
Možná to znáš. První kilometry na vodě, nejisté záběry, občasná kolize s kamarádem či vrbičkami. Po pár akcích přijde jistota. Najednou už loď drží směr, proud čteš tak nějak přirozeně a z víkendového splutí se stává tradice. Vltava, Lužnice, Ohře, Sázava, Morava, Dyje, … Pohoda, parta, večerní oheň.
Valsesia každoročně na jaře láká kajakáře, Kteří se snaží posunout své limity a co nejlépe sjet na svých creekovkách řeky v tomto takticky náročném údolí. Letos se ale do vzduchu přimíchala i závodní nervozita.
Poslední, pátý, pohárový závod v rámci Českého poháru pramic 2026, který je vždy spojen s Mistrovstvím České republiky pramic P5 nás zavedl do Čelákovic. Pořadatelem velkého finále se stal 1. Čelákovický klub vodních sportů – pramičkáři.
Pokud se budete snažit najít nejzajímavější řeky Polska vhodné pro vodní turistiku, tak na vás s jistotou bude jako „numero uno“ vyskakovat Krutynia tekoucí v oblasti Mazurských jezer. Je tomu tak už nějaký čas a toto prvenství k řece přitáhlo neskutečné množství lidí, takže se z ní stala obdoba naší Vltavy. O další příčky se dělívají Pilica či Dunajec, které jsou velké části českých vodáků dobře známé. A pak je mezi top řekami ještě Brda, o které mnoho lidí nikdy neslyšelo. Právě proto jsme se s kamarádem Honzou vydali Brdu prozkoumat.
Zavřete oči a představte si to: pádlujete na široké klidné řece, kolem vás se tyčí majestátní pískovcové skály, a co je hlavní, nikde před vámi se neleskne hrana lodí s nekonečnou frontou. Zní to po zkušenostech z letní Vltavy jako utopie? Vůbec ne. Labe z Děčína směrem do Německa je parádní, pro mnohé stále dosud neobjevený, vodácký revír. Nabízí úchvatné přírodní scenérie, naprostou pohodu na hladině a služby, které z vaší cesty udělají skutečný odpočinek bez zbytečného stresu.
Velmi úspěšný evropský šampionát v rychlostní kanoistice je za námi, ale vodácká sezóna pokračuje. Za pár dní, ve dnech 26.–28. června 2026, odstartuje 43. ročník legendárního dálkového vodáckého závodu Budějovice–Praha. Trasu dlouhou 180 kilometrů napříč jižními a středními Čechami zdolají závodníci v oblíbeném třídenním formátu.
Sandberk, to je místo čtvrtého pohárového závodu pramic ve vodáckém víceboji. Dalo by se říci, že je to místo, kde je vše v plném proudu závodním, tanečním, gastronomickém a pro většinu vodáků i emotivním.
Milujeme domácí mazlíčky. Jsou součástí naší rodiny a dělají s námi spoustu činností – snídají, koukají na televizi a někdo si je dokonce bere i do své postele. Není tedy nic výjimečného, že se takový páníček, jako jsme my, když vyráží na vodu, rozhoduje, zda vodácké radovánky dopřát i svému zvířecímu kamarádovi.
Jsou řeky, které si splujete jednou a odškrtnete si je ze seznamu. A pak je tu Jizera. Řeka, ke které se vodáci vracejí každý rok. Někdo kvůli průzračně čisté vodě, jiný kvůli pískovcovým skalám Českého ráje, dalšímu učarují klidné meandry mezi loukami nebo krásná příroda Maloskalska. Jizera má totiž jednu výjimečnou vlastnost – pokaždé nabídne trochu jiný zážitek.