Články

Nabídka řek vhodných, možná lépe říci ideálních pro vodní turistiku je v Polsku tak veliká, jak veliké je samotné Polsko. Ať se podíváme na jakýkoliv kout země, všude najdeme nějakou řeku umožňující vícedenní splouvání pěknou přírodou a velmi často po člověkem téměř nedotčených řekách. V porovnání s řekami u nás, kde je to jez za jezem, je to něco nebývalého. Ve Svatokřížském vojvodství se k takovému splouvání nabízí řeka Nida, její zdrojnice, a dokonce zdrojnice těch zdrojnic. Pojďme se na to podívat podrobněji.

Český rafting slaví další výrazný mezinárodní úspěch. Mužská reprezentační posádka TR Hiko vybojovala v každé disciplíně závodu Světového poháru v raftingu v keňské Saganě medaili. V kontaktní disciplíně Rafting Cross (RX) nenašla přemožitele a získala zlaté medaile, ve sprintu i slalomu pak obsadila shodně druhé místo.

Sucho v korytech českých, a vlastně i evropských, řek nadále trvá. I přesto jsme ale připravili další vydání vodáckého časopisu Pádler, které vyšlo v první polovině července, protože víme, že jednou zase naprší a potom se zajisté bude hodit mít inspiraci, kam vyrazit pádlovat. Pojďte se podívat, co všechno třetí Pádler roku 2026 přináší.

Do redakce nám přišel čtenářský příspěvek od Martina Hosnedla. V e-mailu nám napsal: „Ahoj, po loňské návštěvě slovinské Soči jsem nakreslil a sepsal, jak najít na mapě a na řece dva velké známé sifony mezi Srpenica 2 a Trnovo 1 (tzv. Friedhofstrecke) a jak se jim vyhnout. Rovněž přikládám odkazy na vlastní videa. Třeba by se to někomu mohlo hodit.

Jeden z nejpopulárnějších vodáckých úseků v Česku, dolní tok Sázavy, se potýká s naprostým právním chaosem. Oficiální dokumenty z řízení před Krajským úřadem Středočeského kraje odhalily, že dva klíčové jezy na řece fungují v právním vakuu. Pro úřady buď neexistují, nebo na nich stavební práce probíhají bez platných povolení. Výsledkem je nejen nelegální vzdouvání vody a ohrožení plavby, ale i skandální praxe, kdy je voda z koryta odváděna na stovky metrů daleko, aby následně „jalově“ přetekla zpět bez jakéhokoli energetického užitku.

Přijměte výzvu a zúčastněte se tradičního vodáckého závodu na řece Ohři! Čeká vás 18 km dlouhá trať z Tršnice do Kynšperka nad Ohří a skvělá atmosféra mezi vodáckými nadšenci.

Když se podívám na fotky z prvních ročníků Devils Extreme Race, přijde mi, jako by to bylo předevčírem. Jenomže to tak není. Dost lidí, kteří na těch fotkách jsou, už na vodu nejezdí a z malého punkového závodu, který pořádali tři nejostřejší čeští kajakáři té doby, se vyklubal vodácký festival, kde závod hraje „pouze“ jednu z hlavních rolí, a na který se každoročně sjede přes 1 000 pádlerů z celého světa. No a tenhle vodácký svátek bude letos, kdy jeho termín připadá na 21.–23. 8., ještě významnější, protože se bude jednat o jubilejní 20. ročník. A taky o Mistrovství Evropy v Enduro závodě.

Mnoho lidí sní o tom, že se naučí jezdit na lodi. Mnoho se jich ale bojí, takže si bohužel nakonec svůj sen nikdy nesplní. Vyzpovídali jsme proto zkušeného instruktora Jurdu z kajakářské akademie Boofit a Hiko Whitewater kempů, jak to vidí se začátky na vodě on a poprosili jsme ho také o pár rad a tipů, který by zájemcům o pádlování mohly být užitečné.

České raftové posádky zaznamenaly výrazný úspěch na Světovém poháru čtyřčlenných raftů, který se uskutečnil ve dnech 25.–27. června na přírodní slalomové trati na řece Noce v italské Mezzaně. Smíšený tým složený ze závodníků z posádek RK Troja a TR Tabidoo vybojoval v silné mezinárodní konkurenci dvě bronzové medaile v kategorii MIX.

A nakonec je vlastně jedno, jestli voda teče a peřej burácí, nebo volej volejnatí a v peřeji je vody tak akorát pro pstruha, který beztak za chvíli zabere na mušku. Účty se skládají až večer u ohně. Teprve tam totiž zjistíš, zda jsi tam, kde chceš být.

Možná to znáš. První kilometry na vodě, nejisté záběry, občasná kolize s kamarádem či vrbičkami. Po pár akcích přijde jistota. Najednou už loď drží směr, proud čteš tak nějak přirozeně a z víkendového splutí se stává tradice. Vltava, Lužnice, Ohře, Sázava, Morava, Dyje, … Pohoda, parta, večerní oheň.

Valsesia každoročně na jaře láká kajakáře, Kteří se snaží posunout své limity a co nejlépe sjet na svých creekovkách řeky v tomto takticky náročném údolí. Letos se ale do vzduchu přimíchala i závodní nervozita.

Poslední, pátý, pohárový závod v rámci Českého poháru pramic 2026, který je vždy spojen s Mistrovstvím České republiky pramic P5 nás zavedl do Čelákovic. Pořadatelem velkého finále se stal 1. Čelákovický klub vodních sportů – pramičkáři.

Pokud se budete snažit najít nejzajímavější řeky Polska vhodné pro vodní turistiku, tak na vás s jistotou bude jako „numero uno“ vyskakovat Krutynia tekoucí v oblasti Mazurských jezer. Je tomu tak už nějaký čas a toto prvenství k řece přitáhlo neskutečné množství lidí, takže se z ní stala obdoba naší Vltavy. O další příčky se dělívají Pilica či Dunajec, které jsou velké části českých vodáků dobře známé. A pak je mezi top řekami ještě Brda, o které mnoho lidí nikdy neslyšelo. Právě proto jsme se s kamarádem Honzou vydali Brdu prozkoumat.

Zavřete oči a představte si to: pádlujete na široké klidné řece, kolem vás se tyčí majestátní pískovcové skály, a co je hlavní, nikde před vámi se neleskne hrana lodí s nekonečnou frontou. Zní to po zkušenostech z letní Vltavy jako utopie? Vůbec ne. Labe z Děčína směrem do Německa je parádní, pro mnohé stále dosud neobjevený, vodácký revír. Nabízí úchvatné přírodní scenérie, naprostou pohodu na hladině a služby, které z vaší cesty udělají skutečný odpočinek bez zbytečného stresu.