V sobotu 20. května se na řece Berounce konal 46. ročník Vodáckého maratonu, který pod záštitou města Berouna pořádá TJ Lokomotiva Beroun z. s.
Tento článek píšu jako pozvánku na jeden z nejkrásnějších vodáckých maratonů v Evropě. Vzhledem k tomu, že jsem jich absolvoval hodně, myslím si, že mohu porovnávat.
Co má společného kanoistika s během na lyžích? Hodně. Když vodákům zamrznou řeky, všude se válí hromady sněhu, tak přeci nemohou být bez vody. Sníh je jen jiné skupenství, a tak běžky jsou ideální náhradou.
V sobotu 17. 12. proběhl první virtuální světový pohár v kanoistice. Český tým, který se skládal z kajakářky Anežky Paloudové, olympijského vítěze Jiřího Prskavce, parakanoisty Miroslava Šperka a dalších, se připojil z loděnice v pražské Troji. I přes technické problémy dali závodníci i závodnice do svých výkonů maximum a závod provázela dobrá nálada.
Tak se rok s rokem sešel a nastal opět Krumlovský vodácký maraton se Slavia pojišťovnou.
Od 31. srpna do 4. září probíhalo v Szegedu MS juniorů a U23 v rychlostní kanoistice. Hned první finálový den šampionátu, tedy pátek 2. září, přinesl českým rychlostním kanoistům i první medaili.
Čeští rychlostní kanoisté si ve čtvrtečních a pátečních semifinálových jízdách na mistrovství světa zajistili celkem 10 postupů do bojů o medaile. Společně s deblkajakáři Vilémem Kukačkou a Janem Vorlem, zamířili do finálových bojů také Martin Fuksa, Josef Dostál, Anežka Paloudová a mužský čtyřkajak. Finále si vyjel rovněž kanoista Petr Fuksa, deblkajakáři Jakub Špicar s Daniele Havel a deblkanoisté Antonín Hrabal s Jiřím Zalubilem.
O víkendu proběhl 39. ročník vodáckého závodu Budějovice – Praha v zavedeném třídenním formátu.
Stejně jako před týdnem v Račicích triumfoval kanoista Martin Fuksa i při Světovém poháru v polské Poznani na dvou tratích.
V Račicích proběhl o minulém víkendu Světový pohár v rychlostní kanoistice. V nabitém programu nechyběla celá řada českých závodníků, Martin Fuksa vybojoval dvě zlaté medaile.
Tímto článkem nechci vzpomínat na písničku Voskovce a Wericha, ale určitá analogie tady je.
V tom roce jsme měli jet obhajovat vítězství v kategorii C2 na prestižní 100 km dlouhý maraton do Estonska – Võhandu Maraton. Stále populárnější závod, který by na startu býval přivítal kolem tisíce lodí nejrůznějších kategorií. Že i my, dříve narození, bereme sport vážně, o tom bude moje další vyprávění.
Koronavirus je strašák, který se přímo nebo nepřímo dotkl každého z nás. V zaměstnání, v rodině, ale citelně zasáhl i sportovce. A to nemuseli nemoc zažít na vlastní kůži. Tolik úvodem k mému příběhu.
Když Michael „Ovar“ Odvárko v roce 2010 obnovoval závod Budějovice – Praha, Mojžu myšlenka nadchla, ale v té době měl nabitý program zahraničními závody v reprezentačním maratonském dresu. O rok později už mu Budějovice do celkové přípravy na mistrovství světa v maratonu pěkně zapadly a první vítězství tak bylo doma. Od té doby je Petr nejen pravidelným závodníkem, který se každoročně pere o první příčku do posledních sil, ale především jedním z organizátorů legendárního vodáckého etapového závodu na 170 km.
Kopl loď do cíle, ale ze sil se vydal tak, že už se v ní neudržel. Kanoista Martin Fuksa však proťal cílovou linii dle pravidel a popáté v kariéře získal na olympijské kilometrové trati na mistrovství světa v Kodani stříbro.
Portugalský Montemor hostil mistrovství juniorů a závodníků do 23 let v rychlostní kanoistice.