Rychlost a maratony

První zářijová sobota patří již po desetiletí Východočeskému vodáckému maratonu. Letos to bylo již po čtyřiapadesáté. Šedesát kilometrů po Orlici, Labi a proti mocnému proudu Chrudimky je tradiční výzvou pro odvážné pádlery a pádlerky. Jde také o ideální šanci zjistit, kolik a jaké svaly obsajuje pádlerovo tělo…

Na vodě budeš s kámošema daleko od všeho a všech. V týmu kanoistů si zkusíš nejen jízdu v lodi, ale taky obratnost, opičí dráhu, plavání nebo míčové hry, v zimě běžky. A jakmile se opřeš do pádla a sklouzneš se po vodní hladině, narostou ti svaly, získáš mega vytrvalost i rovnováhu těla a svoje zdraví podpoříš celkově. V klidu na vodě si pak srovnáš myšlenky a doteče ti, že příroda je fakt najs. „Pojď pádlovat!“ vyzývají rychlostní kanoisté děti i rodiče, kteří hledají skvělý sport pro všestranný základ do života.

Od předminulého pátku do neděle probíhal jubilejní 40. ročník vodáckého závodu Budějovice – Praha v oblíbeném třídenním formátu. První etapa měřila 68 km z Českého Vrbného na Husárnu (VD Orlík) a druhá rovněž 68 km z Husárny na Ždáň (VD Slapy). Třetí den se jelo 31 km zpod Slap do Prahy spolu s krátkým závodem na tuto vzdálenost.

V sobotu 20. května se na řece Berounce konal 46. ročník Vodáckého maratonu, který pod záštitou města Berouna pořádá TJ Lokomotiva Beroun z. s.

Tento článek píšu jako pozvánku na jeden z nejkrásnějších vodáckých maratonů v Evropě. Vzhledem k tomu, že jsem jich absolvoval hodně, myslím si, že mohu porovnávat.

Co má společného kanoistika s během na lyžích? Hodně. Když vodákům zamrznou řeky, všude se válí hromady sněhu, tak přeci nemohou být bez vody. Sníh je jen jiné skupenství, a tak běžky jsou ideální náhradou.

V sobotu 17. 12. proběhl první virtuální světový pohár v kanoistice. Český tým, který se skládal z kajakářky Anežky Paloudové, olympijského vítěze Jiřího Prskavce, parakanoisty Miroslava Šperka a dalších, se připojil z loděnice v pražské Troji. I přes technické problémy dali závodníci i závodnice do svých výkonů maximum a závod provázela dobrá nálada.

Tak se rok s rokem sešel a nastal opět Krumlovský vodácký maraton se Slavia pojišťovnou.

Od 31. srpna do 4. září probíhalo v Szegedu MS juniorů a U23 v rychlostní kanoistice. Hned první finálový den šampionátu, tedy pátek 2. září, přinesl českým rychlostním kanoistům i první medaili.

Čeští rychlostní kanoisté si ve čtvrtečních a pátečních semifinálových jízdách na mistrovství světa zajistili celkem 10 postupů do bojů o medaile. Společně s deblkajakáři Vilémem Kukačkou a Janem Vorlem, zamířili do finálových bojů také Martin Fuksa, Josef Dostál, Anežka Paloudová a mužský čtyřkajak. Finále si vyjel rovněž kanoista Petr Fuksa, deblkajakáři Jakub Špicar s Daniele Havel a deblkanoisté Antonín Hrabal s Jiřím Zalubilem.

O víkendu proběhl 39. ročník vodáckého závodu Budějovice – Praha v zavedeném třídenním formátu.

Stejně jako před týdnem v Račicích triumfoval kanoista Martin Fuksa i při Světovém poháru v polské Poznani na dvou tratích.

V Račicích proběhl o minulém víkendu Světový pohár v rychlostní kanoistice. V nabitém programu nechyběla celá řada českých závodníků, Martin Fuksa vybojoval dvě zlaté medaile.

Tímto článkem nechci vzpomínat na písničku Voskovce a Wericha, ale určitá analogie tady je.
V tom roce jsme měli jet obhajovat vítězství v kategorii C2 na prestižní 100 km dlouhý maraton do Estonska – Võhandu Maraton. Stále populárnější závod, který by na startu býval přivítal kolem tisíce lodí nejrůznějších kategorií. Že i my, dříve narození, bereme sport vážně, o tom bude moje další vyprávění.

Koronavirus je strašák, který se přímo nebo nepřímo dotkl každého z nás. V zaměstnání, v rodině, ale citelně zasáhl i sportovce. A to nemuseli nemoc zažít na vlastní kůži. Tolik úvodem k mému příběhu.