Někdy je třeba se zastavit a připomenout si historii a tradici. Na těchto hodnotách stavíme, dělají nám čest, jsou vodáckým podhoubím. Na kanoistice je krásné, že ji lze provozovat po celý život, amatérsky prožívaná se jen tak člověku neomrzí, člověk mezi mladými tak rychle nestárne.
Věnují se jí často celé rodiny. Uteklo to jako voda, byla to krásná doba, byli jsme průkopníci. Při závodech na divoké lipenské vodě nebyli tenkrát záchranáři, lovili jsme se navzájem, namísto předepsané helmy jsme si třeba uvazovali na čtyři tkaničky klekačku, pod bundu jsme se vycpali senem, aby to vypadalo jako plovací vesta, jeden mistr světa si tam dával nafouknutý prezervativ. Když se někdo udělal na začátku trojské propusti, tak ji proběhl až dolů.
Čeňkárna 1970,Jirka Švancar,Jirka Žid
Eybert Jan dorostencem
Překvapilo mne, že když jsem se přiženil do Tábora, nefungoval na tehdy vodácky tolik frekventované Lužnici kanoistický oddíl. Sám jsem po skončení vojny v Dukle Bechyně ze setrvačnosti trénoval, postupně jsem se seznámil s vodáky, založili jsme v roce 1965 při TJ Vodní stavby Tábor kanoistický oddíl.
Předsedou nám byl Jan Fojtík, měl známé ve městě, iniciativním tahounem byl Pavel Eybert, přidali se Jaroslav Marhula, táta Miroslav Eybert, přibyli další nadšenci Honza Petera, Vilém Honzák, Karel Černý, mezi závodníky nebyl zařazen kuřák Vláďa Novotný. Pod křídla nás vzali veslaři, chodili jsme s nimi do tělocvičny, ale ne do loděnice, rybník Jordán není divoká voda. Sehnali jsme pozemek u řeky a Vodní stavby dodaly dřevěný skládací barák. Když jsme stavěli komín, tak jsme neuměli vzít do ruky zednickou lžíci a maltu jsme plácali rukama.
Loděnice 1969, Tiňťa, Láďa, Jura, Honza
Lužnice byla ještě čistá i ke koupání, na loděnici jsme žili denně. Zpočátku jsme trénovali a závodili na jedné slalomové singlovce Bechyňka všichni, vodní turistiku jsme nepodporovali. Ve skromných poměrech vznikla vodácká parta. Časem nám poskytl ojeté lodě Dr. Jaroslav Přibyl z Dukly Bechyně. Stavěli jsme další laminátové lodě, trénovali, závodili, na závody jsme se dopravovali na náklaďáku, někdy i zaplachtovaném, spávalo se pod stany. Závody byly tehdy pořádány na dnes už zaniklých romantických místech. Zahájili jsme samostatnou zimní přípravu v tělocvičně, uspořádali jsme běžkařské soustředění na Kvildě. Později jsme jezdili na závody skříňovou Pragou V3 S, Roburem, upravenou LIAZ.
První sportovní úspěchy zaznamenali synové Honzy Fojtíka, Pavel a Jan Eybertovi, Hanka Marhulová, Karel Blahník. Přeborníky republiky v kategorii 3 x C1 dorost se v roce 1968 stali Vl. Ťoupalík, J. Eybert, V. Staněk.
Od roku 1968 pořádá oddíl závody ve vodním slalomu v krásném Lužnickém údolí nedaleko restaurace Harrachovka, letos byl pořádán 46. ročník „O štít města Tábora.“ Oddíl se vždycky věnoval výchově talentů, v létech 1968 – 1972 patřil mezi nejúspěšnější dorostenecké oddíly ve slalomu a sjezdu, to závodili Ladislav a Jiří Benhákové, Zdeněk Černý, Milan Pytelka, Martina Lískovcová, Mirča Novák a Karel Ťoupalík. V roce 1972 byla zahájena stavba zděné loděnice.
Vzniklo i Tréninkové středisko mládeže, výrazně se prosazovali Fr. Šilhavecký a Prokop Konopa. Nejúspěšnější dorostenci přecházeli do Dukly a Slávie Praha, stávali se repreyentanty, v oddíle vyrostl i pozdější desetinásobný Mistr světa ve sjezdu Vladimír Vala. Mezi kajakáři byl úspěšný Tomáš Kloboučník. Není to tak dávno co byli Táboráci dobří i na závodech raftů.
Doubravka76 Mirča,Bača,Kajman, Mišák
Lipno 1963, na hlavě klekačka, špagát
Kanoistickému oddílu VS Tábor se samozřejmě nevyhnuly generační problémy. Při ohlédnutí zpátky je možno s hrdostí a pocitem štěstí prohlásit, že za těch 50 let prošlo oddílem hodně mladých lidí a dařilo se z nich vychovávat slušné lidi.
Velice si vážím toho, že oddíl pokračuje v tradici, v současnosti má vynikající partu, vychovává další generaci.
Nefungoval by tak dobře nebýt pracantů Míly Kellera, Bohouše Habicha, Láďi Kubeše a Mildy Kotka. Všichni členové oddílu tvoří sehraný tým při opravách a údržbě loděnice, při pořádání slalomových závodů na nové upravené trati a nově závodů dračích lodí.
foto: archiv VS Tábor
