Petr Snížek

Kutlíci několik let pracovali na vývoji vlastních vodáckých bund. Výsledkem jsou turistické bundy Riva a Nauta, které se liší v použitém materiálu. Já jsem na test obdržel lehčí bundu Riva a používal jsem jí na nejrůznější vodácké aktivity od poloviny srpna až doposud.

Novinkou v produkci české firmy ROBfin byly pro letošní rok vodotěsné tašky na zip nazvané Duffel bag o objemu 60 litrů. Já jsem jednu z nich obdržel hned na začátku roku, abych jí celou sezonu dával, co proto a zkoušel, jestli zdemoluju já ji nebo ona mě. Předesílám, že jsme stále v dobré kondici oba dva 🙂

Nejedná se o první knihu z pera Miroslava Podhorského, která se mi dostala do ruky. Před nějakým časem jsem měl možnost podívat se do jeho knihy o oblasti Aljašky a severozápadní Kanady a byl jsem velmi zvědavý, zda současná kniha bude podobně povedená, jako ta starší.

Po roce se výrobci vodáckého vybavení opět sešli na výstavišti ve francouzském Štrasburku na tradiční tradeshow s názvem The Paddle Sports Show, aby předvedli, co je v jejich nabídce nového. Samozřejmě tu nechyběly zvědavé oči z Pádlera a samozřejmě nechyběly české firmy, kterým je věnovaná tato reportáž. Pro lepší přehlednost jsme je seřadili abecedně.

Paddleboardové pádlo Stand Up od výrobce Panenka Paddles není ve vodáckém světě žádnou novinkou, ale mělo mouchy, které bylo třeba vychytat. Podařilo se to? Vyzkoušelo to celkem dost lidí a pojďte si přečíst, na čem se shodli (i neshodli).

Několik let kamarádům, se kterými chodím pravidelně pádlovat, trvalo, než mě přemluvili, abych s nimi vyrazil na Východočeský vodácký maraton (VVM). Oni na něj jezdí už dlouho, jeden měl letos jedenáctou účast v řadě (!), a vždycky o téhle akci mluví jenom v superlativech, což jsem ale pokaždé přisuzoval podlé snaze mě nalákat. Lhali mi těch několik let, nebo mluvili pravdu?

Vodáckých knížek v naší zemi nevychází úplně málo. I tak mě ale vždycky potěší, když se objeví nějaká další, tematicky zaměřená na náš krásný sport. Některé mě zaujmou méně, některé více. Ovšem ta, o které vám něco napíšu na následujících řádcích, mě vysloveně nadchla.

Sedíme na terase Tomášova domu a já si říkám, že takhle musí chtít bydlet každý vodák. K nasedacímu platu slalomového kanálu je to odtud něco málo přes 100 m a zhruba stejně daleko je to i k Vltavě, po které se můžete vydat do centra Budějovic nebo na Hlubokou. A taky je to odtud stejně daleko k vodácké hospodě Na Kanále. Kde se tady Tomáš vzal a co je zač? To si pojďte přečíst.

Jsem v sídle Hika na Jílovišti, a než mi Mates nachystá židli a vodu, vniknu do kanceláře, kde sedí několik lidí u počítačů. „Jdu dělat rozhovor s Matyášem, práskněte mi na něj něco.“ Z jedné strany se ozve poměrně nesmělé „designer“. Ale od jiného počítače mnohem ráznější „určitě workoholik“. Jdu ověřit, jak dobře ho mají přečteného.

V květnu letošního roku vydal horolezec, vodák a celkově outdoorový živel (outdoorové vybavení rovněž vyrábí) Vladimír Bureš knihu s poměrně zvláštním názvem. Přiznám se, že jsem mu moc nerozuměl, ale autor pohnutky, které ho k takovému pojmenování knihy vedly, vysvětluje hned v úvodních řádcích. Já vám je z pochopitelných důvodů nevyzradím. Radši nejdřív hádejte a pak si knihu přečtěte.