Články

Od pondělí v práci hypnotizuji mapu sjízdnosti na raft.cz a píšu všem okolo, kam se o víkendu vydáme. V sobotu máme rodinnou sešlost v odpoledních hodinách, takže ideální by pro mě byla neděle. Jak se ale dny vlečou pracovním týdnem vpřed, začíná být více než jasné, že voda, pokud v korytech řek po středečních a čtvrtečních deštích ještě o víkendu zůstane, bude jen v sobotu a v neděli bychom mohli ploutvičkami maximálně hoblovat kameny na dně. Nebo by spíše kameny hoblovaly naše ploutvičky a končetiny.

Projekt Vlny Štvanice se chystá na přesun k pravému břehu Vltavy, kde by bylo sportoviště přístupnější pro veřejnost.

Minulé pondělí jsme sledovali vzpomínky Karla Nováka na události, které předcházely objevu a pronájmu loděnice na pražské Čertovce. V roce 1954 se Karel přestěhoval z Brna do Prahy a záhy vstoupil do oddílu vodního slalomu Slavia VŠ.

Stejně jako patří Máj od Karla Hynka Máchy do povinné četby na střední škole, měla by Humla Karnali patřit do povinného seznamu řek pro milovníky expedičního pádlování. Osobně jsem měl Humlu zařazenou celkem špatně – dlouhá léta jsem si myslel, že je to mega dlouhá řeka jen s několika peřejemi a zejména s velkým množstvím voleje. No nakonec jsem se tam musel vypravit, abych sám posoudil, jak že to ve skutečnosti je.

V padesátých až osmdesátých letech minulého století existovala na pražské Čertovce slalomová tréninková trať, na které trénovali prakticky všichni pražští vodní slalomáři. Pro trénink byla důležitá také legendární loděnice Slavie VŠ u ústí Čertovky. Mnozí vodáci loděnici dobře pamatují, ale nánosy času její historii a hlavně význam pro vodní slalom pomalu zakrývají. Pojďme si ji připomenout ve vzpomínkách Karla Nováka, objevitele loděnice a dlouholetého předsedy oddílu Slavia VŠ Praha.

Česká televize mezi svátky odvysílala dokument o posledním ročníku Krumlovského vodáckého maratonu se Slavia pojišťovnou.

V září 2024 podnikl mezinárodní kajakářský tým, jehož členy byli i čeští pádleři David Sodomka a Eda Skalický, úspěšný sjezd gruzínské řeky Enguri od pramene až do přehrady na úpatí Kavkazu.

Při ležení na pláži ten nápad obepádlovat celou Rujánu nevypadá tak těžce. Teplo, klidné moře a vlahý větřík. Po plážích jezdí párky a zmrzlina. Proč to bylo však o měsíc později všechno jinak? A jak to vlastně bylo?

I jednoduchý plán je lepší než geniální nesoustavnost. Tímto tvrzením bych zahájil tento článek, protože dokonale vystihuje jeho podstatu. Zaměřuji se v něm na zásady, které stojí u tvorby dobrého tréninkového plánu a které skutečně vedou k dlouhodobému růstu trénovanosti a výkonnosti.

Když jsme se s Ondrou Cviklem, olympijským trenérem vodní slalomářky Gabči Satkové, vydávali na dovolenou do jihovýchodní Asie, netušil jsem, že se ani tentokrát neobejdeme bez pádla v ruce. I když jsme původně vyrazili jen s malým batohem prozkoumat Vietnam, monzunové podnebí nám, jak to tak bývá, nečekaně změnilo plány. A tak teď sedíme v Thajsku u piva s partou českých slalomářů v jednom z nejmodernějších tréninkových center pro vodní sporty. Za takové zařízení by se nemuseli stydět ani evropské velmoci jako Francie, Německo nebo Velká Británie. A co na tom, že je to jen kousek od asijského města neřesti jménem Pataya?