HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz KnihyNaHory.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Dva nejlepší úseky Váhu

Dva nejlepší úseky Váhu

Nejdelší slovenská řeka nabízí vodákům na svém horním úseku hezké splouvání na nepříliš obtížných peřejích v nádherné podtatranské krajině Liptova. Váh vzniká nad obcí Kráľova Lehota soutokem Bieleho a Čierneho Váhu, což je také místo, odkud se na horní Váh nejčastěji vodáci vydávají. Obě zdrojnice můžete sjíždět za vyšší vody i samostatně.

Horní Váh z Kráľovej Lehoty po Liptovský Hrádok představuje nádhernou přírodní řeku, kterou za normálního vodního stavu zvládnou za půlden až den i méně zkušení vodáci. Pod Liptovským Hrádkom u obce Podtureň však narazíte na první vysokou hráz a následně Váh spoutává tzv. Vážská kaskáda desítek hrází a přehradních nádrží. Na začátku Liptovského Mikuláše najdete velmi hezkou slalomovou trať obtížnosti WW III, kterou zdatnější pádleři mohou splout i na turistických lodích. Pak následuje přehradní jezero Liptovská Mara, první z velkých přehrad.

Na středním Váhu vodáci s oblibou splouvají krajinově velmi hezký úsek Vrútky–Strečno s četnými nenáročnými peřejemi a dvěma hrady. Kdo hledá spíše pohodu a klidnější vodu, může na spodním Váhu zkusit úsek Hlohovec–Sereď, kde najdete původní podobu řeky, jak vypadala před vybudováním Vážské kaskády, se spoustou ramen a jezer a možností koupání v čisté vodě. My jsme nakonec spluli dva jednodenní úseky horního a středního Váhu, kde vodácká obtížnost nepřesahuje WW I+.

Prohlédněte si všechny fotografie k článku…

Kde vzniká Váh

Nasedáme na Černém Váhu, asi kilometr nad obcí Kráľova Lehota, u mostu poblíž malé chatové osady. Podle mapy to máme na soutok s Bílým Váhem asi 500 metrů. Mohli bychom sice začít ještě dále proti proudu Černého Váhu a splout dalších 8 km od přehradní hráze, vodočet ale hlásí podstav a my nechceme riskovat zdržení při přenášení. Černý Váh je vodácky snadná řeka (v létě spíše potok), kde největší problém představují vrbičky a padlé stromy. Na svém posledním půlkilometru nám ale Černý Váh ukazuje jen samá pozitiva – koryto je bez překážek, čistá voda rychle proudí a naše dvě nafukovací kánoe nemusíme nikde přenášet.

U soutoku s Belou lemují Váh dlouhé oblázkové pláže / F: Jan Hocek
U soutoku s Belou lemují Váh dlouhé oblázkové pláže / F: Jan Hocek

Chvilku zastavujeme na pláži u krásné hluboké tůně lákající ke koupání, proplujeme hezkou peřejí a pak už jsme na soutoku, kde vzniká Váh. Úzká řeka se rozšiřuje a rychle protéká okrajem Kráľovy Lehoty, domy však přes hustou clonu vegetace ani nezaznamenáme. Vodácky zatím nepotkáváme žádné větší nástrahy, voda rychle proudí kamenitým a oblázkovým korytem, občas je třeba se vyhnout mělčinám nebo proplout přehlednou peřejí.

Váh rychle přibírá několik přítoků a znatelně se rozšiřuje. Po necelé hodince se před námi objevuje první civilizace, obec Liptovská Porúbka. Obdivujeme čapí hnízdo s několika odrostlými mláďaty a pak nás na chvilku zastaví nesjízdný kamenný zához, který přenášíme po levé straně. Vůně dřeva signalizuje největší pilu na Slovensku a pak už se zase noříme do zelené džungle, která řeku obklopuje.

Liptovská Mara nabízí krásné koupání / F: Jan Hocek
Liptovská Mara nabízí krásné koupání / F: Jan Hocek

Pole bílých ohlazených balvanů po pravé ruce nás láká k zastavení, jsme na soutoku Váhu a Belé. Tato dravá horská řeka, jedna z vodácky nejhezčích na Slovensku, teče z podhůří Západních Tater. Bohužel má letos na začátku léta málo vody, takže my ji z našeho vodáckého programu protentokrát vynecháváme. V minulosti jsem jí ale několikrát absolvoval na kajaku nebo na kánoi a vždy se jednalo o nádherný zážitek na vodě o obtížnosti až WW III. Ale českým vodákům asi není nutné Belou představovat.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: