Noční plavba po Sázavě se Sambou

Na vlakové zastávce se nás sejde alespoň 30, což se později neobejde bez překvapených poznámek paní průvodčí. Každému nám prodá lístek asi za 14 korun, což se na oplátku neobejde bez vtipných poznámek z naší strany. Všichni mají stejný cíl, vlakovou zastávku Vranice, odkud jako velká skupina pokračujeme pěšky přibližně 10 minut do Masarykova tábora YMCA. Na místě už nás vítá usměvavý tým Samby spolu se spoustou oranžových lodí. Na posilněnou je možnost občerstvení v místním kiosku.

Postupně se začínají spouštět lodě na vodu. Několik z nich vyplouvá hned, zbytek se ve velké skupině vypraví o chvíli později. Už od prvních metrů jsou slyšet tóny kytary a postupně se přidávající zpěv vodáků. Ta správná atmosféra hned od začátku!

První jez všichni s přehledem zvládnou ještě za světla. Pár lodí se cvakne, ale i jejich posádky pokračují v plavbě s úsměvem na tváři. Celou dobu nás doprovází Sambáci, kteří vždy, když je potřeba, pomohou.

Pomalu se stmívá a na některých lodích už hoří louče, na jedné visí několik lampionů. Lodě soulodí, zpívá se, povídá a určitě nejsem jediná, kdo poznal nové vodácké přátele.

Na druhý jez nás navedou světýlka, a proto i tento všichni bezpečně zdolají. Pod ním všechny posádky navážou na loď sklenici se svíčkou. Dřív by bylo nebezpečí řeky plné skla, což všichni berou zodpovědně, a proto se lodě rozsvítí až když už nás nic záludného nečeká. Každá kanoe je teď osvětlená, vypadáme jako roj světlušek na cestě tmou.

Protože zbytek cesty je už klidný, každý pokračuje svým tempem. Někdo zastavuje u občerstvení a drží se blízko kytary, jiní plují dál a užívají si romantický večer, děti jsou nadšené, jaké dobrodružství to zažívají.

Že se blížíme do cíle, poznáme podle osvíceného hradu Český Šternberk. Je to nádherný pohled. Několik vteřin jen v tichosti sedíme a užíváme si ten výhled. Poté už je to jen kousek. Molo u loděnice je lemované svíčkami, takže s výstupem není žádný problém. Čeká na nás suchá čistá šatna a teplý čaj, což nás opravdu potěší. Někteří se přesunou na noc do blízkého kempu, jiní se vydají na cestu zpátky domů.

Celá plavba nám zabrala asi dvě hodiny. Příště bych si vzala více teplého oblečení, protože večer už byla trochu zima, jinak se vše povedlo na jedničku. Moc jsme si celou plavbu užili a na další už se moc těším. Výhled z lodi na osvícený hrad rozhodně stojí za těch pár hodin spánku.