Paddleboardová Sanna – sedm kilometrů dlouhý slalomový kanál

Sanna vzniká soutokem řek Rosanna a Trisanna v západním Rakousku nedaleko města Landeck. Celá délka toku je 8 kilometrů a Sanna tu klesá o více jak 100 výškových metrů! Prakticky po celou dobu je řeka vidět ze silnice a na začátku se dá na malém plácku přespat v autě doslova pár metrů od nasedacího místa. Pro pádlování ve stoje je optimální vodní stav přibližně 30 m³/s, přičemž vodočet Landeck-Bruggen je dostupný třeba ve známé aplikaci RiverApp.

Sannu jsem jel vícekrát, ale nejvíce jsem si ji užil loni na jaře po cestě z Outdoormixu ve Francii. Jelo nás tehdy celkem pět stojících a stav jsme měli 40 m³/s. Díky doprovodné skupince jsme nemuseli řešit převoz aut a mohli jsme po krátké snídani ihned vyrazit rovnou na vodu.

Sanna začíná poměrně rovným úsekem, kde ale nenajdete jediné místo bez vln. Hned ze začátku vás tak čeká spousty dřepování a vyhýbání se větším kamenům. Vracáky jsou zde vzácností a řeka pěkně široká. Po pár stech metrech se řeka trochu uklidní, aby v první pravotočivé zatáčce zase nabrala na síle a malé vlny vystřídaly ty větší s pěknými vracáky za obřími kameny, kterých je v řece nespočet. Právě tady se vyplatí si na chvilku odpočinout, aby nohy příliš netrpěly. Obávaný úsek Schiefes Eck po velké povodni již nemá takové grády jako dříve, projíždíme jej všichni bez ztráty kytičky, nanejvýš s lehkým plaváním.

Čím blíže jsme vesnici Pians, tím je řeka zábavnější. Z divokého toku na začátku se rychle stává romantický industriál s parádní peřejí v zúžení pod mostem na samém začátku Pians. Za další zatáčkou nás čeká náročný úsek, který si dobře pamatuji už z předchozích splutí.

Zastavujeme u pravého břehu v ohybu a jdeme se podívat na ideální lajnu, kterou z této vody hodnotíme jako střed a pravá. Pro vystrašené členy skupiny se nabízí ještě „chicken lajna“ u pravého břehu. Já jdu fotit, ostatní se po jednom pouštějí do souboje s řekou. Každý si našel úplně jinou lajnu a jinou intenzitu pádlování, ale všichni úspěšně projeli. Nejparádnější lajnu zvolil Ondřej, který se nebál to vzít přes největší válce přímo na komoru, ale díky větší rychlosti je bez problémů propálil a pokračoval dál. Konečně mohu vyrazit i já, volím spíše klidnější tempo, a tak mě některé válce trochu překvapí, v dolní částí začínám pádlovat více a přesouvat se trochu ke středu. Nakonec jsem to zvládl bez pádu. Můžeme vyrazit dál.

Následující levou zatáčku si oproti předchozímu místu vůbec nepamatuji, jedu ji tedy instinktivně vnitřkem. Jaké je překvapení, když naletím přímo do válce, který je zde přes půl řeky. Stačím před ním ještě dostatečně zvýšit rychlost a za ním skočit se záběrem před prkno tak akorát, aby mne pustil. Za mnou jede Ondřej, kterého stačím ještě varovat, ale protože se mu poslední záběry tolik nepovedly, ve válci pár vteřin kempuje. Ostatní naštěstí volí pravou lajnu, kde jen Kristýna drobně zaplave. S Oliverem jí lovíme prkno a Martin loví samotnou Kristýnu. Nakonec se všichni posbíráme na pravém břehu a po krátké pauze můžeme vyrazit dál. Do Landecku nás čeká už jenom příjemná houpavá řeka s pár technickými průjezdy, které prověří naše slalomové schopnosti, a jelikož jsme na této náročné vodě už nějaký čas, tak i naši fyzickou připravenost. Vystupujeme u prvního dálničního mostu a vážeme boardy na parkovišti u místní cateringové společnosti. Po obědě máme v plánu vyrazit ještě na Imsterslucht na Innu.

Sanna je a bude jednou z perel pro zkušené paddleboardisty. Mimo pár zmíněných válců na ní nejsou vyloženě záludná místa a i ty válce by určitě časem ochotně pustily. Nejdůležitější je zde ale fyzická kondice. Žádná jiná řeka na paddleboardu vás neprověří tak jako právě Sanna, kde si za celou dobu prakticky nemáte šanci odpočinout.