HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Ploučnice — řeka pro dobrodruhy a skutečné vodáky

Ploučnice — řeka pro dobrodruhy a skutečné vodáky

Tohle není řeka pro fajnovky a pivní raftové posádky!

Na Ploučnici se často budete muset s lodí probíjet hustou vegetací připomínající divokou Amazonii, hospodu tu skoro nenajdete, pálící pupínky vám budou ještě dlouho připomínat kopřivami zarostlé břehy a na psychice vám také nepřidá silně meandrující tok, kdy se mnohokrát budete vracet tam, odkud jste vypluli. Když ale nakonec dorazíte do cíle, budete mít v sobě příjemný pocit objevitele a dobrodruha.

Řeka Ploučnice se z vodáckého hlediska vymyká všem ostatním tokům u nás. Nejprve protéká unikátním skalním tunelem a pak její úzké řečiště meandruje liduprázdným údolím mezi Mimoní a Brennským mlýnem, kde si můžete užívat romantiku divoké přírody v kraji bývalého vojenského prostoru Ralsko. Díky vydatným pramenům je Ploučnice z Mimoně v podstatě celoročně sjízdná, takže se tu můžete na lodi projet i během suchého léta, kdy většina oblíbených vodáckých úseků vysychá.

Průrva Ploučnice

Hodně vodáků láká projetí Pekelného jícnu nebo také Hromové brány, kde začíná dvoudenní splutí PrůrvaBoreček Brennský Mlýn. Těmito hrůzostrašnými jmény se přezdívá skalnímu tunelu, zvanému oficiálně Průrva Ploučnice.

Dva skalní tunely byly před staletími ručně vykopány v pískovcové skále a toto vodní dílo sloužilo jako regulace vody pro přilehlý hamr. Unikátnost průrvy láká nejenom vodáky, ale i filmaře, točily se tu například pohádky Z pekla štěstí nebo Princezna a písař. V dnešní době představuje projetí Pekelného jícnu jednu z největších vodáckých atrakcí u nás. Za optimálního stavu nečiní proplutí problém ani méně zkušeným, raději se ale ujistěte, že někde v tunelu není překážka, například v podobě zaklíněné klády.

Vjezd do Průrvy Ploučnice, zvané též Pekelný jícen, Hromová rána či Čertova díra. Dva skalní tunely byly před staletími ručně vykopány v pískovcové skále, vodní dílo sloužilo jako regulace vody pro přilehlý hamr
Vjezd do Průrvy Ploučnice, zvané též Pekelný jícen, Hromová rána či Čertova díra. Dva skalní tunely byly před staletími ručně vykopány v pískovcové skále, vodní dílo sloužilo jako regulace vody pro přilehlý hamr

Pod průrvou teče Ploučnice regulovaným korytem, tak úzkým, že v něm často ani neotočíte kánoi. To ale není třeba, protože kromě dvou nízkých stupňů tu řeka žádné větší nástrahy na vodáky nepřipravila. Pod obcí Noviny občas zahlédnete vrchol Ralska, u Srního Potoka minete jediné vodácké občerstvení a po chvilce vás už vítají střechy domů v Mimoni.

Tady, nad Zámeckým mostem, Ploučnice zprava přibírá vodu Panenského potoka a znatelně se rozšiřuje. Za nižšího stavu vody lze plavbu začít zde. Město Mimoň je poslední civilizací až do cíle u Brennského mlýna, určitě tady doplňte zásoby na zbytek plavby. Hned za Mimoní vlevo leží malé tábořiště, většina vodáků ale směřuje na oblíbené vodácké tábořiště Boreček.

Tančící komín a Meandry Ploučnice

Od Borečku vás dělí jeden z nejromantičtějších, ale zároveň také nejnáročnějších úseků na řece, přírodní rezervace Meandry Ploučnice. Doposud regulovaný tok se tady rozvlní do desítek meandrů kroutících se chaoticky hlinitým korytem skrz podmáčené louky s bezpočtem vzácných druhů rostlin a živočichů. Žije tu například vydra říční a roste vzácná masožravka bublinatka jižní.

Spíš než pádlo se vám tady bude hodit mačeta. Padlé stromy a křoviny, kterými v úseku mezi Mimoní a Borečkem řeka z obou stran zarůstá, jsou pro vodáka nepříjemné a pro průjezd často zbývá jen úzký přírodní tunel. Naštěstí každé jaro místní sdružení Meandry Ploučnice řeku vyčistí od nejhorších překážek a zbaví ji naplavených odpadků, které se zachytávají ve spleti větví.

Ploučnice se nad Borečkem kroutí jako had
Ploučnice se nad Borečkem kroutí jako had

Přírodní nástrahy tady s trochou nadsázky stírají rozdíly mezi vodáky všech kategorií a posádky lodí staví na jednu startovní lajnu. Tady prostě zapomeňte na poučky z vodáckého kurzu, ke slovu přichází vynalézavost a fantazie: jak podplout strom a neurazit si o něj hlavu? Jak prostrkat „kéňu“ změtí větví a nepřijít o oko? Jak se vydrápat na hliněný břeh a nezešílet z pálících kopřiv? Spíš než vylévat vodu z lodi z ní budete vysypávat klestí a spíš než sílu paží při pádlování oceníte ohebnost hřbetu při podplouvání nízkých kmenů.

Civilizaci po dlouhé době připomene opuštěný a napůl rozebraný železniční most, po chvilce navigační cedule na místě, kde se řeka větví a pak také vysoký komín kompostárny a kafilerie, který se jako maják objevuje před přídí lodě. Najednou ale komín máte za zády, pak zase před sebou, pak je vlevo, pak zase jedete od něj… Je to snad přízrak? Ne, řeka se před Borečkem kroutí jako had, takže tu můžete zažít ono cimrmanovské: „Jedu na sever a už jedu na jih!“

Konečně vás džungle vyplivne na hezké písečné pláži vodáckého tábořiště Boreček, kde strávíte noc.

Po krokodýlí řece českou divočinou

Následující den před sebou máte cestu opravdovou českou divočinou. Úsek mezi Borečkem a Brennským mlýnem protéká územím, které až do roku 1992 bylo uzavřeným vojenským prostorem, dnes tohle údolí spadá pod CHKO Kokořínsko – Máchův kraj. Díky tomu tu nenarazíte na žádnou infrastrukturu a celé údolí je víceméně prosto i chat. Jedná se asi o nejhezčí jednodenní vodácký úsek Ploučnice, mezi trempy se tady Ploučnici pro její meandry, tůně a divokou vegetaci přezdívá krokodýlí řeka.

Brennský mlýn je obvyklým koncem plavby
Brennský mlýn je obvyklým koncem plavby

Párkrát zaberete pádlem, za zádí lodi zmizí silniční most v Borečku a vzápětí vás pohltí nádherná příroda. Řeka opět meandruje, na rozdíl od úseku nad Borečkem je ale mnohem vzdušnější, bez hustého porostu podél břehů. Nabízí se tak občasné výhledy na okolní lesy a z nich vystupující pískovcové skály. Občas se také objevují písečné nánosy a malé pláže, kde lze zastavit.

Zajímavou suchozemskou zastávku představuje Hradčanská vyhlídka na levém břehu. Místo poznáte podle vysílače, vystupujícího z lesnatého pahrbku, od řeky vzdáleného asi půl kilometru. Přejdete louku s pasoucími se koňmi, minete hezkou studánku a po modré značce vystoupáte na skalní vyhlídku, nabízející panoramatický výhled k České Lípě, na vrch Ralsko i na bývalé vojenské letiště Hradčany.

Řeka na následujících kilometrech meandruje údolím ohraničeným z obou stran lesem. Břehy občas lemují skály Hradčanských stěn, ke kterým se koryto přimyká, jak řeka přeskakuje z jedné strany údolí na druhou. Mizí dosud všudypřítomné vrby, olše a dříny a s nimi také přívětivý stín. Díky neustálé změně směru jízdy v meandrech ale budete opáleni rovnoměrně!

Jakmile vlevo minete chatky s totemy, víte, že se blížíte k Veselí a ke konci plavby. Ploučnice ale nic nedává zadarmo a na rozloučenou opět servíruje úsek se zarostlým korytem a bezpočtem padlých stromů. U Brennského mlýna sice polezete z lodí poškrábaní od větví, ale také plni zážitků z plavby po jedné z nejromantičtějších řek u nás.

Civilizaci po dlouhé době připomene opuštěný a napůl rozebraný železniční most
Civilizaci po dlouhé době připomene opuštěný a napůl rozebraný železniční most

PRAKTICKÉ INFORMACE

Délka a obtížnost sjížděného úseku: Ploučnice se dá splouvat ze Stráže pod Ralskem až k ústí do Labe v Děčíně, celkem 85 km. Nejhezčí úsek najdete mezi Mimoní a Brennským mlýnem, který zdatnější vodáci zdolají za jeden den.

Dvoudenní doporučený program:
Průrva Ploučnice – Boreček 14 km, 4 – 5 hodin ZWC.
Boreček – Brennský mlýn 15 km, 4 – 5 hodin ZWC.
Úseky Mimoň – Boreček a Veselí – Brennský mlýn zarůstají vegetací, zejména na jaře před prořezáváním toku tady počítejte s množstvím překážek a nutností přenášení!

Informace o aktuálním stavu vody a sjízdnosti: Z Mimoně je Ploučnice sjízdná celoročně. Pro úsek Průrva – Mimoň je třeba minimálně 36 cm na vodočtu ve Stráži pod Ralskem.

Nocování: Polohou ideální je vodácké tábořiště Boreček s kioskem, WC a sprchami. Další tábořiště najdete v Mimoni. Mezi Mimoní a Brennským mlýnem je táboření zakázáno (oblast CHKO).

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: