Podzimní sjezd poklidné řeky Loučné i složité průjezdy na Mlýnském potoce

Předposlední pátek v listopadu začínám bloudit po stavech všech toků v okruhu do 100 kilometrů a vlakového spojení. Nikomu se v tomto počasí nikam nechce, ale já už potřebuji smočit list. Pomalu se připravuji na profláknutou klasiku Týnec – Píkovice za zuboženého stavu. Sázavský Pacifik jezdí každý den, a tak nebude žádný problém dostat kajak na start.

Pozdě večer se hlásí Dabi, že by se snad přidal jako doprovod. Není to ale jisté, a tak nepočítám s jiným plánem. Ráno počasí dle předpovědi vykazuje hustou oblačnost bez deště a občasného náporového větru. Parťáka ale ráno mám, a tak hned po startu ku Práglu, začínám kout pikle. Co vyrazit na Loučnou? Už dlouho ji mám v hledáčku a teď by se to dalo. Vody má kapku nad minimem.

Dojíždíme nejprve na obhlídku mého cíle (v Sezemicích pod ZŠ a kostelem Nejsvětější Trojice), kde bude Dabi čekat. Poté přejíždíme na start do Dašic. Dále proti toku se přeci jen nepouštím. Minimum vody je zřetelně vidět už při obhlídce a počasí se nějak rozvášnilo. Fouká silný vítr a slunce není ani náznakem nikde vidět. Hustá oblačnost nedává naději na světlo pro mou jízdu více jak dvě hodiny. Není prostor pro nějaké dlouhé lelkování, a tak jdu do hydra.

Má přítomnost na odbočce u můstku v rouše Adamově v tomto větru neušla pozornosti mnoha místním obyvatelům a Dabi se jde uklidit do vyhřátého auta. Beztak není nic vidět. Teplota vykonala své.

Natáhnout suchou šprajdu v tomto počasí se zdá nemožné, ale po pár pokusech se to daří. Vyrážím. K mému úžasu tok Loučné slušně teče, přesto přidávám do záběrů. Kachny, které plují na dohled, se též nechávají unášet a teprve když se náš rozestup krátí, odfrčí kamsi za horizont.

Cestou projíždím osm prahů (všechny pohodlně sjízdné bez drhnutí) a všímám si čistoty toku i přilehlé krajiny. Vidím na dno, které je bez pneumatik a dalších odpadků, které známe na mnohých řekách. Stejnou čistotu vykazují i břehy, které nelemují dekorace barevných plastů (pet-lahve, igelit, polystyrén a další humus). Asi jsem v ráji.

Vítr fouká do zad, což též zvyšuje rychlost mé plavby. Všude vládne klid, ticho a pohoda. Potkávám jen jednu rodinku na vycházce a jednu dámu se psem. Všichni mávají a přejí dobrou plavbu.

Zakrátko míjím po levé straně vodočet, který vykazuje stav hladiny 80 cm. Není to žádný zázrak, ale je to dostačující. Hned za vodočtem je ČOV-ka a po pár metrech ústí zleva do Loučné přítok toku Londrantka.

Mému oku neušel dvoj-práh, a tak okamžitě vytahuji svůj kajak na břeh. Vysoký rákos a okolní plevel nijak nemůže zastavit můj úmysl si to sklouznout. I toto místo je hladce průjezdné. Za tímto soutokem po krátké době dojíždím další stupeň a silniční most do obce Lány u Dašic.

Okolní domky podél toku nevykazují přítomnost obyvatel (patrně jde o chaloupky) a projíždějící policejní auto zastavuje na mostě. Bystrému oku službu konající hlídky jsem neunikl. Teprve když podpluji most, pokračuji dále do obce.

Na mé plavbě mám náhle společnost, dvě mladé labutě. Doprovázejí mé plavidlo až před obec Velké Koloděje. Za silničním mostem se přidávají k ostatním a já přidávám do tempa. Patrně dojíždím k jezu, což se po pár minutách potvrzuje. Oba břehy v blízkosti tělesa jezu jsou dost svažité a vysoké. Do vody nechci, a tak vystupuji na hranu stavidel a po vytlačení kajaku na horizont vylézám na pochůznou lávku.

Než se stačím rozkoukat, dojíždí k jezu na kole místní hrázný na kontrolu stavidla Mlýnského potoka. Dávám se s ním do řeči a zjišťuji, jak na tom je Mlýnský potok s průjezdností. Prý je dost zapadaný a netuší, zda to projedu. Nasedám do kajaku a sklouzávám za stavidlem do Mlýnského potoka.

Jeho tok se zdá poklidný a v celku průjezdný. Jak se ale ukazuje, tah vody je silný a o složité průjezdy tu opravdu není nouze. Tři padlé stromy s drobnou obtížností podjíždím, jeden přejíždím, ale v jednom meandru musím ven. Několik mohutných stromů v řečišti kompletně zablokovalo tok po celé šířce a ani podeskymování zde není možné. Otáčím a směřuji proti toku ke vzdálenějšímu místečku, kde se dá lehko vystoupit suchou nohou.

Okolní porost podél toku není nijak udržován a projít podél břehu je snad mnohem těžší, než podplouvat překážky. Nechávám tedy kajak pod překážkou a vydávám se na obchůzku. Koryto se rozšiřuje a po popadaných stromech není ani památky. Usedám tedy opět do kajaku a mířím k akvaduktu, který již nemůže být daleko.

Co to? Že by i zde byla střelnice? Vše je jinak. Místní myslivecká organizace má hon na kachny a kajakáře prý letos nemají v loveckém plánu. Jen musím na chvilku zastavit u této technické památky a vyčkat až dokončí honitbu, což mám stejně v plánu. Chci si vše nejen prohlédnout, ale i nafotit.

Podtékající Zadní Lodrantka má vody ve svém korytě tak na kůrovou lodičku a po pár metrech je téměř na suchu. Střelci odcházejí do místní osvěžovny a já tak mohu dokončit svou plavbu. Podplouvám lávku akvaduktu, pár meandrů a už vidím v blízkosti školu i kostel. Že bych něco prokaučoval? Tok Mlýnského potoka se náhle stáčí vlevo, daleko od obce. Ne, vše bylo dobře naplánované. Během chvilky dojíždím k vysedacímu místu a čekající parťák už vyhlíží u břehu.

Hodnocení:

Prohlédl jsem kompletně Loučnou od obce Zámrsk a tento tok lze označit jako nenáročný a bezpečný i pro plavbu s dětmi v letní době. Všechny prahy nepředstavují žádné nebezpečí pro proplouvající posádky (prahy jsou velice pozvolné, bez vysokého převýšení) a je jen důležité včas zastavovat před jezy, které jsou vysoké a nejsou sjízdné. V případě sjíždění náhonu k vodnímu mlýnu v Dašicích je nutno včas bezpečně přistát před silniční můstkem v dosahu mlýna! Můstek je nízko nad hladinou a voda v korytě silně táhne.

Mlýnský potok pro posádky s dětmi nedoporučuji. Koryto je dost silně zapadané a po převržení lodě budou plavající děti ohroženy zachycením pod padlým stromem. Za tento risk to rozhodně nestojí. Akvadukt je od jezu s lávkou v dosahu díky pěšině, která vede až k této památce. Je to krátká procházka, kterou jistě ocení i děti po delším sezení v lodi.

V letních měsících bude téměř v každé obci možnost občerstvení. Táboření na Loučné je hodně omezené. Oficiální tábořiště jsou pouze Sárovec, Radhošť a na konci plavby Čeradice.

Kulturní památky:

Zámek Zámrsk s parkem, Týnišťko – výklenková kaplička se zvoničkou, Radhošť – dřevěná zvonice, Uhersko – malovaný dům č. 32, Dašice – místní pivovar a městská památková zóna, Sezemice – vodní akvadukt