Přijdeme o další řeku? (video)

Dorazili jsme již v pátek odpoledne a čekali předvečírek jako známe u českých vodáckých akcí, ten se však nekonal a tak jsme šli spát s obavou, kolik vodáků se nakonec sejde. Ráno nás probudil deštík a zakaboněná obloha, přesto jsme se odhodlali ještě k jedné jízdě před naplánovaným společným splutím všech protestujících. Na vysedačce u raftcentra se už hromadila skrumáž vodáckých aut plných nedočkavých pádlerů a pomalu jsme se začali přesouvat na nasedací místo. Také jsme se tu potkali s další početnou českou partičkou.

Ve tři hodiny již seděla většina z, odhadem 600, účastníků protestu ve svých plavidlech a kajakáři i rafťáci vybavení propagačními cedulemi se s píšťalkami v ústech začali vrhat do vln Sanny (dokonce nám pustili více vody). Počtem lidí to připomínalo trošku ČPV nebo vypouštění Trnávky. Kajakáři se mezi sebou občas mydlili pádly, ale nakonec se dav rozptýlil, vysvitlo i sluníčko a celková atmosféra byla úžasná. Po splutí jsme dostali lístky se jmény řek, které byly vstupenkou do tomboly o hodnotné vodácké vybavení. Nejprve však následoval proslov organizátorů akce a podařilo se nám natočit rozhovor s hlavním pořadatelem, který můžete shlédnout ve videu. Zmiňuje zde dopad výstavby vodní elektrárny jak na životní prostředí, tak na místní obyvatele, turismus, který přináší práci raftovým společnostem a celkovou nesmyslnost výstavby této elektrárny. Jen náklady na výstavbu by trvalo splatit 100 let, aby elektrárna začala vydělávat, a to by se ještě k tomu musela cena elektřiny zdvojnásobit. Organizátor protestu Andy Murray navíc zdůrazňuje význam řeky pro lidi, kteří ji používají – tzn. vodáky. Celou akci vlastně zorganizoval kvůli tomu, aby místní lidé viděli, kolika lidem na téhle řece záleží.

Byli jsme moc pyšní, že se téhle akce můžeme také zúčastnit a doufáme, že další podobný happening nebude potřeba, protože si místní funkcionáři i obyčejní lidé uvědomí, o co by vlastně přišli, kdyby výstavby vodních elektráren podpořili. S dalšími projekty totiž jako by se roztrhl pytel. Další plánovanými řekami ke zničení jsou totiž například Oetz nebo Pitzbach – klenoty mezi tyrolskými řekami. Strach z nukleárních elektráren totiž podporuje zájem o takzvanou „zelenou energii“. Ale co je vlastně ekologického na vodních elektrárnách? Dopad na celý ekosystém je mnohem větší a horší.

Save the Sanna from Čenda Tour on Vimeo.

Podepište prosím petici a dejte tím najevo, že nám záleží na řekách, jejichž půvab může být kvůli výstavbě nových vodních děl navždy ztracen. Chceme přeci, aby zůstaly ve své divoké nezměněné podobě.

Díky,
Borůvka a Kačka