Rafa Ortiz se měl před třemí týdny zapsat do kajakářských kronik. Poslední dva roky se připravoval na historicky první sjetí Kanadské podkovy Niagarských vodopádů. Ortiz se však na poslední chvíli rozhodl Svatý Grál všech vodopádů nesjet. Proč?
Rafaela Ortize, 26ti letého extrémního kajakáře z Mexika není třeba rozsáhle představovat. Loni se po Tyleru Bradtovi stal jedním ze dvou lidí na světě, kteří v kajaku sjeli Palouse Falls, 57,6 metrů vysoký vodní kolos v americkém státě Washington. Jeho pokus se ale nepočítá za úspěšný; dopad do vody ho totiž katapultoval z kajaku.
„Díval jsem se do oblasti dopadu, která v minulosti zachytila několik úspěšných pokusů překonat vodopád třeba v barelu, a při pohledu dolů jsem chtěl jako vždycky slyšet svůj vnitřní hlas, který by mi řekl, že to mám jet. Nebyl tam,“ řekl Ortiz bezprostředně po tom, co se rozloučil se svým největším snem.
Ortiz s celým týmem prošel nejen pečlivé vymýšlení ideální stopy a zvažování možných rizik, ale bojovali i proti všudypřítomnému úřednickému šimlu. Sjetí vodopádu na vlastní riziko se musí papírově vyřešit jak s kanadskou, tak americkou stranou, předem neoznámené přilákání davu „čumilů“ k okraji vodopádu se trestá pokutou 10 000$, a dokonce existuje zákon, který povoluje Niagaru sjet či jinak překonat kýmkoliv jen jednou za 20 let.
„Ten vodopád mě strašil všude, kam jsem vkročil. Tři roky jsem měl tu stopu v hlavě. Byla to moje noční můra a zároveň i obrovský sen. Jenže některé sny prostě mají zůstat sny,“ dodává mexický kajakář.
foto: Red Bull, facebook
