Když se řekne Mexiko, každý si vybaví něco jiného – kaktusy, sombrera nebo tequilu. A já si představím ty nejlepší vodopády uprostřed džungle. O tom pádlování v Mexiku je. Anebo vlastně je to možná i dost jinak. Na své si tam přijdou, podle mě, jak normální kajakáři (WW IV), tak nebojácní letci. Výhodou je, že pokud nemáte dost času, bude 14 dní na oblast, kam jsme vyrazili my, skoro až dost.
Oblast Veracruz a městečko Tlapacoyan leží cca 6 hod autem východně od Mexico City. Nejjednodušší je bydlet v „resortu“ Aventurec a odtud vyjíždět na jednotlivé úseky.
Jezdí se tu v podstatě dvě řeky – Alsesseca a Jalacingo. Dohromady 9 úseků je „běžně“ ježděných, pak jsou tu 3 „už někdy sjeté“ a spousta neobjevených, jelikož džungle toho skrývá nepočítaně.
Alsesseca – Raundalselvi Mexika
Kdyby mi někdo řekl, že taková řeka existuje, nevěřil bych. Pro jednodušší pochopení následuje lehké orientační okénko. Začínáte celkem v kopcích, kde má Alsesseca pár kubíků, úsekem Roadside (ten má tři části). Následuje úsek, který byl sjetý jen jednou a jméno asi nemá, pokračujeme Truchas 1 a nově objeveným Truchas 2, pak přichází legendární vodopád Big Banana Falls, pod kterým začíná úsek Big Banana Section, která plynule přechází do Tomatas a dále do úseku Seven Sisters. O notný kuse dále, kde se řeka na chvíli schová pod zem a teče skrze lávové kanály, naleznete přátelský park´n´huck Otre Chica a opět o kus dále jednou sjetý vodopád El Canto. Pod ním je poslední úsek, který se raftuje a nachází se už na řece jménem Fillobobos.
Na rozjezd jsou zde vhodné pouze dva úseky, když tedy opomenu raftovací sekci. Roadside Section (tím myslím klasickou) je první z nich. Je to v podstatě taková Egua ať už co do průtoku, tak do charakteru. Roadside je plná skluzavek a vodopádů od 3 do 7 m. Vše je sjízdné, ale i tak je dobré dát pozor na minimálně 4 místa. Názvy S-Turn a Sticky Holes dávají celkem tušit, o co se jedná. Každopádně už po prvních metrech budete hýkat blahem. Horní Roadside je v podstatě podobná, ale užší, s jednou přenáškou, o které je dobré vědět, a přímo navazuje na klasiku. A stejně tak spodní Roadside prodlužuje již zmiňovaný klasický úsek a začíná peřejí Typewriter. Je naprosto zásadní u jediného silničního mostu, který potkáte, vystoupit.
Zde se hodí důležité upozornění – jakékoliv objevitelské sklony bez předchozího důkladného zkoumání mohou skončit naprosto fatálně. Nesnažte se spojovat úseky tam, kde to není explicitně řečeno. Většinou je tam vodopád, který má 30 m a padá do šutrů.
Druhý úsek vhodný na rozjezd je Seven Sisters. Ten obsahuje jedno z nejúžasnějších nasedacích míst na světě. Jak to tak bývá, musíte si ho zasloužit, což v tomto případě znamená slanit ve volném prostoru cca 50 m přímo do vody. Odměnou vám bude slaňování proti 25 metrů vysokému vodopádu Tomata 2. Následně vás přesně podle popisu čeká 7 peřejí, mimo jiné naprosto čistý 5metrový boof a jeden 3metrový skok s nepěkným nájezdem a ještě horším doskokem, „přenést“ lze vpravo po skále.
Po rozjetí není moc co vymýšlet a je čas začít trošku lítat. Ideální je pro to úsek Truchas. Po přečtení následujících pár řádků si budete asi klepat na čelo, ale fakt to stojí za to. Jedná se v podstatě o 3 peřeje, do kterých je potřeba opět slanit, asi jen 30 m, ale větší problém je místo na slanění najít, jelikož džungle dorůstá rychle. První peřej je cca 100 m dlouhá skluzavka, kterou jelo jen pár lidí a je potřeba na ni mít velmi specifický vodní stav. Následuje hlavní atrakce – skok zvaný Ski Jump. Cca 6m drop zaručující super polet, když nepropásnete záběr. Doskok je do kolovadla, ze kterého vede jediná cesta, a to přes vodopád Truchas. Truchas je cca 16m kolmý vodopád s ideální pozvolnou hranou a dopadem do velkého bazénu. Lepší už to být nemůže.
Za odměnu si musíte odnést svoje cajky všechny ty metry, co jste slanili, sjeli a spadnuli. Vodopád Truchas 2 je prý cca 300 m po proudu, ale k tomu vám toho moc nepovím.
Big Banana Section je nejdelší úsek na Alsessece a svojí rozmanitostí vydá za několik řek najednou. Na úvod vás čeká převlekání mezi místní školou a hřbitovem. Následuje cca půlhodinový pochod džunglí k řece. Jakmile začnete slyšet hřmění, máte vyhráno, jste na nasedačce.
Nasedá se přímo v laguně dopadu giganta známého jako Big Banana Falls, který je se svojí výškou 43 m druhým nejvyšším sjetým vodopádem na světě. Úsek Big Banana je 13 km dlouhý a průtok může být mezi 10-40 m3/s. Za vyšší vody jsou super všechny peřeje, kromě těch velkých, a naopak. Na tomto úseku naleznete naprosto vše – zablokované peřeje, skluzavky, skoky i velké vodopády.
Po pár stovkách metrů se řeka zavře do soustavy na sebe navazujících soutěsek. Po úvodních 30 minutách, kde si moc nevydechnete, dorazíte k hraně. To není nic jiného než Perfect 20, cca 7m vodopád s nájezdem přes bubláky a celkem urgentní potřebou boofnout. Úspěšný doskok do obřího amfiteátru vám určitě udělá dobře na duši. Na výjezdu ze spektakulárního bazénu vás čeká další lahůdka, peřej zvaná Darkness. Velká a strmá skluzavka do probublané soutěsky. Vypadá to hůř, než jaké to ve skutečnosti je, a k tomu to vlastně nejde prohlédnout a ani přenést. Každopádně je to zábava. Darkness značí konec první třetiny úseku a řeka se otevře.
Mezi hromadou peřejí jich přece jen pár vyčnívá. Mají názvy jako Houdini, Silencio, Portage Drop, Meat Locker anebo Boof or Die. Vše lze prohlédnout i přenést. Opět nedoporučuji, cokoliv jezdit „na voči“. Poslední peřej je dvojskok a po cca 300 m se dojíždí k silničnímu mostu Puente Tomata, kde je vysedání.
Přidám ještě pár poznámek k pojmenovaným peřejím. Houdini vás zmizí a budete zmizelí, ale je to první ze tří navazujících dropů, takže prohlédněte všechny tři, protože druhý a třetí skok mají sakra hladové válce. Silencio nejde moc dobře poznat, a z toho taky pochází ten název, protože ze stavu teče říčka lučinou se ihned stává naprosto čistý 12m vodopád do kolmých stěn bez možností jištění a k tomu s celkem komplikovaným nájezdem. Prohlížení a obnášení po pravé straně. Portage Drop je hnusně vypadající rozbitý skok do asi metrového průjezdu, snadná přenáška po pravé straně. Meat Locker je proslulý dvoj skok (2x boof) do zatáčky, který, když pojedete, musíte jet i Boof or Die (1x boof), prohlídněte a odjistěte obojí, opět z pravé strany.
Z popisu asi vyznívá, že je to úsek plný brutálních peřejí, ale není to pravda. Jen o těch všech ostatních pěkných peřejích se ve stínu těch velkých nemluví. Průjezd soutěskami a všudypřítomná džungle za to prostě stojí.
Mno, a už nám na Alsesseca zbývají jen tři věci (Big Banana Falls s dovolením vynechám). Tomatas je ikona. Dva velké vodopády. Číslo 1 je naprosto brutálně useknutá hrana a 22 m dlouhý polet. Číslo 2 má přezdívku „Fish“. Už to vypadá, že to naprosto vyšlete, a ono nic. Na počet „karnáží“ v podání profi riderů z celého světa tento vodopád naprosto jasně vede. Jde o super komplikovaný nájezd s obří podélnou roládou na hraně do cca 20m poletu. Šmakuláda! Mezi vodopády je tak 100 m rozestup. Jištění a vylézání mezi nimi je super exponované. Vysednout pod Tomata 2 je nemožné, takže pak je potřeba si „na vyklusání“ dát úsek Seven Sisters.
Den strávený povalováním v Aventurecu u bazénu a popíjením cervezy je potřeba naředit, a na to je nejlepší lék „Holka od vedle“. Tím není myšlena rubrika z Playboye, ale Otre Chica – park´n´huck par excellence. Nasednete 2 m čili dva záběry nad hranou luxusního 13 m vodopádu, který tak trochu padá ke skále, ale místa je tam habakuk, nebojte. A pak můžete jet znova a pak ještě jednou anebo zpátky k bazénu.
El Encanto je magické místo, kam se jezdí místní turisti fotit, zespoda. Jinak je to přes 30 m vysoký vodopád, který při odstávce elektrárny úspěšně vyslal Dane Jackson. Pod tímto úsekem začíná místní raftovací klasika Filobobos, což jsou taková trochu lepší Stvořidla.
Rio Oro – dovolenka u moře
Co by to bylo za výlet do Mexika bez koupání v moři. A co teprve do toho moře dojet na kajaku? Z Aventurecu je to asi 6 hodin jízdy na Costa de Oro. Říkal jsem si, že to trmácení kvůli jedné řece za to přece nemůže stát. Ale ono stojí!
Rio Oro je nečekaně super – hodně legrace a málo stresu. Úsek je dlouhý kolem 4 km. A abyste se dostali na nasedačku, čeká vás tak 30minutová procházka přes pastviny až na místo, kde se z ničeho nic zjeví blankytně modrá řeka. Chvilku po nasednutí se řeka sevře do soutěsky a ve skluzavkách a menších skocích peláší moři vstříc. Ale nebyla by to mexická řeka, kdyby na ní nebyl alespoň jeden větší vodopád. A proto jsou tam rovnou dva. Uprostřed sjížděného úseku se řeka propadne do krátké, ale hluboké soutěsky. Prvním 10m vodopádem do ní skočíte a druhou desítkou z ní zase vyskočíte. Následně už jen doplujete do moře, posurfujete na vlnách, dáte pivko a čerstvou rybu a můžete jet znova. Zajímavostí je také cca 100 m před ústím do řeky po levé straně speciální strom, tzv. leguanovník. To je strom, po kterém běhá asi tak padesát obrovských leguánů a různě z něj padají a zase na něj lezou.
Když se Rio Oro, pláže a místních nabažíte, nezbývá než vyrazit zpět do Aventurecu. Po cestě můžete sklouznout vodopád San Pedro. Určitě znáte z videí a fotek. Skutečně nezáludná 13m záležitost s nepokazitelným nájezdem, sjízdná i na nafukovacím humrovi.
Jalacingo
Zpátky v Aventurecu můžete kromě opakování už prozkoumaných úseků vyrazit na neméně legendární potok. A tím je Jalacingo. Vodopádoví jezdci plesají nadšením, ostatní si jdou vyměnit trenky. Jalacingo se dělí na dva úseky – horní a dolní.
Horní Jalacingo je určitě jednou z nejkomplikovanějších řek, co znám. A tím nemyslím kvůli obtížnosti. Určitě napoprvé (a pro většinu jezdců bych spíš řekl pokaždé) je absolutně nezbytné jet s někým, kdo řeku opravdu zná. Sváča s sebou taky není úplně od věci, 3-5 hodin na vodě tu není problém.
Nasedačka vypadá dost obdobně jako na Vavřinci, průtok taktéž odpovídá. Nasednete na mostku v malé vesničce a asi po 20 m zmizíte v džungli v prvních skluzavkách, úzkých průjezdech a skocích. Po prvních 300 m je potřeba zastavit na pravém břehu v naprosto nenápadném místě a přenést nesjízdný 50m vodopád. Za žádnou cenu nezkoušejte jet do dalšího vracáku, který nevidíte. Došlo zde již k celé řadě smrtelných nehod. Přenáška zabere cca 15 minut a její konec poznáte, že se po poměrně strmém klesání dostanete v pohodě k řece, kde se vlastně vůbec nic neděje.
Po úvodních dvou 3metrových stupních se dostanete k vlastní vstupence do „Upper Jah“. Čistý 7m drop do úzké laguny. A najednou jste v úplně jiném světě. Řeka začne připomínat akvapark. Dlouhé strmé skluzavky v kamenném korýtku občas proložené boofem vás rozhodně pobaví. V okamžiku, kdy se uprostřed řeky objeví něco, co připomíná skalní útes, je potřeba vylézt a jít si prohlédnout následující kombinaci. Ne kvůli její obtížnosti, ale z důvodu zastavení pod ní, jelikož řeka následně v dalším vodopádu za zatáčkou padá do skalní jeskyně a většina z ní mizí do podzemí. Naštěstí kombinace je jednoduchá a stavění v pohodě. Jen je dobré o tom vědět. Přenáší se krátce po levé straně cca 100 m, následně se nasedá skokem ze skály přímo do soustavy slajdů. Chvilku na to z vracáku uvidíte pouze špičky stromů, a to značí, že vás čeká Disneyland. Strmá naprosto hladká skluzavka 15 m vysoká a 30 m dlouhá, kde za nadšeného hýkání proletíte spodním vracákem.
Po pár dalších skluzavkách se řeka notně zablokuje a ve chvíli, kdy se v pravotočivé zatáčce úplně ucpe, je potřeba vylézt na levé straně a následný sifon obnést. Jde to v pohodě, nasedá se přímo na kameni, který sifon tvoří, a skáče se opět z něj přímo do proudu. Následuje zablokované drncání korytem proložené občasným boofem. Řeka opět nabere obdobný charakter jako kolem Disneylandu a je dobré se jít podívat z pravé strany.
Vidět je tak půlka peřeje. Jedná se o soustavu skluzavek neustále zatáčejících vlevo, kdy poslední nečekaně zatočí doprava a vytváří poměrně mocné kolovadlo – Devil´s Toilet / Toilet Bowl. Základem úspěchu je jet konec celé kombinace u levého břehu a udržet si rychlost. V případě, že zůstanete v kolovadle, je třeba nepanikařit a počkat, než vás kámoši vytáhnou. Vypečená záležitost.
Chvilku po „čertově hajzlu“ se dostanete k něčemu, co se jmenuje Log Drop. Skočíte přes starý kmen doleva, pak odbočíte přímo ve stejném skoku o 90° doprava, podjedete pod tím samým stromem a spadnete poslední 3 m do laguny. Že si to neumíte představit? Já taky ne, takže přenáším zleva, na zapříčený kámen, pak z něj dolů, podlézt pod ním a nasedáte luxusním skokem asi ze 3 m do laguny.
Teď už se pomalu blížíte do finále. Opět vidíte jen špičky stromů a je víc než dobré poslat neznalé kámoše napřed, podél levého břehu. Čeká vás Skatepark, strmý slajd s převýšením kolem 15 m a je to fakt úlet. Ale protože „Upper Jah“ rozhodně nekončí, finální lahůdkou je světoznámý Bukaki Slide. Padesátimetrová dvakrát lomená skluzavka končící pravoúhlou zatáčkou do 8m vodopádu. Božííí. Ale… Na videu to vypadá dost v pohodě, po sjetí taky. Před ním vůbec ne… Rozhodně se ve větší skupince dost pobavíte.
Následuje asi 500 m rozbitého bordelu a v něm opět jedna krátká přenáška, sjízdné to rozhodně je, ale hezké vůbec. Poznáte to podle balvanu velikosti dodávky sedícího uprostřed koryta, přenášení zleva. Následně Jalacingo vklouzne do úzké soutěsky s pár stupni a loukou po levé straně, na kterou vysednete. Následující slajdovodopád nechce jet nikdo. Po asi 300 m po cestě loukou dojdete k autu. Pokud byste ještě neměli dost, můžete s kajakem vyrazit k vodě a najdete tam vodopád Truchitas – 8m čistý drop podobný Spirit Falls na Little White Salmon v USA. Pokud vás zastaví místní na cestě z vysedačky, dejte jim peníze a ušetříte si tím spoustu času a nepříjemností. Je to soukromá cesta.
A to nejlepší nakonec – Lower Jah aneb spodní Jalacingo. Ráj všech magorů do vodopádů. A to z jednoho prostého důvodu – na tomto 4km úseku není nic jiného než vodopády. Plán hry vypadá asi takto: 10, 8, 18, 13, 4, 5, 10×3, 10, 3, 3 a 8m skluzavka na závěr. Prostor na rozjetí od téhle řeky nečekejte. Nasedáte pár metrů nad hranou prvního 10m vodopádu, který chcete boofnout. Jedete zleva doprava a skáčete na velkou bublinu, pěkně do měkka, skála na levém břehu je podemletá, takže rozhodně nechcete předvádět žádné divadlo. A jelikož už teď hýkáte blahem, ani si nevšimnete, že po 50 m, kdy „teče potok lučinou“, spadnete pěkně s vodou z 8m paraboly do laguny velikosti fotbalového hřiště.
Pak najednou končí svět. Pohled na 18metrový Twisted Pleasure je neskutečný. Nájezd do esíčka končící volným letem do nepříliš velkého doskoku dokáže zamávat psychikou nejednoho borce. A taky je dobré to z hrany neodpálit, abyste nedoletěli až na vysedačku, protože boofnout tenhle drop omylem je mega snadný. Jištění pro prvního letce není. Po asi 100 m vás čeká 13metrový Dirty Sanchez, nájezd je přes drobné šutroviště doleva, a pak je potřeba vyslat 45°boof, jelikož doskok má jeskyně všude kolem a jistit se opět nedá. Doporučení autora, nenechávejte si pádlo před obličejem. Každopádně polet je to opět luxusní.