Slalomový kanál pro Rio 2016 získal první podobu, zatím na půdě ČVUT

Slalomový kanál pro Rio 2016 získal první podobu, zatím na půdě ČVUT

Olympijský rok se blíží a vodní slalomáři se o umělé dráze pro OH v Riu mohli zatím jen dohadovat. To se ale změnilo s modelem, který vznikl ve vodohospodářských laboratořích ČVUT v Praze. Výzkum rozhodl o tvaru koryta, břehů a rozmístění překážek pro dráhu, kde se za dva roky pojede o olympijské medaile ve vodním slalomu.

ČVUT dostalo zadání od olympijského výboru pro vypracování modelu umělé slalomové dráhy na olympijské hry v Riu 2016. Model vznikl za spolupráce vysokoškolských profesorů, zahraničních architektů a studentů ČVUT za účelem rozvržení překážek a urychlení stavby. „Na projektu se kromě architektů a techniků podíleli i samotní sportovci, jako třeba kajakář Jiří Prskavec,“ říká Jaroslav Pollert, český kanoista a hlavně vedoucí celého projektu. „Na olympijských hrách v Pekingu tam překážky dávali za běhu, takže pořád zastavovali a pouštěli vodu. Zatímco v tomto případě se to hlavní odehraje tady na půdě ČVUT a pak se to bude na místě už jen dolaďovat. Myslím, že tak 90 procent překážek zůstane tak, jak jsou tady,“ doplňuje svého syna Jaroslav Pollert starší, bývalý předseda Českého kanoistického svazu a konzultant projektu.

Zvláštností tohoto kanálu je, že je rovný a nikoli do zatáčky, jak je tomu u většiny kanálů popoháněných vodním čerpadlem. Podle Pollerta mladšího je to kvůli prostorám, kde se má v Brazílii opravdový kanál stavět. „Na stavbu nemají příliš místa, slalomové dráze vyhradili malý pozemek uprostřed vojenských prostor v chudinské čtvrti,“ vysvětluje vedoucí stavby modelu. Stavba dráhy v Riu by měla začít už příští měsíc a trvat by měla asi půl roku. „Ale znáte Brazilce, jednou mají karneval, jindy zase fotbal, těžko říct, kdy kanál opravdu bude stát,“ říká Pollert.

Samotný model dráhy je postavený v měřítku 1:13 a skládá se z hlavního závodního kanálu a druhého menšího, určeného pro trénink. „Kanál jsme zmenšovali a zmenšovali, dokud se nám do laboratoře nevešel,“ vysvětluje Pollert, jak přišli právě na toto měřítko. Reálný závodní kanál má měřit 250 metrů a průtok vody by měl být 12 m3/s. Plánované převýšení je zatím 4,5 m, hodnoty se ale podle stavitelů modelu mohou v reálném projektu ještě trošku lišit.

„Hlavně jsme se snažili, aby to nebylo úplně nudný. Začátek kanálu je typicky symetrický, dál už voda v kanále teče více ze strany na stranu, to se líbilo hlavně Jířovi Prskavcovi,“ vysvětluje Pollert. Stavitelé během stavby modelu ale mysleli kromě slalomářů také na rodeisty a raftaře. „Na kanále je i několik míst pro zastavení raftů a také pár válců na vodní rodeo,“ vypočítává široké možnosti kanálu Jaroslav Pollert starší.

Technici z ČVUT už mají se stavbou modelů slalomových kanálů zkušenosti. Olympijský kanál totiž v laboratořích vystřídal model budoucí slalomové dráhy v Aucklandu. „Na stavbu modelu pro Rio jsme měli od zadavatelů jen tři týdny, ale nakonec jsme to stihli,“ říká Pollert o stavbě modelu, který teď nějaký čas zůstane v budově vysoké školy na ukázku. Návštěvníci si tu mohou sami vyzkoušet přestavbu magnetických překážek za puštěné vody.

A jak se model olympijského kanálu líbí lidem „od vody“? „Je to pěkný, mě se to líbí. Já si myslím, že napřímení bude výhoda toho kanálu, bude přehledný od startu do cíle,“ říká Ondřej Mohout, bývalý dlouholetý trenér české reprezentace, který letos začal trénovat právě Brazilce. „Takže já se hlavně těším na to, až to bude hotový, na místě a bude se na tom závodit,“ dodává Mohout.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: