Vodácká sezóna údajně trvá od května do září, ale záleží na kategorii, do které spadáte. Třeba pro letní splouvače sezona zpravidla trvá jen od července do srpna a pro otrlejší pádlery zase od dubna do října, takže těm vlastně nikdy nekončí.
Zvlášť u paddleboardistů by každý rozumně uvažující člověk předpokládal, že uklidí svoje náčiní do skříně ihned, jak přestane být počasí na plavky. Opak je ale pravdou a se stále kvalitnějším vodáckým vybavením je možné na hlášku „zazimoval jsem svoji fošnu“ úplně zapomenout.
Často jsem slýchával od svého otce, že jsme blázni, že to on tak nanejvýš občas vyrazil na jarní Čeňkárnu a pak z toho týden rozmrzal u kamen, mazal promrzlé šlachy a zašíval od mrazu rozlámanou špricdeku, kterou si umně vyrobil ze starého ubrusu. Jeho šťastnější kolegové oblékali potápěčské neoprenové obleky, inseminační rukavice, rybářské prdelačky a další bizarní kostýmy, které často spíš bavily široké okolí, než aby přinášely vodákovi potřebný komfort pro pádlování.
Časy se naštěstí mění, nejen v politice, a tak máme díky podnikavcům a volnému trhu přístup k opravdu kvalitnímu vodáckému vybavení, ve kterém vás málokteré počasí zaskočí.
Jedno moudré reklamní heslo říká, že není špatného počasí, ni ročního období, ale jen špatně oblečeného pádlera. Kolik je na tom pravdy, zjistíte až tehdy, když si pořídíte to dobré oblečení a ještě k tomu se ho nebudete stydět vytáhnout do pořádného marastu. Od neoprenu a větrovky jsem ochotně přešel k suchému obleku a asi jako všichni jsem si hned po prvním vyzkoušení na vodě říkal, proč já blb si ho nepořídil už dávno. Stojí sice celkem dost peněz, ale když vezmu v potaz, kolik už jsem ušetřil za lyžařské vleky, protože jsem místo toho pádloval, určitě se to vyplatí. Nehledě na to, kolik jsem si díky sucháči užil výletů, místo kterých bych jinak seděl doma u kamen. O delších trénincích v komfortu tepla v Tróji ani nemluvím.
Jak všichni dobře víme, nejlepších vodních stavů dosahují naše řeky během tání sněhu, a to ideálně za stálého deště, jen zřídka kdy se urodí taková Kamenička nebo Jizera v létě a ještě k tomu za vyšších teplot. Proto už nějaký čas oblékám sucháč od Hika a užívám si Kamenici, kdykoliv má jen trochu rozumnou vodu – takže nejčastěji v zimě, když nastanou nejrůznější oblevy. Už ani nevím, kolikrát jsem ji v zimě jel, ale pamatuji si třeba krásnou Kamenici z Návarova na silvestra 2021. Snad každou uplynulou zimu jsem ji jel několikrát, ale vážení, pokud si pamatujete poslední zimy, těžko byste mi z fotek uvěřili, že jsem ji jel jindy než v jarním nebo podzimním období. Tu bílou věc, o které budeme jednou vyprávět historky vnoučatům, aby na fotkách pohledal. Jednou… jednou se urodilo.
Už od středy jsem netrpělivě vyčkával meteorologický výhled od mistra Zákopčaníka. Bohužel jsem se nedočkal. Jenda už sice nemusí hledat záznam z družice NOA, aby se podíval na oblačnost nad střední Evropou, ale jeho prognózy k nám přes nebeskou bránu jaksi nedoléhají. Naštěstí jsem si k ježíšku předchozího roku předplatil mobilní aplikace RiverApp i Windy a kombinací těchto dvou zdrojů jsem vyhodnotil, že v sobotu by mohl být den D, kdy bude dost vody a jako bonus možná i nějaký ten sníh. Vybavil jsem se tedy vozidlem 4×4, Kikinou jakožto navigátorem, dvěma boardy zn. TAMBO a běžkami pro případný nedělní program.
Z Prahy jsme vyrazili svižným tempem v sobotu po deváté ráno směr Tanvald. Už za Železným Brodem bylo na silnici sněhu požehnaně a moje symetrická čtyřkolka se ochotně hrnula do zatáček bokem napřed, aby se po elegantním průjezdu zase srovnala a upalovala dále. Za odbočkou k hradu Návarov jsem ocenil tvar čumáku i kapoty podobný malému pluhu, při návratu zpět pak vyšší výkon a předchozí trénink ze zatáček. S dodávkou bychom neměli šanci se vyškrabat zpátky a stihnout tak vlak jedoucí ve 13 hodin z Jesenného. Po krátké jízdě vlakem a brodění se ve sněhu po cestičce ze zastávky jsme dorazili k rafinovaně ukrytým paddleboardům, připnuli neoprenové pytlíky na pádla a vyrazili po proudu dolů.
Páni (a vlastně i dámy) to vám byla krása! Vločky si jen tak poletovaly vzduchem, razily si cestu mezi rampouchy námrazy visící ze stromů, aby usedly na vodní hladinu a přidaly cenné mililitry pro zvýšení vodního stavu. Dokonce i slunce občas vysvitlo. Užívali jsme si plavbu zasněženou zimní krajinou za krásných dvanácti kubíků na vodě WW III–IV. Prostě nádherná zimní Kamenice.
V Jesenném jsme byli za slabou hodinku a dlouho zvažovali, jestli to nenatáhnout až na soutok a vrátit se vlakem zpátky. Riziko ujetí vlaku a nekonečného čekání na další nás od toho odradilo, ale radost z plavby a slibná předpověď na neděli způsobily, že jsme nechali běžky hluboko v kufru auta, zrušili ubytování v Rokytnici nad Jizerou a vzali za vděk hotýlkem v Železném Brodu, abychom si Kamenici pod sněhem mohli dát ještě jednou v neděli dopoledne, a to z Návarova až na Spálov. Zážitek to byl krásný a opravdu nebudu lhát, když řeknu, že mi zima nebyla a že už jsem na vodě zažil větší nepohodu. Těším se, že to třeba ještě někdy zažiju, a se mnou co nejvíc dobře oblečených pádlerů.
Tak někdy ve vlaku ze Spálova nahoru AHOJ.
Pár dobrých tipů pro zimní paddleboardování
– Když víš, že se nebudeš koupat, oblékni se jako na běžky, tedy teplé, ale funkční oblečení. Neopren používej jen v tom případě, že si seš 100% jistý koupelí, a to ne jen jednou.
– Dbej na teplo nohou a mysli na to, že na prkno musíš nějak nastoupit, a ne vždy je k dispozici molo, tedy hrozí, že si namočíš své epesní, ale jistě už dávno promokavé, pohorky. Použij raději vodácké boty.
– Pohorky nejsou dobrý nápad ani vzhledem k jejich tvrdé a pro chůzi tvarované podrážce, ve které nebudeš mít dobrý kontakt s prknem.
– Neoprenky na zimu zvol o číslo větší, ať se ti tam vejdou dvoje ponožky.
– Suchý oblek je skvělá věc a každý lituje jen toho, že si jej nepořídil dříve. Z boardu málokdy padáš pod vodu i hlavou, proto často stačí suchý oblek Hiko Valkyrie. Když o sobě víš, že jsi potápka, vezmi raději Hiko Odin s latexem i kolem krku.
– Suchý oblek velmi dobře zadržuje vodu z venku, ale nezapomínej na to, že i nejhezčí princezna se při sportu trochu zapotí.
– Neboj se pytlíků, jde s nimi pohodlně pádlovat i na paddleboardu. Já vozím vždy alespoň jeden a ruce kdyžtak střídavě zahřívám.
– Vesta nejen nese, ale také krásně hřeje na zádech i na břiše a do skvělé vesty Hiko Guardian zasuneš na teplý plyš dokonce i prokřehlé ruce.
– Helma nejen chrání, ale také tepelně izoluje hlavu. A když pod ni ještě dostaneš tenký šátek, bude to naprostý komfort.
Bavil Tě článek? Můžeš podpořit naši tvorbu!
Tvoříme původní obsah a píšeme o všem, co se na české vodácké scéně děje. Žádné kopírování cizích zdrojů, všechno je ověřené na vlastní kůži. Tvorba takového obsahu ovšem něco stojí a budeme vděční za podporu naší práce! Využít můžeš QR kód nebo dar zaslat na účet 2801829432/2010 s variabilním symbolem 444999.
Děkujeme!
