HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

The Bitches – spousta zábavy na nejvyhlášenějším britském playspotu

The Bitches – spousta zábavy na nejvyhlášenějším britském playspotu

Jihozápadní konec Walesu je znám jako Pembrokshire Coastal National Park (Národní pobřežní park). Návštěvníkům nabízí rozmanité skvosty, jakými jsou divoké útesy i zlaté pláže, kolonie tuleňů, množství medúz a nepřeberná hejna mořských ptáků. Jeho součástí je mezi turisty velmi oblíbený ostrov Ramsey, který leží jen kousíček od pobřeží v Ramsey Sound.

Většina výletníků využívá nabídku místních cestovek, zahrnující divokou jízdu kolem ostrova na motorovém člunu s mnoha zastávkami k pozorování tuleňů či prohlídku mořských jeskyní, zakončenou kratší návštěvou na ostrově. Ostrov Ramsey je pro mnohé známý rozeklaným pásem skal, který začíná hned vedle přístavního mola a vybíhá dál do průlivu. Pro většinu turistů jsou tyhle skály atraktivní spíš jen kvůli svému jménu „The Bitches and Whelps“, které v překladu znamená čubky a štěňata, ale mnoho lidí si tohle jméno vykládá jako… no, slušněji řečeno „děvky“.

Prohlédněte si další fotografie k článku…

Pro kajakáře je tohle jméno dnes už legendárním pojmem. Vždyť právě tady, na moři, u malého ostrova kilometr od pobřeží, se v roce 1991 konalo historicky první Mistrovství světa v divokovodním rodeu. A přestože už uplynulo mnoho let od doby, kdy se tu konal poslední oficiální závod, Bitches jsou dodnes pořád nejvyhlášenějším britským playspotem. Za svou popularitu vděčí nejen velikosti a parametrům vlny, ale i faktu, že na rozdíl od většiny britských řek není závislý na množství srážek, a to se v sušších letních měsících velice cení.

Po delší době se zase všechno sešlo jak má, parťáci, nadšení, počasí i spring tide, tedy poctivý sedmimetrový přiliv. Nakládání lodí po práci se tradičně protáhlo, a tak vyrážíme až v půl osmé večer. Ovšem vyrážet až po odpolední dopravní špičce má něco do sebe, průjezd centrem Londýna je nezvykle rychlý. Snaha udržet oči otevřené a neusnout je po pár hodinách na dálnici náhle přerušena ránou a hlukem, zadní guma je v háji. Bleskově měníme v odstavném pruhu kolo a v jednu v noci se konečně ukládáme ke spánku vyrovnáni na asfaltu parkoviště u stanice mořských záchranářů, RNLI Lifeboat Station, v St Justinian.

Nájezd přes rozhraní / F: Michal Maděra
Nájezd přes rozhraní / F: Michal Maděra

Budík nás nemilosrdně budí po čtyřech hodinách spánku, příliv nepočká, a jestli nechceme Bitches propásnout, musíme být nejpozději v šest na vodě.

Co vlastně jsou ty Bitches…

Každých dvanáct a půl hodiny přichází přiliv z Atlantiku do Irského moře. Voda tam proudí skrz hradbu skal a tvoří přílivovou peřej, anglicky tiderace. Proud začíná téct a tvořit vlny zhruba tři až tři a půl hodiny před High Water (nejvyšší hladinou přílivu) v Milford Haven a proudí několik hodin, dokud se úroveň hladiny na obou stranách průlivu nevyrovná. Vlna u Bitches se tvoří za jakékoli výšky přílivu, ale pro kajakáře začíná být zajímavá, když předpokládaná výška přílivu přesahuje šest metrů. Příliv přes sedm metrů přináší výjimečné a dechberoucí zážitky.

Bitches jsou tvořeny celou řadou vln a stoperů, ale pro kajakáře jsou podstatná hlavně dvě místa – Top Wave a Bitches Hole. Bitches Hole je stoper hned pod útesy, od ostrova je v podstatě oddělen jen vodou proudící skrz skalní tunel. Jak už jméno naznačuje, jedná se o pulzující stoper, který je zajímavý především pro freestylisty. Top Wave je relativně úzká, ale velice pravidelná vlna, která se formuje o něco dál od ostrova hned vedle nejvyšší skály. Přejezd na vlnu z vracáku přes vývary nepatří k nejlehčím, proto celá řada majitelů kratších lodí radši přetahuje kajaky proti proudu přes skálu a pak se nechává na vlnu snést proudem. Také opuštění vlny může být často adrenalinovým zážitkem, kdy vývary a víry níž po proudu nabízejí spoustu prostoru pro divoké eskymování.

Na vodě jsme včas, voda zrovna začíná přibývat, začíná „flood tide”. Slunce pomalu vylézá nad obzor za našimi zády a zaplavuje průliv měkkým ranním světlem. Bitches si nadjíždíme okolo pobřeží a při přejezdu se pomalu necháváme snášet přímo k přístavišti na Ramsey. Do vracáku u Bitches projíždíme obligátně skalním tunelem a Tomovi, který je tu poprvé, ukazuju postupně jednotlivá místa a vysvětluju posloupnost, s jakou se vlny budou měnit.

Autor článku sufruje na Bitches / F: Toby Carr
Autor článku sufruje na Bitches / F: Toby Carr

Postupně se rozehříváme na vlně vpravo od Top Wave. Je poměrně malá, ale krásně drží tvar. Proud má sílu tak akorát, rozhraní je krásně čitelné, ideální rozcvička. Proud sílí poměrně rychle a voda stoupá. Je neuvěřitelné, jak rychle se vlny i rozhraní mění. Zhruba po patnácti minutách se naše vlna přetváří do pulsujícího „stoperu”. To je nejvyšší čas přesunout se do vracáku na druhé straně proudu, protože Top Wave už začíná mít tu správnou výšku. Ve stejnou dobu sem doráží další skupina kajakářů, takhle krásné ráno si nechce nikdo nechat ujít. Postupně všichni dáváme pokusy na vlně, někdo víc, někdo míň úspěšné. Atmosféra je super a všichni se hecujeme bez ohledu na druh a délku kajaku. Playboat, creekboat, slalomka nebo seakayak, na plavidlu tu nezáleží. Jediné, co se počítá, je nasazení a úspěšnost pokusů. Proud a vlna se se stoupajícím přílivem neustále mění. Zhruba po dvou hodinách toho máme všichni „plný brejle“. Vlna pořád drží, ale se stoupající hladinou roste velikost vírů na rozhraní a dostat se na ni začíná být na hranici našich možností. Tak to pomalu balíme a za pomoci proudu se vlečeme zpátky k pobřeží.

Kousek po deváté ráno jsme z vody venku. Máme spoustu času na oběd, nastěhovat se do kempu a orazit si před odpolední vyjížďkou.

Rockhopping na vnější straně ostrova Ramsey / F: Tom Di Nunzio Magrou
Rockhopping na vnější straně ostrova Ramsey / F: Tom Di Nunzio Magrou

Bitches jsou super, ale ostrov Ramsey toho nabízí mnohem víc a byla by škoda se o to připravit. Odpoledne využíváme proud za odlivu (ebb tide) k objížďce ostrova. Na jeho severním konci je v černé skále řada jeskyní, které jsou snad vždycky plné zpívajících tuleňů. Na rohu je menší tiderace, ve kterém se dá často povozit skoro stejně dobře jako na Bitches. Vnější strana ostrova je otevřena oceánu a směrem k jihu vlny narůstají. Řetězy skal a systémy mořských jeskyní vytvářejí jedno velké hřiště, a snad jediným důvodem, proč si tu nehrajeme až do tmy, je únava z rána.

Je čas přesunout se do kempu a hospody a nechat si něco na příště. Místní vody hned tak neomrzí, navíc je třeba probrat plány na několik dalších návštěv.

Michal Maděra

Od roku 2004 žije v Londýně, kde také po 25 letech lezení přesedlal (v roce 2010) do mořského kajaku. V roce 2012 se svojí ženou Natalií obepluli Velkou Británii. Od té doby tráví v kajaku většinu volného času, ať už vlastním pádlovaním nebo výukou ostatních. Spolu se svojí ženou podporují několik neziskových organizací, pro které od roku 2012 vypádlovali už přes 6000 liber.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: