Stropnice – málo známá jihočeská říčka

Splutí Stropnice je vhodné spojit s dojezdem po Malši do Českých Budějovic, plavba se dá také ukončit např. v Doudlebech nebo v Plavě na Malši. Sjíždět ji lze prakticky na čemkoliv, kromě víceosádkových raftů, pro něž je řeka úzká.

Stropnice je převážně nížinná říčka, která se na posledních deseti kilometrech toku začíná postupně zakusovat do údolí. Většina toku je poklidná, plavbu zpestřují četné meandry, do kterých není vidět a v kterých je nutno počítat s překážkami v podobě klád a padlých stromů. Břehy jsou z větší části bahnité, zarostlé a lemované množstvím chat. I začátek sjezdu od Borovanského mostu bývá silně zarostlý, s množstvím padlých stromů, které se někdy kvůli porostu na březích dost špatně přenášejí. To ostatně platí pro celý tok. Řeka plyne převážně lesnatým terénem. Na tomto úseku je několik starých jezů, které jsou zpravidla díky ucpání nesjízdné, dají se však bez větších problémů přenést.

Za Veselkou (kde je možné také nasedat) vtéká řeka do rozsáhlé chatové oblasti. Ihned na začátku řeku přehrazuje ocelová lávka stržená povodní v roce 2002, kterou můžete bez problému přenést. Následuje příjemně tekoucí část s několika nízkými stupni a řadou ostrých meandrů. V tomto úseku je skutečně nezbytné mít oči na stopkách, klády přes řeku se vždycky vynoří v místech, kam není vidět. Tento úsek je ukončen jezem na ř. km 5,6 s poměrně dlouhým volejem. Jez sám by byl lahůdkový, bohužel je ucpán kládami a jeho přenášení vpravo dva metry vysokým porostem kopřiv vyloudí z úst každého vodáka hodně neslušná slova.

Po nasednutí pod jezem následuje několik mělkých peřejí. Údolí se na chvíli rozšíří a řeka přibere Svinenský a Pašinovický potok. Stropnice tu teče poklidně a tvoří množství ohybů, zatáček a vraceček. Pokud možno je lépe na břehy nevylézat, jsou bahnité a zarostlé pravou džunglí.

Na ř. km 3,4 je po levé straně vodočet, pro sjízdnost by mělo být alespoň 50 cm. Údolí se opět začne zavírat, řeka o poznání více téci, objevují se drobné stupně a peřejky. Jízdu zpestřují chatařské lávky proklatě nízko nad hladinou. Zvláště vydařená lávka se nachází asi půl druhého kilometru před ústím, uprostřed chat, na začátku ostré pravotočivé zatáčky. Tady je nutno zcela zalehnout na dno lodě, s problémy podplout a okamžitě se zvednout. Ihned za lávkou totiž začíná velmi pěkná dlouhá rychlá peřej, navíc v zatáčce.

Za peřejí následuje zklidnění, které tvoří vzdutí vody před nejkrásnějším vodáckým místem celé řeky. Touto třešničkou na dortu je starý narušený jez, nad nímž se tyčí vlevo skála. Je skutečně krásně sjízdný protržením vlevo. Ihned po najetí musí háček ostře narvat špičku doprava a pak se opřít do pádla. Pokud v tomto místě posádka zaváhá, následuje rána do levobřežní skály a jízda přes šutry, tentokrát ovšem bez lodi. Aby to nebylo tak jednoduché, je v nájezdu dost kamenů, před skálou větve a tvoří se tu vlna. Prostě ideální místo.

Za jezem už zbývá asi půl kilometru řeky a Stropnice se s námi loučí. Po Malši dojedeme do Doudleb nebo nejlépe až do Českých Budějovic. V tomto případě nikdy nesjíždějte jez ve Vidově, tvoří se tu nebezpečný válec!

Sjetí do Doudleb trvá zhruba čtyři hodiny, celá cesta včetně splutí do Budějovic pak zabere necelý den. Stropnice není vodácky nijak zvlášť atraktivní řeka, jedná se však o příjemné rozhýbání zpravidla na samém začátku sezony.

Na Stropnici se jde dopravit pouze autem, odvoz z Doudleb je možný opět pouze po silnici. V Budějovicích funguje samozřejmě železniční doprava, ale táhnout loď od Malše na nádraží není zrovna milý zážitek. V případě problémů můžete vyhledat pomoc u chatařů nebo v některé z okolních vesnic (Veselka, Komařice aj.). Občerstvit se je možné prakticky až v Doudlebech, kde funguje blízko silničního mostu příjemná hospůdka.

Milovníci historie mohou splutí spojit s návštěvou rodiště Jana Žižky v nedalekém Trocnově nebo zbytků staroslovanského hradiště v Doudlebech.