HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Zimní Slapy 2017 – 11. ročník

Zimní Slapy 2017 – 11. ročník

V termínu 10. – 12.2. 2017 se konal další, již 11. ročník tradičního zimního setkání (nejen)seakajakářů z celé republiky. Jaký byl? No letos skutečně zimní!

Po několika předchozích ročnících, kdy účast kulminovala okolo 50ti kajakářů, jsem se trochu zalekl a dal na rady kamarádů, že bych akci měl „zlegalizovat“ a nahlásit na příslušné úřady. Začal jsem s tím už koncem minulého roku, kdy jsem jako první získal souhlas s přenocováním této bandy v RZ Častoboř, a to dokonce zdarma (tímto děkuji správci).

Prohlédněte si všechny fotografie k článku…

Dalším krokem bylo oznámení akce na PČR, protože minulý rok jsme už vzbudili pozornost strážců zákona. Pak jsem využil možnosti požádat prostřednictvím mého mateřského oddílu TJ Kotva Braník o dotaci u ČUS. Tu jsme bohužel nezískali, ale za pokus to stálo. Pak jsem zavolal do hospody U Taterů a objednal polívku a guláš pro ty co přijedou na akci už v pátek. Dál domluvil možnost přespání na chatě kamarádů Zuzky a Arnošta, no a v neposlední řadě jsem objednal dva TOI TOI záchody, abychom zase nepo…. celý les.. Už v tu chvíli jsem si říkal, že když něco takhle důkladně plánuji, určitě se něco po…kazí..

Brusle nebo kajak?

A taky že ano! Celý leden jsem s hrůzou sledoval počasí a přemýšlel, jestli letos pojedeme na lodích nebo na bruslích. Zvlášť když jsem cca 14 dní před akcí koukal na Facebooku na fotky jedné kamarádky jak bruslí na Orlíku pod Žďákovským mostem. Týden před konáním akce jsem s kamarádem Ivanem zajel na rekognoskaci stavu vodní hladiny a nařezání nějakého dříví na táborák. Byl jsem přesvědčený, že uvidím zamrzlou vodní hladinu. Jaké bylo ale moje překvapení, když jsem u skluzu hráze narazil na volnou vodu!

Lámání ledu u Nebřichu
Lámání ledu u Nebřichu

Ještě štěstí, že jsme se na skluzu potkali s jedním seakajakářem, co šel zrovna na přehradu pádlovat. Vyměnili jsme si telefonní čísla a dohodli se, že večer zavolá, kam až se mu podařilo dojet. My zatím s Ivanem objížděli přehradu a na každém vhodném místě sjeli k vodě, abychom viděli, kde už začíná led…Na ten jsme narazili poměrně záhy, už v jachtklubu před Měřínem. Tím bylo jasné, že na Častoboř nedojedeme. Nařezali jsme nějaké dříví a vrátili se na hráz, respektive do Třebenic za Pavlem Taterou do jeho legendární hospody domluvit detaily večírku.

Ivan odpoledne pak ještě zajel kouknout na Štěchovickou přehradu a večer mi volal, že ta je úplně bez ledu! Poté se ozval ještě i ten seakajakář z rána a řekl nám, že dojel až k mostu u lesního tábořiště Nebřich.

Sobotní sraz u skluzu Slapské přehrady
Sobotní sraz u skluzu Slapské přehrady

Zajásal jsem a operativně upravil program. Sejdeme se v pátek U Taterů nebo v sobotu ráno na skluzu. Pojedeme od hráze na Lesní tábořiště a zpět (cca 16km), sobotní večírek uděláme v hospodě U Taterů, přespíme zase u Zuzky a Arnošta na chatě a v neděli si sjedeme Štěchovickou přehradu. Vše jsem napsal na všechny možné weby a Facebook a pak už jen čekal, co to s lidmi udělá.

Před Měřínem narážíme na první led
Před Měřínem narážíme na první led

Už v průběhu týdne před akcí jsem začínal tušit, že se něco chystá, když se mi hlásili kamarádi, kteří na tuhle akci moc nejezdí nebo jezdí pravidelně až v sobotu, že dorazí už na páteční večírek. Další mi naopak s velkým smutkem oznamovali, že přijet nemohou. “Nechal jsem to ale koňovi“ a radši zařizoval poslední jídlo a pití.

Den D

No a pak už přišel pátek, odpoledne jsem hodil loď na střechu, připojil vlek s dřívím a hurá na Slapy. Po příjezdu do Třebenic jsem odtahal basy s pivem, víno a maso na chatu, krátce pokecal se Zuzkou a Arnoštem, kteří se pokoušeli v chatě vyrobit teplo a pak jsme společně vyrazili do hospody. Tam už čekalo několik kamarádů. Zbytek brzy dojel, a tak jsme v počtu asi 15 lidí trávili večer v družné zábavě. Vrcholem večera se pak stala oslava mých kulatin, kdy mi kamarádi doslova vyrazili dech dárkem na který se mi složili…darovali mi totiž suchý oblek! A ještě jsem ho dostal navlečený na hezké slečně! (vlastně mladé paní :)) Kamarádi ještě jednou, veřejně..moc díky!

Páteční večírek U Taterů
Páteční večírek U Taterů

Večírek končil až dlouho po půlnoci a tak se nám s sobotu ráno moc vstávat nechtělo …Jenže „rozkaz zněl jasně“… v 10h sraz na skluzu! A tak jsme se zmátořili a vyrazili na hráz. Tam nás už čekalo dalších 10 kamarádů. Rychle jsme se převlékli do hydra a kolem 11h většina z nás už vyrážela na vodní hladinu (až na pár nejmenovaných které zdržela konzumace několika lahví alkoholu, což se jim vzápětí vymstilo).

Kempinková výbava Chobotničákovy cedrofky
Kempinková výbava Chobotničákovy cedrofky

Plavba rychle ubíhala, takže jsme už krátce po poledni dopluli na lesní tábořiště Nebřich. Tady skutečně už začínal kompaktní led. Dali jsme si pauzu, udělali ohníček..no spíš „čouďáček“ a postávali okolo něj. Na tomto místě bych měl ještě zmínit Honzu Chobotnici Baštu, který letos překvapil kempinkovou výbavou své cedrofky. Měl na ní totiž instalován PB vařič s poctivou 2kg bombou a na něm celou cestu přihříval v papiňáku guláš. Teplé jídlo přišlo víc než vhod…luxus to zcela nečekaný!

Nejlepší narozeniny

Asi hodinku jsme čekali než nás dojedou opozdilci, ale pak už to někteří nevydrželi a rozhodli se pokusit si prolámat ledem cestu dál. V šiku asi 6ti lodí jsme střídavě najížděli na led, lámali jej a vytvářeli si tak průjezd. 50 metrový úsek jsme štípali asi půl hodiny. Led postupně sílil z 3 na 5cm. Dostali jsme se až kousek za most a pak to vzdali, hledíc na zcela zamrzlý asi půlkilometrový úsek vody. Zavelel jsem tedy k ústupu a vydali jsem se zpátky na hráz přehrady. Cestou jsme potkali naše opozdilce – trochu mokré – prý párkrát vykrysili. Kolem 16h jsme byli zpátky na hrázi. Hodili lodě na auta a hurá do hospody. Zatímco kamarádi popíjeli zlatavý mok a zpívali „ohníčkové písně“, já rozdělal oheň v hospodského grilu a začal s kamarádem Hadem grilovat kýtu. Prý byla dobrá. Večer pak někteří odjeli a ta hrstka co zůstala, šla lehce po půlnoci spát, těšíc se na nedělní plavbu po Štěchovické přehradě.

Vyrážíme na Štěchovickou přehradu
Vyrážíme na Štěchovickou přehradu

V neděli jsme se opět v 10h setkali na skluzu pod přehradou v počtu 10ti pádlířů. Tato intimní skupinka byla ideální pro tuhle krásnou a romantickou přehradu. Pádlovali jsme k hrázi, kochali se krajinou a já si cestou říkal, že lepší oslavu svých 50tin jsem si nemohl přát..

Kolem 13h jsme byli zpátky, tentokrát už definitivně navázali lodě, zajeli ještě do hospody k Taterům na polívku a pak se rozloučili a rozjeli se každý do svých domovů.  Já ještě trochu poklidil v chatě, naložil zbytky nevypitého alkoholu a jel taky.

Pokus o oheň na Nebřichu
Pokus o oheň na Nebřichu

Co říct závěrem? Slapy opět nezklamaly a potvrdily, že ani v tuhých mrazech úplně nezamrzají a dá se na nich i v takovémto čase pádlovat.  Účastníků bylo letos míň, ale  – z mého pohledu – to bylo spíš ku prospěchu věci. A tak můžu s vědomím, že se akce zase povedla, zvolat: „Za rok zase nashledanou!“

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: