Jan Janák

… další trávení léta probíhalo v poklidu, tradiční soustředění ve Vrbném, víkend tu a tam, až došlo v půli srpna na historicky první samostatný rackozájezd na divokou vodu do zahraničí. Hned na začátku musím poděkovat hlavnímu organizátorovi Bubákovi za to, jak to vymyslel, a především za to, jak se mu to povedlo následně provést.

… tak jí rozhodně budu moct říct, že jsem se přes léto neflákal. Nebylo to sice jako v jarních měsících, kdy jsem byl víkend co víkend pryč, ale rozhodně jsem se nenudil. Léto pro mě začalo zájezdem do Rumunska, země to neznámé a mnoha historkami opředené. Zájezd pořádala Západočeská Univerzita jako kombinovaný tělovýchovný kurs zahrnující vysokohorskou a vodní turistiku.

Nějakou nešťastnou shodou náhod se naší bandě přihodilo, že o víkendu prodlouženém díky Vencovo svátku měl každý nějaké ty povinnosti a tak jsme nemohli volno využít na nějakou pěknou pádlovací akci. Alespoň části z nás se podařilo udělat si volno na pondělí, a tak jsme vyrazili na naši premiéru na přes tři jezy.

Poté co si naše už značně sehraná mikroparta užila slunečnou sobotu na Dračici, začaly se kout plány na neděli. V autě, bez internetu, toho dneska moc nevymyslíte, tak nezbylo, než žhavit drát a volat ostatním pádlistům co a jak. Jeden z dotázaných, Haf, nás začal lákat na Vlašimskou Blanici. No, popravdě se nám moc nechtělo.

Tak je tady, holenkové, třetí díl našeho týdenního seriálu o víkendové vodácké horečce. Dneska se podívejte jak jsme si minulou sobotu užili hezkou vodu na horní Doubravě a na Ležáku. Doufám že nám o víkendu zase něco trochu poteče a že bude příští týden další čerstvý čtení. A když nepoteče můžeme se sejít třeba v Chocni na devátém ročníku Vodáckýho dne. Tam bude určitě srandy pytel.

Nevím, jak moc sledujete kalendář, tak jen připomenu, že se v noci ze soboty na neděli přehoupl měsíc únor do března, což by nebylo nic tak úžasného, kdyby se nám, kteří jsme upoutáni v naší vlasti, zároveň téměř naplno nerozběhla vodácká sezóna.