Jiří Muric

Je čtvrtek 31. srpna a já s kamarádem Pavlem domlouvám poslední letošní prázdninový víkend, na který chceme s dětmi vyrazit. Původní plán byl výlet a lezení ve Skaláku, ale vydatné deště ze začátku týdne měkkému písku nepřejí, a tak se domlouváme na Sázavu, která díky stejnému dešti po týdnech sucha opět nastoupala. V sobotu plánujeme vodácky asi nejzajímavější úsek z Týnce do Pikovic a v neděli se chceme podívat na Pikovickou jehlu a přece jen si trochu zalozit.

V souvislosti se zrušením letošní akce v Litickém oblouku jsme se o Divokou Orlici začali trochu víc zajímat. Loňská hromadná akce byla sice přelidněná, ale řeka samotná je nádherná a bylo by škoda se na ni nevypravit. Proto jsme v průběhu celého týdne bedlivě sledovali vodočet, který v těchto dnech jarního tání dělal vodákům radost a víkendová akce nás opravdu nezklamala.

Začátek prosince přinesl první sníh, a protože nejsem zas tak velký fanda různých mikulášských, vánočních, nebo novoročních sjezdů, tak mi kromě pár hodin strávených eskymováním v bazénu zbývají hlavně vzpomínky na právě skončenou sezonu. Letos mezi všemi sjetými řekami zvítězila na plné čáře slovinská Soča, na kterou jsme se vydali poprvé, a protože nás svou krásou naprosto uchvátila, tak se na ni určitě budeme chtít i vrátit.