Jan Styblík

Na mořském kajaku jsem jel už na několik vícedenních výletů u pobřeží Andamanského moře Thajska, plánované delší trasy mi několikrát zkazilo špatné počasí, které je v posledních letech naprosto nepředvídatelné. Ale tentokrát to už určitě vyjde. Aspoň na dva týdny.

„Jo, takhle fouká skoro každé odpoledne, ale teď v březnu by vítr neměl být skoro vůbec. Ráno je bezvětří, pak to trochu začne kolem poledne a postupně zesiluje, k tomu je odpoledne odliv, musíme se z moře vracet o hodně dřív,“ říká mi rybář v osadě kousek od místa, ze kterého chci vyjet.

Je horko, na sytě modrém nebi se líně povalují husté bílé mraky a je téměř bezvětří. Monzun už o sobě dává vědět čím dál častěji a nedá se odhadnout, kdy deště doprovázené prudkým větrem vypuknou naplno. Nejvyšší čas vyrazit na poslední delší výlet na kajaku v sezoně.
Jak se brzy ukáže, je to spíš už trochu za hranou…

„Za chvíli tam budeme,“ říkám taxíkářovi a na navigaci sleduju vyhlédnutou odbočku k moři. Silnice se tady stáčí hodně blízko k pláži a doufám, že budeme moct zajet co nejblíž. Povedlo se, řidič statečně projel po písečné cestě mezi porostem.