HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Bečvárka

Bečvárka

Ve středu 28. října se letos konal další ročník sjezdu říčky Bečvárky. Obtížnost toku je v kilometráži značena jako ZW – WW I, ale o legraci není nouze.

Splavný úsek začíná u kamenného mostu na silnici vedoucí z Horních Chvatlin na Zásmuky. Nepředstavujte si ale, že si v klidu položíte loď na břeh, zašprajdujete se a sklouznete se do koryta. Tak to dělají pouze ti, kteří se bojí o svá záda (jako já) nebo bojí se celkově.

Drsňáci totiž skáčou z plošinky připevněné na zábradlí na mostě. Pod mostem poté čeká skupinka „supů“ a baví se těmi méně povedenými skoky. Skáče se popředu, pozadu, na kajacích i otevřenkách. Nechybí tedy eskymáky, mocné vylehávání a krysy. Skokani – začátečníci se pak obvykle vynořují ze zabahněné vody se slovy „Příště bych mohl zavřít pusu…“.

Jakmile je skupina kompletně napadaná do koryta, splutí může začít. Jak pořadatel Franta Pašek avizuje na pozvánce, není vhodné volit deblovky či moc dlouhé lodě. Koryto je velmi úzké, hodně meandruje a na deblu byste se nevytočili. Cestou si užíváme typicky podzimní atmosféru, barevné listí, mlhu, na březích rostou václavky.

Projíždíme kolem skály vpravo a to znamená, že se blíží úsek zvaný Cesta do pekel. Koryto se zúží a říčka dostává spád. Proud táhne na stromy a je třeba rychle manévrovat. Místo lze ale projet i pozadu, letos to otestoval Fána díky „kamarádům“ v partě, kteří neváhali ho do pekel ve vteřině nepozornosti postrčit.

Pak už následuje poslední část zvaná Malá Toušická. Stejně jako na Vavřineckém potoce projedete pod kamenným mostem a za ním za zatáčkou je sešup do laguny. I když tento jízek má k WW IV hodně hodně daleko, nebrání nám to strašit tímto místem neznalé jezdce ve skupině.

U mostu se nachází další skokánek, o poznání vyšší než ten na nasedačce. Nastupuje se do něj na úrovni silnice, chvíli se jede po hlíně, pak přijde připravený můstek a let do laguny. Pokud špatně dopadnete, narazíte si nejen záda… U tohoto mostu končí oficiální prořezaný úsek pro splutí. Ale my se přeci nebudeme oblékat do hydra kvůli třem kilometrům. Rozhodujeme se tedy pokračovat až do Mlékovic.

Tento úsek je neprořezaný a mlynářka z Mlékovic nás varovala, že Mlékovický rybník, který nevydržel nápor vody a jehož hráz se v červnu 2013 provalila a voda z něj vyplavila vesnici, je zarostlý a neprůjezdný.

Ještě jsme ani nezajeli za první zatáčku a už je přes koryto první strom. Za dvacet metrů další a tamhle před zatáčkou ještě jeden. Jsme tedy nuceni vysednout a kus cesty loď táhnout po louce. Koryto se za chvíli rozšířilo a my jsme vpluli do rybníku. Bečvárka se zde dělí na několik koryt a je třeba si vybrat, kudy vypuštěný rybník překonáme.

Vypadá to slibně, ale najednou uzounké koryto končí a voda mizí pod rákosím. Nezbývá než se přešoupnout po trávě rukama a doufat, že se voda zase objeví. Objeví, ale po chvíli zase zmizí pod vzrostlými vrbičkami. Vzdáváme popostrkování rukama a vylézáme ven. Stometrová přenáška a pak se voda zase objevila. Kličkujeme uzounkým korytem pouze předkloněni na palubu, vyhýbáme se kopřivám a větvím. Pádlovat nejde. V duchu si jen říkám, že je dobře, že mám na rukách pytlíky, jinak bych měla ruce úplně spálené od kopřiv. Nemůžu to přiznat nahlas, ale přišlo mi to jako pěkná pitomina.

Konečně doplouváme k trubce, která vede vodu ven z rybníku dále. Máme, co jsme chtěli. Lodě a vybavení plné listí, trávy, požahané ruce. Zde platí, že zážitek nemusí být dobrý, hlavně, když je silný.

Bečvárka CREEK 2015 from SnowPigs on Vimeo.

Díky pořadatelům za prima akci a zase za rok!

Foto: Tom Possum, Ivoš Mrázek

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: