Na českých řekách jsou čím dál populárnější kratší vodácké výlety – na den, víkend nebo prodloužený víkend. Proč tomu tak je, bych řešil jindy. Teď bych rád předal jeden tip na super vodácký víkend ve Východních Čechách, jen kousek od Hradce Králové. Tím tipem jsou řeky Divoká Orlice a Orlice. Schválně, jestli vás zaujmou stejně, jako zaujaly naši partu…
Základní tábor uprostřed splouvaných úseků se vždycky hodí a přesně tak tomu je na Orlici. Vodácké tábořiště a půjčovna lodí RAMPA Sport v Týništi nad Orlicí přesně tohle splňuje. Přijedete na místo, zaparkujete, rozbijete tábor a dál už o vás bude kompletně postaráno. Luxus!
My přijeli v sobotu ráno a za chvíli už si to s námi personál půjčovny sunul na dnešní plavbu – Divokou Orlici z Kostelce nad Orlicí. Výsadek proběhl u silničního mostu na ř. km 15,4. Divoká Orlice tady připomíná spíš potok než řeku, ale to se, jak zjistíme, brzy mění. Než se dodávka otočí a zmizí, ptáme se ještě na jezy. Odpověď je jednoduchá: na Divoké Orlici nepotkáte ani jeden, až se připojí Tichá Orlice, přijde jez v Albrechticích nad Orlicí, ale ten nepřehlédnete a je to jasná obnáška. Někdo by byl možný zklamaný, že nebudou žádné šlajsny a podobné legrácky, ale my jsme rádi, bude to fajnová plavba po přírodní řece.
Divoká Orlice
Jen nasedneme a trochu se uvelebíme v lodích, už jsme pryč z Kostelce a začíná příroda. Divoká Orlice se rozvlní v meandrech a jediné, co nám připomíná, že nejsme někde v úplné divočině, jsou sem tam elektrické dráty nebo malý mostek. Paráda! Sice to znamená, že není možné jen tak z řeky vystoupit a odejít, kde se člověku zlíbí, ale to snad nebude potřeba. Nějakých 18 kilásků do tábořiště v Týništi bychom měli do večera v pohodě zvládnout. Divoká Orlice nám v tom pomáhá proudem, který se zastavuje jen málokde.
Rád bych tady popsal, jak to na řece plyne, ale nedokážu to, protože si to pořádně nepamatuju. Situací, kdy jsme museli správně přečíst vodu v peřejkách, vyhnout se vrbičkám v ostřejších zatáčkách nebo pečlivě manévrovat okolo větví padlého kmene, bylo hodně. A byla to fakt zábava. Dokonce ani nevím, kde přesně jsme si udělali pauzu na písčině a opekli si špekáčky. Ale byl tam takový přístřešek z klacků… Celé to uteklo tak rychle, že jsme se až podivili, že už je za námi 15 km a zleva přitéká Tichá Orlice, čímž vzniká Orlice. Na voleji před výše zmíněným albrechtickým jezem jsme měli možnost všechny zážitky vstřebat.
Přenesení jezu bylo otázkou chvíle a po pár záběrech pádlem už jsme na tábořišti. Byla to pecka, jdeme to spláchnout havlíčkobrodskou Hořkou 11°, ale s mírou, zítra nás čeká něco podobného.
