HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Hraniční potok Svídnice, sobotní vodácká poesie pro super partu

Hraniční potok Svídnice, sobotní vodácká poesie pro super partu

O sjezdu Svídnického potoku rozhodl krátký telefon. Hned poté balím hydro, ráno vyrážím pro Víťu a už míříme k hraničnímu přechodu v Mníšku.

Máme dost času, a tak po dojezdu prohlížíme okolí a hodnotíme místo startu. Za necelou hodinu dojíždí druhá část naší party – Renča se synem Honzíkem a Kájou. Hned po příjezdu se všichni vsoukají do hydra a odvážíme mé auto do cílové části – na soutok Svídnice a Flöhy. V půl dvanácté jsme na vodě.

Prohlédněte si všechny fotografie k článku…

Startujeme na samotném hraničním přechodu, kde je úctyhodná nadílka sněhu. A protože se jedná o náš tok, tak samozřejmě startujeme z české strany. Tok zde nemá na mnoha místech šířku větší než jeden metr, a i přes všudepřítomné meandry si „ještě malá“ Svídnice zachovává svou dravost. Už od samotného začátku nás provází jedna peřejka za druhou.

Svídnice

Civilizace se vzdaluje našim pohledům díky zařezání toku do okolní krajiny. Jak nám z dálky zavoní čerstvě pořezané dřevo, jsme před obcí Brüderwiese. Zde je nutné zpozornět. S přiblížením k této obci se zároveň ukazuje za krátkým meandrem první překážka v podobě nové lávky nízko nad hladinou. Jde o dřevěnou lávku, vybudovanou ze dvou velkých kmenů. S opatrností lze tuto překážku podplout u pravého břehu. Další drobná překážka je v těsné blízkosti dřevařského podniku. V jednom meandru je z převážné části seřezaný stromek, zasahující od pravého břehu do středu toku. Na konci tohoto závodu je prudký meandr, který nás otočí 180° a nepřipravené může zaskočit. Na tomto místě je kotec s hlídacím psem. Na nikoho z nás neštěkal, ale Karla si vychutnal. Patrně nebyl jeho typ.

Svídnice

S dojezdem k další obci, kde se nalézá další dřevařská pila (původně Hinterův mlýn), nás čeká peřej v podobě rozdělení toku pro vodu do náhonu. Je zde pozůstatek zdiva v toku, který rozděluje vodu do dvou směrů. My musíme zvolit levou stranu, která prudce padá podél vzrostlého smrku v těsné blízkosti. Je zde krátká peřej, do které zasahují i další smrky druhého břehu. Levá strana nad kamennou dělící stěnou odvádí část vody od přilehlého závodu.

Po překonání tohoto místa se po dalších cca 150 m blížíme k dalšímu stromu, který je dobře viditelný a je položený nízko nad tokem přes celou část toku. Překonat tuto překážku lze snadno po levé straně. Když už stojíme na břehu, máme to jen pár kroků k prohlídce těžkého místa. Jde o krátký zatarasený úsek s velkými balvany a s úzkým průskokem. Obtížnost tohoto místa je jasná WW III. Přenesení, či prohlédnutí tohoto místa jde dobře po levém břehu. I po překonání tohoto úseku si tok nadále udržuje rychlé peřeje a prudké meandry.

Svídnice

Za krátko už vjíždíme do obce Deutschneudorf, kde je Svídnice na krátko násilně sevřena do navigace. Je tu hodně prudké esíčko na krátkém úseku – první vlevo a hned vpravo. Po průjezdu silničního mostu je tok Svídnice opět přírodně volný (bez navigace). Svou dravost hned ukazuje při průjezdu podél dalšího dřevařského závodu. Peřeje, průskoky, peřeje, průskoky. Je zde také další jez, stejně řešený pro odvod vody na pilu.

Nájezd je opět při levé straně. Pravá odvádí vodu do zmíněné pily, ale při chybném zvolení strany lze skočit zpět do hlavního toku přes odlehčovací skluz v náhonu. Dále nás čekají dva nízké prahy, které jsou dobře viditelné a oba jsou dobře sjízdné středem. Po doplutí do obce Deutschkatharinenberg a podplutí dvou silničních mostů v těsné blízkosti, se opět dostáváme na krátko do navigace. Ta zmizí hned s prvním lesíkem. To už se ale blížíme k jezu. Ten se ukáže hned po nájezdu podél silniční zdi po levé straně.

Svídnice

Jde o hladký skluz s kohoutem na konci. Ideální sjezd je středem. Přibližně po 200 m se nám opět vrací odvedená voda zpět do našeho toku. Další jez na sebe nenechá dlouho čekat. I ten je dobře přehledný a sjízdný. Následuje delší část toku v lesním porostu, který je ale neustále přehledný. V další části se hlavní tok nakrátko rozděluje do dvou ramen. Zde volíme to pravé, protože v levém je přes celou část strom. Při průjezdu podél obce Oberlochmühle se můžeme pokochat pohledy na zbytek kamenného obloukového mostu bývalé železnice.

V této obci zároveň Svídnice přijímá do svého toku z pravé strany vodu Wildbachu. Od tohoto místa se náš tok začíná pozvolna rozšiřovat a jeho šíři odhaduji na čtyři až šest metrů. Tuto část nějakých pět šest kilometrů pravidelně splouvá vodácká veřejnost. Uvažuji o tom proto, že každý jízek je zde včas a dobře označený výstražnou cedulkou. Obec Olbernhau projíždíme při pravé straně a po chvilce doplujeme k dalšímu padlému stromu. Jeho kmen příliš nezasahuje do průjezdu toku, ale jeho větve zasahují po celé šíře Svídnice. Hned za tímto stromem je meandr a nízký jez s dlouhým vývarem. Do ústí Flájského potoku (Flöha) nám zbývá jen nějakých 500 m. Po půl páté v podvečer opouštíme tok Svídnice u naše druhého auta.

Svídnice

V závěru přikládám hodnocení celého toku Svídnického potoku.

Celý tok lemuje přilehlá silniční komunikace, díky které lze kdekoliv započít, či ukončit plavbu. Svídnice je po celém jejím toku rychlá, peřejnatá a stále překvapující. Bezpočet meandrů po celém jejím toku nijak její dravost nesnižuje a obtížnost celého toku bez jednoho místa je jistá dvojka. Pochopitelně s vyšším průtokem se její obtížnost bude zvyšovat díky síle toku, velkého spádu a překážek v podobě stromů. Délka popisovaného toku je kolem 15 km, které jistě stojí za splutí.

Zkušenosti čtenářů

Vojta

To se někdo má, když tam bydlií…koukal jsem po Svinici ( je zajímavý, že Němci to mají Schweinitz a mi Svídnice) už někoolikrat, ale vždycky bez vody…. bezvadný.
V.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: