Deštivý duben zvedl hladiny toků a tak se stal sjízdným i Kozský potok, který mi teče za barákem.
Sebral jsem svého starého singla, navázal na střechu auta a v neděli 16. 4. odpoledne vyrazil k mostu u samoty Kozský. Po překonání strmého svahu ze silnice k potoku nasedám těsně nad mostem a po projetí soutěskou udělám foto mostu.
Asi 300 metrů od mostu projíždím rozvaleným jezem Kozského mlýna, kde si dám pár přejezdů jen tak pro radost a taky abych viděl, jak jsou hustý vrbičky hned za zatáčkou. Vrbičky, meandry, peřejky vše na pohodu průjezdný. Podjíždím dálniční most a první strom v potoce přenáším. Další strom leží přes vodu proti Kozskému Mlýnu, ale u pravého břehu ho podjedu. Potok dál meandruje zalesněným údolím směrem ke Kozímu Hrádku – něco jako Lužnice pod Suchdolem. Udělám fotku zříceniny hradu a přenesu lávku, za níž je těsně nad vodou zase padlý strom.
Poté ubydou vrbičky a smrkový les sahá až na břeh potoka. U tak zvané „Červené lávky“ s radostí zjišťuji, že stav vody mi dovolí podjet, sice je to hodně těsný, ale vejdu se. Za vyššího stavu se musí přenášet, ale jsou i tací, co se před mostem převrátí, napočítají do deseti a za mostem zvednou. Efektní, ale nedělal bych to. Třeba jen klacek šprajclej ve dně by vás docela rozplakal. Po pravé straně minu zahrádkářskou osadu a za 800 metrů přichází Zelená lávka. Vjedu pod ní a vestou se chytnu za traverzu nosné konstrukce, při pokusu o vyproštění jsem se málem cvaknul, tato situace se opakuje i na druhé straně při výjezdu z pod lávky, dost mě to rozesmálo, hlavně, že jsem se nenamočil. Těsně před železničním mostem přenáším další strom ve vodě, leží v peřejce asi 7 metrů za stupněm ve dně, což je škoda. Pod mostem voda trochu zrychlí. V tišině nad „peřejí“ dělám fotku a poté vjíždím do města.
Podjíždím silniční most E55 a starý most Na Mýtě, který mi slouží jako vodočet. Betonová patka levého pilíře mostu je značkou sjízdnosti. Kouká-li patka cca 25 cm nad hladinu je potok sjízdný a čím míň kouká, tím je to lepší. Asi po 250 metrech od mostu sjíždím cca půl metru vysoký stupeň s válcem – při pravém břehu je asi metr široký jazyk. Pak následuje hezký peřejnatý úsek mezi zahradami s vlnkami, meandry a vracáky, kde si trochu zablbnu a někde mi voda dokonce cákne až na břicho. Pak už jen most, za ním vlevo Benešova vila a ústí do Lužnice. Dopádluju 500 metrů k jezu a hezké odpoledne je za mnou.
Kozský (Chotovinský) potok je pravostranný přítok Lužnice, do níž se vlévá v Sezimově Ústí. Většinou nasedám na vodu nad mostem u samoty Kozský a plavbu končím na Lužnici u jezu v Sezimově Ústí. Tahle taškařice trvá asi 2,5 hodiny i s dopravou nahoru k mostu a zpět, když máte řidiče. Délka plavby je asi 6,5 km. Potok jsem jel i ze Stříbrných Hutí což je přibližně o 4 km delší plavba, ale je to dost zarostlý úsek. U Kozího Hrádku na levém břehu cca 100 m od vody je občerstvení a fungují o víkendech celoročně.