Na kajaku bezpečně a lehce II. – hrajeme si s proudem

1. Proud – směr, kterým proudí voda v říčním korytě. Velikost a síla proudu je závislá na průtoku, spádu, charakteru a tvaru říčního koryta.

2. Vracák – zpětný proud tvořící se za překážkou, někdy nazývaný protiproudem nebo tišinou.

3. Rozhraní – prostor, který odděluje proud od vracáku. Jedná se o „území nikoho“, kde nepádlujeme (nezasazujeme záběr, maximálně protahujeme list vodou).

Konečně jsme na řece, kde platí několik všeobecně platných zásad. Loď je lépe ovladatelná, když jedeme rychleji než proud. Při pohybu v proudu je nutná znalost správných náklonů, abychom se vyhnuli rozplavbám. Správný náklon je takový, kdy dno lodě nastavíme proti tlaku proudu. V opačném případě by nám voda natekla na palubu a převrátila by nás. Loď nakláníme pomocí kolen, boků a tlakem na opěrky nohou. Nezapomínejme na držení správné předozadní i stranové rovnováhy trupu, to znamená nezaklánět se či neodklánět se od proudu. Když jsme na řece a zrovna nesedíme ve vracáku, vždy máme pádlo v aktivním záběru nebo připravené na záběr. Je to jediný účinný způsob jak rychle reagovat na měnící se podmínky jízdy.

Nájezdy do proudu a výjezdy z proudu do vracáku
Tyto dvě dovednosti patří k úplnému základu a využijeme je při jízdě na každé řece. Na úvod si stačí zapamatovat zkratku RUN: Rychlost, Úhel, Náklon.

Abychom byli schopni překonat rozhraní proudu při nájezdu do proudu/výjezdu z proudu, potřebujeme dostatečnou rychlost. Pokud pojedeme zvolna, je dost možné, že cílový vracák mineme. Při nízké rychlosti nám rozhraní nedovolí dostat se do proudu – hrozí hlavně na řekách s velkým průtokem a vodní silou. Zvolit správně úhel nájezdu do proudu (výjezdu z proudu) je obtížné, ale časem, který na vodě strávíte, se to stane instinktivní záležitostí. Obecně je možné říct, že pokud je proud silnější a rozhraní výraznější, volíme menší, ostřejší úhel. Když se chceme dostat dále do proudu, opět zvolíme menší úhel, aby nás proud nesnesl příliš brzy. Zvolený úhel nájezdu či výjezdu se většinou pohybuje v rozmezí mezi 40 – 70 ° k rozhraní. Posledním důležitým prvkem je náklon. Bez náklonu by nás proud zvrhl. Náklon lodi je vždy dovnitř oblouku. Čím větší je proud, tím větší by měl náklon být.

Nájezd z vracáku do proudu vypadá následovně: Rozjedeme se vracákem k rozhraní pod úhlem okolo 40 °. Poslední záběr před rozhraním dáme horní rukou, abychom spodní paži měli připravenou na záběr nebo na závěs. Může se stát, že bude potřebná drobná korekce úhlu anebo je proud silnější, než jsme čekali, a budeme potřebovat dodatečnou oporu. Současně s posledním záběrem nakloníme loď dovnitř oblouku. Náklon držíme po celou dobu nájezdu a zrušíme ho až s prvním normálním záběrem vpřed. Aby toho nebylo málo, tak před posledním záběrem vytočíme hlavu, abychom se mohli podívat, kam vlastně jedeme. Společně s hlavou dochází i k rotaci ramen a trupu ve směru následné jízdy.

Chyby: Častou chybou je ztráta rychlosti a změna zvoleného úhlu při nájezdu do proudu těsně před rozhraním. V takovém případě je lepší odcouvat zpět do relativního bezpečí vracáku, velmi pravděpodobně bychom se převrátili.

Pro začátečníky: Když se nájezd do proudu nepovede a jsme rozhraním vráceni zpět na start, uděláme pomocnou smyčku. Pro točení lodi se hodí široký záběr od přídě nataženou vnější paží nebo aktivní závěs na spodní ruce se záběrem vpřed. Nejdůležitější je udržet náklon po celou dobu otáčení.

Pro zkušené: Jakmile se chystáme k výjezdu z proudu, vedeme loď v mírném vnitřním náklonu už před rozhraním. Díky tomu pojedeme plynule po obloukovité dráze. Když se chceme otočit rychleji, hodí se provést široký záběr od přídě nataženou vnější paží vzhledem k proudu se závěsem na spodní straně lodi a následným záběrem vpřed (aktivní závěs). Nesmíme zatahovat rameno záběrové paže za tělo, to by byl protipohyb.

Klíčová místa: vedení lodi bez ztráty rychlosti, správně zvolený úhel nájezdu/výjezdu, náklon lodi dnem k proudu, vytočení hlavy, ramen a trupu do směru pohybu, vedení lodi přes rozhraní s pádlem připraveným na záběr na spodní straně kajaku.

Nájezd do proudu a výjezd z proudu už umíme. Tím však celá legrace teprve začíná. V různých situacích můžeme použít odlišné způsoby nájezdů/výjezdů. Na mírně proudících řekách nám plně postačí technika bez použití řídicích záběrů. V jednoduchosti je krása, a proto je tento způsob oblíbený. Nezapomeňme RUN, samotné točení lodi necháme jen na proudu. Těsně před průjezdem rozhraním vytočíme hlavu a podíváme se ve směru jízdy, za hlavou následuje rotace trupu a ramen opět ve směru jízdy. Díky vytočení ramen dochází ke krácení záběru na vnitřní straně oblouku a prodloužení na straně vnější. Nerovnoměrné pádlování společně se silou proudu točí loď ve chtěném směru, aniž bychom se příliš nadřeli, a přitom budeme zrychlovat. Další možností je použití řídicích záběrů. To, že platí RUN, už je všem jasné. Ideálním řídicím záběrem pro nájezdy/výjezdy do/z proudu je závěs. O něm jsme si povídali v minulém díle, takže víme, jak by měl vypadat. Závěs zasazujeme za rozhraním. Pádlo představuje pevný bod a kajak točíme kolem něho. Místo zasazení závěsu společně s velikostí tlaku na list ovlivňují poloměr otáčení. V případě, že závěs zasadíme víc ke špičce lodi, bude náš nájezd/výjezd pozvolný a po velkém oblouku. Když závěs zasadíme u našich boků, dojde k točení téměř na místě. Velikost tlaku na list, který vyvolá proud a naše síla, točení zrychluje. Nejlepší na závěsu je, že jakmile dojde k jeho dokončení u špičky lodě, můžeme automaticky přejít v záběr vpřed. Zabráníme tím vzniku tzv. hluchého místa, kdy pádlo není ani v záběru, ani připravené. Při záběru vpřed rušíme náklon a pokračujeme jízdou vpřed.

Tip na usnadnění: Natočením ramen a trupu do směru jízdy si můžeme lehce předtočit loď, a získáme tím více prostoru pro správné zasazení závěsu. K rychlému otočení lodi můžeme použít široký záběr od přídě (odhoz) a aktivní závěs na spodní ruce.

Klíčová místa: přesná dráha lodi, místo zasazení závěsu, správné zatížení lodi.

Chyby: zatížení vnější hrany kajaku při výjezdu z proudu ruší obloukovitou dráhu, záklon trupu při zahájení výjezdu.

Občas je třeba vyjet z proudu hluboko do vracáku, abychom si odpočinuli. Jindy zase vyjet z vracáku dále do proudu. Úhel nájezdu volíme podle síly proudu, čím silnější proud, tím menší, ostřejší uhel. Vedeme loď proudem/vracákem směrem k rozhraní po obloukové dráze. Toho opět docílíme vytočením horní části trupu a krácením záběrů. Po celou dobu výjezdu nebo nájezdu je nutné udržovat koleny vnitřní zatížení lodi (náklon). Velikost náklonu se mění v závislosti na síle proudu. Čím silnější proud, tím větší náklon, a naopak. Pro samotné točení použijeme složitější záběrovou kombinaci. Závěs zasadíme za rozhraním před tělem, budeme pokračovat přitažením špičky lodi a celý pohyb zakončíme záběrem vedeným pod loď. Zní to složitě, ale při vyzkoušení v praxi uvidíte, že jednotlivé záběry na sebe navazují a celý pohyb je intuitivní. Pokud jsme na správné dráze, můžeme opět přejít v jízdu vpřed, která zruší náklon.

Klíčová místa: zvolená dráha lodi a správné zatížení kajaku, korektně provedený závěs se záběrem vedeným pod loď.

Chyby: nevhodný úhel výjezdu z proudu, zrušení obloukovité dráhy lodě způsobené nesprávně vedeným záběrem na závěsové straně.

Správné ovládání lodě a jistota v provedení zvolených záběrů vede k bezpečnému pohybu a udržení optimální stopy kajaku. Doba strávená tréninkem na vodě ovlivňuje práci paží, trupu, rovnováhu, práci s náklony, nezbytný odhad vzdáleností a kontrolu lodi v každé pozici. Příště se společně podíváme na přejezdy a vodní překážky s tím spojené.

NA KAJAKU BEZPEČNĚ A LEHCE ukázka z druhé části from ROCKS & WATER production on Vimeo.

Díky Milanu Bílému, trenérovi, učiteli, kamarádovi.