HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Na vodě není jen na vodě aneb jak na letní táboření u řeky

Na vodě není jen na vodě aneb jak na letní táboření u řeky

Ať chceme nebo ne, letní vícedenní splouvání řek znamená především táboření. Nezáleží na tom, jestli jedeme na raftu, na kánoi, na kajaku nebo na voru. Není důležité, kolik jezů za den sjedeme nebo nesjedeme, kolik piv přitom vypijeme, jestli ujedeme 10 kilometrů nebo 50.

Dřív nebo později musíme všichni přistát a až na naprosté výjimky to v tu chvíli znamená „tábořit“, „zakempovat“ nebo třeba jen „bivakovat“. A jestliže to někteří berou jako nutné zlo, existuje i celá řada lidí (včetně mne), pro které je právě specifická atmosféra vodáckého táboření rozhodujícím motivem, proč se na přecpanou letní řeku vůbec vydat.

Současný outdoorový trh nabízí nepřeberné množství výrobků a někdy může být obtížné se v nich zorientovat. Protože mám táboření rád (a udělal jsem při něm v průběhu let mnoho chyb), pokusím se v následujících odstavcích stručně shrnout, co považuji já osobně za důležité a co ne.

Spaní

Dobře se vyspat potřebuje na vodě každý, ať už pojímá svou jízdu sportovně, nebo sedí dlouho do noci u ohýnku, případně až do svítání huláká v hospodě. Dobrý spacák považuji za nejdůležitější a vodák by měl dělat všechno proto, aby právě spacák zůstal za každých okolností a navzdory všem nehodám suchý. Dokud máme suchý spacák, nic se neděje. Máme kam zalézt, jak se zahřát, máme možnost se ze všech problémů vyspat a ráno už bude situace zase jiná – lepší.

Na spaní je pod širákem je lepší spacák výhodou
Na spaní je pod širákem je lepší spacák výhodou

Na letní vodě není příliš důležité, jestli je spacák péřový nebo syntetický – důležité je, aby měl dobré izolační vlastnosti a aby nám osobně byl příjemný. Stejně tak nijak zvlášť nezáleží na tom, jestli má levý nebo pravý zip a jestli se dá nebo nedá sepnout s jiným spacákem. Spacák by měl být v první řadě rozpínací. Co se týče výhřevnosti spacáku, navzdory letnímu období doporučuji spíše teplejší – aspoň o jednu až dvě třídy. Argument, že je léto a jednu nebo dvě noci nějak překlepeme, je skrz naskrz špatný. Sám jsem si několikrát ověřil, jaké je to nekonečné utrpení. Je mnohem lepší teplotně předimenzovaný spacák rozepnout nebo se jím jen přikrýt než byť i jedinou noc „klepat kosu“. Letní noci na českých řekách dokážou být chladné, tělo máčené celý den ve vodě je hloubkově prostydlé a my chceme v noci regenerovat. Tělo potřebuje teplo načerpat, ne ztrácet. Není samozřejmě nutné si hned pořizovat arktický péřák s komfortem -20 °C – i když já osobně péřové spacáky preferuji na všechny typy outdooru – ale počítáme-li s teplotami kolem 10 °C, neváhal bych se porozhlédnout po spacáku s teplotním určením kolem nuly.

Výhodou takového rozhodnutí je i fakt, že máme rezervu a můžeme si dopřát i noci pod širákem, kde je teplotní komfort výrazně nižší než ve stanu.

Pokud má spacák lepší parametry, umožňuje i psaní pod širákem
Pokud má spacák lepší parametry, umožňuje i psaní pod širákem

Stlaní

Nedílnou součástí spaní je podložka, která má za úkol izolovat spacák od zemní vlhkosti a chladu. Na této izolaci záleží víc než na vlastnostech spacáku, protože pod námi je spacák stlačený a naše tělesná hmotnost výrazně snižuje termoizolační vlastnosti náplně.

Záleží na každém, jaký typ izolační podložky preferuje a jaké nároky na ni má, všechny mají spoustu výhod i spoustu nevýhod.

Některé, zejména nafukovací a samonafukovací, skvěle izolují, jsou neuvěřitelně pohodlné a nerovnosti či tvrdost terénu nás při spánku nemusí zajímat. Jsou ale poměrně těžké a především náchylnější na poškození – obvykle propíchnutí. Argument, že výrobce dodává ke karimatce lepení je pravdivý, ale uprostřed temné noci na prázdné karimatce ho tolik neoceníme. Víc než kdy jindy tu platí, že jak si kdo ustele, tak si lehne, a s nafukovačkou musíme vybírat opravdu opatrně.

Nafukovací karimatka nabízí maximální komfort
Nafukovací karimatka nabízí maximální komfort

Pěnové karimatky mají různou tloušťku a podle toho také různě dobré izolační vlastnosti. Je potřeba je vybírat s ohledem na případnou nasákavost a degradaci materiálu, kdy je pěna postupně tenčí a tenčí až neobsahuje téměř žádný vzduch (izolant). Tyto karimatky většinou kopírují terén, jsou prakticky nezničitelné, lehké, ale rozměrné, zejména sbalené do klasického válce. V poslední době se prosazují pěnové karimatky skládací, které do jisté míry řeší problémy s prostorem.

Pro úplnost zmiňme ještě alumatky, které mají izolační vlastnosti jednoznačně nejhorší. Tenká vrstva kopíruje terén, cítíme každou nerovnost, ale pokud nespíme na betonu nebo ideálně ploché dřevěné podlaze, „kosti“ si vždycky najdou nějaké hrbolky a srovnají se. Aluminiová vrstva nemá žádný praktický význam, karimatka funguje jako izolační vrstva maximálně proti vlhkosti odpovídající zhruba kdysi oblíbenému trampskému „igelitu“. Výhodou je nízká cena a sbalitelnost.

Pěnovky a alumatky jsou také na rozdíl od nafukovaček vhodné k ohni, který k táboření pořád ještě patří. Oheň na nich sice nechá stopy, ale nemá fatální vliv na použitelnost.

Jednodušší karimatky hůře izolují, ale snesou i hrubší zacházení
Jednodušší karimatky hůře izolují, ale snesou i hrubší zacházení

Bydlení

Ačkoli je už dlouhé roky jistá možnost využít k ubytování podél řek různé penziony, ubytovny, hotýlky nebo třeba chatičky, nikdy se tento typ ubytování „pod pevnou střechou“ zvlášť nerozšířil ani neprosadil.

Nejčastější střechou pro vodáky dodnes zůstává stan. Z celého spacího trojúhelníku „stan – spacák – karimatka“ právě na stanu záleží nejméně. I tak je ale potřeba si rozmyslet, co od stanu očekáváme, pro kolik má být lidí a jak často ho chceme používat. Stan nám má sloužit a nemáme ho nenávidět.

Předem můžeme vyloučit stany se sněhovými límci. Nemusíme se starat o účinnost větrání ani odolnost ve vichřici – můžeme s vysokou pravděpodobností úspěšnosti předpokládat, že asi nepřijde nejhorší bouře našeho života ani potopa světa – a pokud by k nějaké živelné anomálii přece jen došlo, nejspíš výlet předčasně ukončíme.

Letní voda, to je především táboření
Letní voda, to je především táboření

Na vodu potřebujeme stany spíše jednoduché a ve sbaleném stavu pokud možno malé. Protože předpokládáme každodenní stavění a bourání, oceníme typ, který se snadno postaví a sbalí než festovní prostorné šapitó, které čtyři lidé staví půl hodiny. Musíme počítat s tím, že minimálně jednou budeme stan stavět za deště a potom chceme, aby byl postavený rychle a pokud možno při stavbě skrz naskrz nepromokl. Já osobně preferuji typ s tyčemi zvenku, na kterých je celý stan zavěšený a nemusí se přehazovat tropiko přes vnitřní stan.

Stejně tak je na vodě neocenitelná velká předsíň, kam se vejdou mokré a vlhké věci – ať už lodní pytle nebo barely. Snadno se může stát, že se musí vybalovat nebo balit za deště a to by mělo být možné udělat v předsíni, abychom si nezatáhli do stanu zbytečně mokro nebo si nezmáčeli suché věci při balení venku. Osobně mám někdy dojem, že pořádná předsíň je na vodě důležitější než vlastní stan.

Technické parametry, jako je voděodolnost tropika, vodní sloupec podlážky a celková životnost stanu, nepovažuji za prvořadé ani zvlášť důležité, pokud se kromě několika letních dnů na vodě táboření nevěnujeme. Klidně vystačíme s levnějším stanem, který za dvě až tři sezóny doslouží, ale musí nám konstrukčně vyhovovat.

Vodácký stanb se především často staví a bourá
Vodácký stanb se především často staví a bourá

Zkušenosti čtenářů

Zbyněk

Já bych prsoím nesouhlasil s tvrzením, že je jedno, jestli ke spacák péřový, nebo synetický 🙂 Na letní vodě je většinou vedro a tam si roumný člověk péřák nevezme. Mě stačí obvykle stan, ThermaRestka a slabá deka, ostatně komáři jsou mrchy 🙂 Ale v zimě u vody je to zcela jiný level – obvykle to řeším sice kvalitním péřákem, ale ten je prostě ráno mokkrý, jako houba, to je fyzika 🙂 A tak mám ve stanu celonočně tři svíčky – ty hřitovní v plastu, které hoří osm hodin, trochu to pomůže, ale žádný zázrak. Jenomže srovnatelný syntetický spacák má rozměry doslova obludné a není to kam dát, já vozím bágl s výbavou vepředu, už kvůli přenášení jezů.

Střelec

Sháněl jsem letos snadno sbalitelnej letní dekáč širší než 80 cm, nakonec jsem si ho musel  spíchnout ze šusťáku a mikroflísový deky od Vietnamců. Zipy jsem musel použít dva, jeden dost dlouhej nebyl k mání. U samonafukovacích karimatek se mi vyplatila 7,5 cm silná. Když mi jednou rupla, splaskla na standardní dvoucentimetrovou pěnovku, což je pořád ještě dost pohodlný na vyspání.

Ivan
Střelec:

Běž se podívat na výstavu stanů tam by jsi si mohl vybrat nějaký spacák širší než máš . Sám jsem si tam  spacák koupil . Je perfektní ,že si to můžeš vše vyzkoušet.  Dříve jsem si spacáky také šil. Karimatek je tam také hromada

Střelec

Houbeles. To jsem zkoušel a nakonec skončil u šicího stroje. Opravdu myslíš, že bych se tejden po odpolednech mordoval s šitím, kdyby někde měli na pultě to, co jsem potřeboval? Je to zas jak za komančů – buď konfekce, nebo „urob si sám“!

jan šťovíček

disputace se zbyňkem:
jestliže si rozumný člověk na letní vodu péřový spacák nevezme, nejsem rozumným člověkem a rád jím budu i nadále. Pokud jsem někdy něčeho při táboření na vodě litoval, tak rozhodnutí si péřový spacák nevzít – jak se píše v článku, proti vedru se vždycky dá ubránit snáz, než proti zimě. A co se týče fyziky při zimním táboření, jestliže je spacák ráno mokrý, buď se extrémně potíš, nebo tvůj stan mimořádně špatně odvětrává – nejspíš kombinace obojího. Zkus se tedy v orvní řadě zaměřit na cirkulaci vzduchu ve stanu a větrání. například sněhové límce jsou zabijáky větrání.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: