Sportovní instruktor a průvodce CK se zaměřením na rafting, propagátor nevyhraněného outdoorového životního stylu, cestovatel zejména ve směru sever – jih, autor 11 cestopisných knih. Otec tří dětí (králové mívají tři syny), pracuje jako záchranář.
Nedá se říct, že by vodák byl tichým tvorem. V peřejích ječí hrůzou, musí přehlušit hukot jezu, večer aby byl vůbec slyšet, překřikuje hospodu, zpívá, až se hory zelenají, a do toho na sebe ještě občas furt řvou háčkové s kormidelníky. Vodák tedy tichým tvorem rozhodně není a ani být nemůže. Vodák totiž hlasitým projevem po způsobu domorodých tamtamů komunikuje s okolím.
Ať chceme nebo ne, letní vícedenní splouvání řek znamená především táboření. Nezáleží na tom, jestli jedeme na raftu, na kánoi, na kajaku nebo na voru. Není důležité, kolik jezů za den sjedeme nebo nesjedeme, kolik piv přitom vypijeme, jestli ujedeme 10 kilometrů nebo 50.
První cesta na Island v roce 2004 byla báječná, velkolepá a vydařená. Trvalo půl druhého desetiletí, než jsem se odhodlal vydat na Island znovu.
Dávno jsou pryč časy, kdy vodáci museli jídlo na celou plavbu nakoupit v místě startu a složitě vezli proviant k řece, kde ho naložili do lodí. Kdyby to neudělali, hrozilo vyhladovění buď jim, nebo obyvatelstvu v okolních vesnicích, jimž vodáci vykoupili už tak špatně zásobenou prodejnu potravin.
Možností, jak sjíždět řeky, je celá řada. Každému vyhovuje jiný styl a také každá řeka, co jich na světě je, vyžaduje jiný přístup, jiné zkušenosti a jiné vybavení, které vodák musí respektovat.
Celkem vzato jezy na řekách nejsou pro vodáky nic prospěšného. Ale když už tam jsou, musí je vodák přijmout a snažit se využít co nejvíc ve svůj prospěch – musí si přece někde brousit své vodácké drápy!
Tuhle základní otázku si položí každý, kdo jede prvně na vodu. Odpověď skoro určitě nedostane, ale nejspíš ji najde sám. Protože podruhé už se nikdy nezeptá.
Hranice mezi tím, kdy dojde k neštěstí a kdy ne, je tak tenká, že si mnohdy ani neuvědomíme, že v nějakém nebezpečí vůbec jsme. A dokonce i jedna a ta samá situace může vyústit naprosto rozdílně. Jednou se nestane vůbec nic – a příště ta samá situace skončí tragicky…
Pravdou je, že jsem slíbil Snížákovi do Pádlera reportáž z Grand Canyonu. Ale pak v Praze nasněžilo, a zatímco Colorado sjede někdo každý rok, splutí Petřína jsme tady jedenáct let neměli!
Nafukovací člun Ontario 450 S je nástupcem předchozího modelu označeného jednoduše Ontario. Jaké změny si inovovaný člun nese a jak fungují? To vše prověřil náš tester nafukovacích člunů Šťovík.