Jak se jezdí na vodu

Sportovec nebo turista?

Z primárního členění vodáků na sportovce a turisty, jak je popsal Zdeněk Šmíd, vychází sportovci jednoznačně hůř. Protože se ale charaktery i styly vyvíjejí, došlo postupně ke značnému významovému posunu, a tak, zatímco vytrvale pádlující vodáci působí celkem sympaticky, turisté často vypadají „jako obyčejní vodáci, akorát jsou pořád ožralí“.

Těžko tedy spolu mohou jet v jedné partě vodáci, které baví si s řekou hrát a využívat co nejefektivněji proudnici, s vodáky, kteří nevynechají zastávku u žádné hospody. Sportovně založení vodáci tedy sjíždějí řeku s využitím získaných zkušeností, zatímco turisti s pomocí boží. Záleží samozřejmě na konkrétní řece. Zatímco na Vltavě, kde je kiosek na každém volném palouku a někdy i uprostřed řeky, může styl plavby „od hospody k hospodě“ cestu protáhnout i na trojnásobek, na dolní Sázavě udělají vodáci za celý den dvě zastávky, a to ještě půl hodiny od sebe…

Naštěstí pro rozmanitost vodácké populace a vodáctví obecně jsou vodáci tvorstvo přizpůsobivé, a tak neexistuje žádná direktiva, že se během sportovně laděné jízdy nemůžete zastavit na pivo, nebo naopak mezi kiosky pořádně máknout (a být u dalšího dřív).

Základními způsoby splouvání jsou „natěžko“ nebo „nalehko“. Oba mají své výhody a nevýhody.

Natěžko znamená vézt si veškeré svoje věci celou dobu s sebou se všemi riziky, které to přináší, jako je promočení bagáže, omezené množství věcí a vykradení lodí při pobytu v hospodě nebo návštěvě kulturního objektu. Naštěstí se to často nestává, protože hrabat se v zabalené lodi je pro zloděje dost zdlouhavé a riskantní; nejvíce ohrožena jsou tak pádla, fotokufry a jiné snadno uchopitelné věci, které doporučuji brát s sebou. Tato metoda je vhodná zejména pro zkušenější vodáky.

Nalehko znamená sjíždět řeku s prázdnou nebo alespoň odlehčenou lodí. Používá se často u jednodenních splutí, kdy nepotřebujeme prakticky nic, nebo v případech, kdy máme bagáž jak převézt. Míru zatížení lodi a množství vybavení, které budeme mít s sebou, si pak můžeme určovat podle situace.

Na jedné lodi

Vodácká parta by se měla v první řadě shodnout na typu používané lodi. Jestli bude kánoe plastová, laminátová nebo dřevěná, je celkem jedno. Vzít si nafukovací Pálavu a přidat se k partě s pevnými loděmi už povede ke značnému rozdílu v rychlostech. Pokud použijete samovylévací kánoe, bude to ještě trochu horší, a s raftem se budete se zbytkem party potkávat pouze večer. Kombinaci různých typů lodí prostě nelze doporučit. 

Naskočit – vyskočit

Nejjednodušší a ideálu nabité kreditky nejbližší je jednodenní splutí. Například řeka Sázava je ve svém závěrečném úseku pro jednodenní splouvání jako stvořená a vodákům z Prahy a okolí slouží vlastně jako dlouhý přírodní kanál. Byznys kolem řeky jede na plné obrátky. Vodák přijede, půjčí si loď s kompletním servisem, spluje si kus řeky, loď odevzdá a jede domů. Ano, s trochou nadsázky stačí přijet v plavkách a s výše zmíněnou kreditkou. Jenomže na tak vytížené řece, navzdory celé řadě půjčoven, pravděpodobně bude nutné loď s velkým předstihem rezervovat. Může se totiž stát, že budete nuceni použít plavidlo ne jaké byste chtěli, ale jaké zrovna bude. V atraktivnějších termínech – jako jsou květnové a červnové víkendy – vám třeba na jeden den loď ani nepůjčí, protože půjčovny vědí, že je s velkou pravděpodobností půjčí na dva i více dní. Takže představa, že se ráno podíváte z okna, vezmete kreditku a pojedete na vodu, je trochu groteskní.

Výjimečností Sázavy je navíc vynikající infrastruktura, podél řeky vede železnice a na mnoha místech lze s autem zajet k řece. Splutí tak můžete skoro kdykoli ukončit, zavolat půjčovně a jet domů. Půjčovny to nevidí to rády, protože to narušuje harmonogram, ale jde to. Na rozdíl třeba od Ploučnice. Když v Hradčanech nastoupíte, následujících minimálně sedm hodin nemáte šanci vystoupit.

Pendlování

Zatímco u jednodenního splouvání je pendlování často jedinou možností, u vícedenních akcí to je asi nejotravnější způsob splouvání. Využijeme ho v případě, že skupina má více vlastních aut a z nějakého důvodu se od nich nechce nebo nemůže odloučit. Třeba jako možnost útěku před špatným počasím, když máte malé děti nebo se nechcete zabývat pořád jen vodou, ale chcete si užít i jinak. Nebo třeba máte jen vyšší nároky na komfort a vezete tolik krámů, že se nevejdou do lodí.

Výhodou každodenního pendlování je, že jste ušetřeni ranního pečlivého balení a užijete si zábavnou plavbu s lehkou lodí. Všechny věci máte po připlutí v cíli. Ale – musíte bezpodmínečně dojet až do předem vybraného cíle, spontánní rozhodování je vyloučené!

Největší nevýhodou je nutnost před plavbou nebo po ní auta přependlovat. Na vodu se proto dostanete dost pozdě a nejhezčí část dne brázdíte autem kolem řeky.

Odměnou je možnost mnohem pestřejšího vodáckého a sportovního života. Můžete si celé vybrané úseky sjet opakovaně, protože si lodě snadno odtransportujete zpátky proti proudu. Existuje také možnost šetřit ráno čas a nechat otravné pendlování až na večer, pokud už máte v plánovaném cíli deponován jeden z automobilů třeba z předchozího dne nebo třeba právě máte k dispozici kolo. Pokud ale večer nechcete čekat hodinu na suché oblečení, stany a spacáky, musíte si toto nezbytné vybavení tak či tak vézt s sebou v lodích. Připravte se na to, že hodně času strávíte diskuzemi nad logistikou, aby vždycky alespoň jedno auto bylo na správném místě a aby se nějaké někde nezapomnělo…

Odvoz

Přívětivější varianta pendlování je jednorázový odvoz automobilů, pokud netrváme na jejich každodenní přítomnosti. Někdy je možnost dlouhodobého parkování na začátku plavby, jindy na konci. V každém případě se musíme dostat od auta nebo k autu.

„Všechna auta vyjedou z bodu A do bodu D. Jedno auto zůstane v bodě B (abychom si tento úsek mohli sjet znovu) a jeho řidič nastoupí do jiného vozu. Většina aut zůstane v bodě C (kam na konci dojedeme na lodích) a řidiči přestoupí do nezbytného počtu aut, které pojedou do bodu D, odkud jede vlak, kterým se vrátí do bodu A. Na konci plavby se zase musí všechna auta posbírat postupně z bodu C…“ Že tomu nerozumíte? Vždyť vám říkám, že pendlování je bezesporu debilní způsob splouvání vody a odvoz je jenom o trochu lepší. Přesto je hojně využívaný a jsou situace, kdy i tento způsob má své opodstatnění, protože nějak se to prostě vyřešit musí.

Rozhodující slovo ve stylu splouvání bude mít především charakter řeky a míra infrastruktury kolem ní. Zatímco na Vltavě, kde podél řeky téměř nepřetržitě vede silnice, si můžeme vybírat z mnoha stylů, například na polském Bóbru nebo v americkém Grand Canyonu jsme nuceni naložit do lodí veškeré vybavení včetně potravin na předpokládaný počet dní a vyrazit.

Expediční styl – všechno s sebou

Splouvání na těžko je elegantní nomádský styl. Vše, co potřebujete, máte s sebou v lodích. Nemůže vás zaskočit špatné počasí ani přelidněný kemp. V dešti si z lodního vaku vytáhnete pláštěnku a „slunce v láhvi“, z přeplněného kempu odplujete do jiného nebo zakempujete na divoko na louce či v lese. Je to vlastně čundr na lodích a záleží jen na vás (a trochu na okolní infrastruktuře), jak blízko k tělu si nefalšovanou divočinu pustíte. Můžete vařit na ohni, na vařiči nebo chodit do hospody, je-li u řeky nějaká. Můžete na začátku plavby nakoupit veškeré jídlo a celou dobu nepotkat civilizaci nebo občas dojít do vesnice nad řekou nakoupit rohlíky či ukrást slepici. Splouvání na těžko je dřina a osobní zodpovědnost. Ráno musíte balit pečlivě – aby se všechno vešlo do lodí, a zodpovědně – aby se to nenamočilo. Lodě jsou přetížené, zasekávají se na mělčinách či se zalévají ve vlnách. Před obtížnými jezy se někdy musí všechno vyložit, aby se s lodí vůbec dalo proplout. Ale zároveň v sobě má splouvání řeky na těžko cosi gentlemanského a férového. Splouvání na těžko přináší obrovskou svobodu – ale putovat můžete jen po proudu. Sžijete se s řekou a plynete s jejím proudem. Můžete zpomalit, zastavit, kde chcete a na jak dlouho chcete, můžete zrychlit – ale nedokážete udělat ani krok zpátky. Splouvání na těžko je starý osvědčený způsob, při kterém si nejlíp vyčistíte hlavu. Přijedete třeba vlakem jen s tím, co potřebujete, splujete řeku a zase jiným vlakem odjedete. O nic se nestaráte.

Jak se co nejlépe vybavit na výše popsaný expediční styl splouvání by mohl poradit článek Jedete poprvé na vodu a nevítě co přesně s sebou?

Převoz věcí

Populární a zejména pro začátečníky je velice lákavé splouvání s převozem bagáže; pro méně zkušené vodáky je totiž manévrování s těžkou, plně naloženou lodí mnohem složitější než jízda s lodí prázdnou. Nemusí ani dbát na pečlivé vodotěsné balení, což může urychlit nebo aspoň zjednodušit ranní starty. Při jednodenním splouvání jsou nevýhody u této metody téměř zanedbatelné, u vícedenního splouvání jsme odsouzeni využívat místa a kempy, které určí půjčovna, a dodržovat vymezené časy na vyplutí a připlutí, jinak hrozí, že se náklad nenaloží a zůstane ležet na dešti a samozřejmě vždycky existuje určité riziko, že vaše kompletní bagáž skončí na úplně jiném místě.

Doprovodné vozidlo

Máte-li v kamaráda, který s vámi rád tráví večery, má rád atmosféru všeho kolem vody, k smrti rád řídí automobil a naopak netrvá na plavbě v lodi, patříte mezi hrstku šťastlivců, kteří si mohou dopřát splouvání s vlastním doprovodným vozidlem. Skýtá přibližně stejné výhody jako výše popsaná metoda s převozem bagáže, ale s minimem rizik. Za volantem doprovodného vozidla sedí váš člověk, můžete operativně měnit časy i lokality dojezdů, dokonce si můžete domluvit i několik setkání během dne a nechat si přivézt svačinu. Nevýhodou je, že se to podobá spíš práci než dovolené, takže lidí ochotných to dělat je opravdu pomálu. Z toho důvodu tuto metodu využívají většinou dětské tábory či školní kurzy.

Tak jako neexistuje univerzální řeka, neexistuje ani univerzální způsob jejího splouvání. Pokud ale existuje nějaké univerzální pravidlo, platí, že čím více chceme na vodě komfortu, tím méně nám zbude svobody.