Raftový nebo pálavový nářez při splavování kaskád můžete až do vyčerpání sil zažít na výjimečně vodnatých, exponovaných, nezkrotných řekách Norska. Divoké peřeje, velké vlny a válce, kaňony i časté skoky ze skalních převisů často ledovcových řek nabízí atraktivní splavení těchto „slalomových“ tratí.
Rafting je zážitek, který se zcela vymyká těm běžným. Některým připadá nebezpečný, ale není to tak. Pokud je správně zajištěná bezpečnost, rafting je něco, do čeho se může pustit každý a většina lidí je pak překvapená sama sebou, jak daleko se odváží zajít.
Rafting vám poskytne příležitosti, abyste zažívali síly a krásy přírody ze zcela jiných úhlů. Rostoucí počet návštěvníků je netrpělivý, aby se dostal co nejdříve mezi peřeje, a tak byla sezóna v posledních letech zahajována o něco dříve – začátkem května – a také prodlužována až na začátek listopadu.
Každý si příjde na své
Raftuje se tu skoro 50 let a pořád se dravě posouvají hranice lidských možností. Různé cca 16 km dlouhé úseky řeky se klasifikují různými stupni obtížnosti – od WW 1 (tichá voda) přes vlídně proudící a lehce peřejnatou vodu do 5 – téměř neprůjezdné soutěsky horního toku. Řeka Otta nabízí pro porovnání divokost dosahující WW 2-4, menší vlny a hluboké „zátočinky“, kde mohou děti plavat a hrát si. Vodní stavy a tím obtížnost řeky Sjoi značně kolísá podle množství vody a to rychleji a výrazněji, než je tomu třeba v Alpách. Proto se úseky ke splutí vybírají někdy až podle momentální situace a každý zájezd je tím pádem originální. Někteří povezou s sebou více druhů člunů, aby odpovídali náročnosti řek. Řeka dá potrápit i zkušené vodáky. Kdo se nebojí rychlé jízdy, velkých vln a zpěněné vody ani kličkování mezi balvany ani surfování, bude nadšený. Adrenalinový přetlak vydýcháte během plavby na člunech. Při extrémních vodních stavech se vodácký program omezí nebo zruší. Náročným raftařům doporučuji jarní výpravu sem. Najde se tu i česká vodácká základna.
Na břehu řeky se nachází i Národní středisko kanoistiky a říčních sportů. Nejvýznamnější závody na divoké vodě, které se tu konaly, bylo Mistrovství Norska, Evropy i Světový pohár, dále festivaly Extreme Race a rodea. Že by se vám chtělo do něčeho jiného, než je běžný rafting? Jízdy na tzv. říčním prkně (riverboard – připomíná snowboard) vás snad naplní až až. Fyzicky je to náročnější, přičemž ležíte na prkně oblečeni do neoprenového obleku, ploutví, potápěčských rukavic, přilby a záchranné vesty a držíte se madla. Jste takřka součástí vody, natolik jste živlu blízko, že cítíte jeho a tep a sílu a měříte si s ním své síly.
Po celou sezónu je tu možné – v závislosti na množství vody v řece – s bází v Nedre Heidalu pod profesionálním vedením a s použitím výbavy nejvyšší kvality bezpečně se zúčastnit kurzů, kde se naučíte „číst“ řeku, odhadovat stupně bezpečnosti, nacvičíte techniky otáčení se ve vodě, šplhávání dolů po vodopádech, traverzace podél skalních stěn, sklouzávání po „klouzavkách“ přírody, improvizovanému záchranářství a mnoho dalšímu. Chcete-li, můžete skočit z mostu oblečen do horolezeckého úvazku, který je připevněn k lanu. Kombinuje se aktivní pádlování se zážitky z divočiny. Zakončí se to pobytem v sauně nebo v dřevěné kádi ohřívané zespodu, kde je zatopeno dřevovým palivem.
Zdejší peřeje mají vlastní, byť poněkud zvláštní, jména
Tzv. canyoning mezi čarokrásnými přírodními útvary se v Norsku stal módou. Je to sport, při kterém odvážlivci navlečení do plovoucí kombinézy a s helmou na hlavě, někdy i za pomoci horolezeckých pomůcek, proplouvají úzkým korytem horských řek. Je těžké, abyste se nenechali dojmout velkolepým prostředím.
Přírodní síly mohou krutě zasáhnout: Vodní masy mohou strhnout kamení a porost. Po velkých bouřkách bývá voda jinak stříbřité řeky hnědá a plná bahna. Peřeje mají názvy jako Microsurfen (což asi není třeba překládat), Golfstrømmen (Golfský proud), Høystakkene (Kopce sena), Sjokoladejuvet (Čokoládová rokle), ByeByeBaby, Faukstad-droppet (Faukstadovo spuštění (dolů) a Vaskemaskinen (Pračka).
Autor: Yngvar Brenna, spolupracovník CK Mundo, která pořádá zájezdy do Norska
