Obyčejný rakouský prodloužený víkend s testováním Daggeru Rewind + VIDEO

Věci na vodu taky mám, vždyť zaběhnutý systém, kdy se v hlavě virtuálně obleču a u toho šmátram v loďáku a sahám na věci, co na sebe právě virtuálně soukám, nemá chybu. Beru loďák a tašku s věcma a už ji cpu do auta. Se židlí se moc párat nemusím, tu z auta ani nevyndávám, co kdybych se chtěl někde spontánně vyžidlit.

Sedám do auta a jedu do supráče, po cestě ještě koupím manželce čelovku, ať naženu body doma. V Tescu toho vlastně moc nepotřebujem, tak kupuju chleba, vejce a špek a abychom se v autě nenudili, tak ještě kartáč světlého ležáku Vilém, který je sice hnusný, ale stojí 13 Kč v plechu a alespoň můžu Majlovi v Troji říct, že jednoho Viléma doma nechal a já mu jich přivezl dalších 24.

Prohlédněte si všechny fotografie k článku…

V Troji se potkávám s Majlou, Zdendou a Eduardem. Navážem lodě, z HGčka vyzvedneme Rewinda, kterého jsem chtěl na podzimní víkendovce trochu ozkoušet na známých terénech a než si stihneme dopovědět všechny problémy civilního života, tak už vyhazujeme prázdný kartáč Vilémů v Benešově. Naštěstí si každý přibalil nějakou medicínu s sebou, tak zábava nekončí. Ostudu nakoupíme v McDonaldu v Budějicích a další pivní náboje na Dvořišti. Mise je úspěšná a zbytek příjezdového večírku uložen do archivu “přísně tajné”.

Ráno se budím pod mostem u Lammeru, dáme vejce, tři kafe a jdem smažit. Po první jízdě na Rewindu posouvám sezení co nejvíce dopředu to jde. Loď se potom už tak ochotně nestaví na zadek, ale jde trochu lépe točit na plocho. Nakonec otočíme čtyři Lammery, což se rovná tak půl milionu tail-squirtů a rocksplatů, sikneme si plecháče a frčíme na Lofer, ten je totiž boží.

Na Lofru chvíli vyleháváme na teplém asfaltu, pošleme kávičku, já si beru svoji Fajfku a dáme si dva odpolední pohodové runíky.

Po poklidném večírku se ocitáme ráno na stejném parkáči, ale inzerovaná předpověď se díky bohu naplnila, tak je kosa a leje. Dnes to jdu osquirtit na Rewindu. Teuffelschlucht na Saalachu jsem jel díky letošní kvazi-bídné sezoně asi 30krát, tak znám pěkný lajničky. Posíláme 6 lofříků, vymeteme všechny možné, nemožné i polodebilní vracáky, posurfujem vlnky, necháme se trochu zašlápnout v prosíráku, protočíme zadek v bublácích a rozhraních, kterých je na Loferu nepočítaně a užijem si trochu strachu na nejtěžší pasáži.

S brzo padající tmou padá i mentální úroveň večírku a naštěstí se dostáváme do spacáku brzo. Ráno se budíme do pěkného kekelu, chčije (opravdu to nejde nazvat jinak) a jsou 4 stupně. Po dvou dnech pádlování a vymetání každého vracáku jsem docela unavený. Kupodivu večírky regeneraci neprospěly. Je trochu víc vody a Lofer začíná tahat. Dáme dva rychlé runy na creekovkách a pelášíme domů.

No a co Rewind? Tomu stíháme ztratit alespoň špunt.

A moje dojmy? Za poslední půl rok jsem jezdil na všech half-slice lodích, co jsou momentálně na trhu a dlouhou dobu jezdím i na RPMku, tudíž mám s čím srovnávat.

Rewind působí velmi robustním dojmem, sezení je z velké míry nastavitelné a regulací výšky pod stehny a naklopení sedačky lze dosáhnou posedu podobnému creekovce i slalomce, jak je komu libo. Hodně se mi líbí oko mezi opěrkami nohou, za které jde loď pohodlně chytit při nošení na rameni. Plast se zdá být kvalitní, při rocksplatech v sezení nic nevrže a loď se nedeformuje.

Rewind je poměrně úzká rychlá loď, kterou bych zařadil do kategorie river-runnerů na lehčí WW nebo ježdění na kanále. Oproti konkurenci je hraní si na řece o dost jednodušší, zadek lze zaříznout opravdu kdekoliv, ale při průjezdu těžšími pasážemi je potřeba loď velmi aktivně řídit a dávat si na zadek pozor. Z velké míry lze vlastnosti ovlivnit posouváním sedačky dopředu nebo dozadu. Posunutí sedačky dopředu dá rychlost a vyšší předozadní stabilitu. Sezení vzadu oproti tomu umožní zaříznutí zádi i na klidné vodě a větší požitek z lehčí vody. V obou případech je ovšem lepší loď točit v horizontální rovině přes zadek než “naplocho” jako creekovku. Rewind nemá pod těžištěm soustavy loď-pádler dostatečnou plochu, která by umožňovala rychlé otáčení kolem svislé osy bez zatopení zádi. Paluba lodi má příjemný tvar a ani při blbnutí si neomlátím ruce o loď v oblasti kolen. Ještě jednou zmíním robustnost paluby, která je nespočtem prolisů dostatečně zpevněna, takže nárazem o hladinu nebo kameny nedochází k prohýbaní materiálu.

Kvality lodi dobře otestujete na Trojském kanále, který svou obtížností spadá přesně tam, pro co byl Rewind vyvinut a pro získání dojmu z lodi bude ideální, což je obecně u lodí spíše výjimka.

Na video se můžeš dostat i přes přímý odkaz youtu.be/p1eIAmMxksc