HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Pro nejmilejší pako na světě

Pro nejmilejší pako na světě

V minulém týdnu otřásla českou vodáckou a světovou kayakfishingovou scénou zpráva, že při lyžování ve Francii zahynul Jan Liska, známý pod přezdívkou Zoid. Vzpomínku tomuto nezapomenutelnému kamarádovi věnuje Honza Bubník.

Tak nám ten novej rok moc pěkně začal. Zase a opět máme o jednoho naprosto výjimečnýho člověka míň. A to v době, kdy je takovejch Honzů „Zoidbergů“ Lisků zapotřebí nejvíc. To je neskutečný, já fakt píšu tvůj nekrolog…

Jsou na světě jistý nosný pilíře, na který člověk spolíhá jako na jistotu. Pravda, ne všechny voněj po fialkách, někdy nosej jen jednu dost řídkou ponožku, tričko, který se mj. hodilo jako provizorní košík na bedly a vlastně celkově dost zaváněj rybinou a přihnilym hydrem. Jenže pod timhle škraloupem zahnědlýho humusu přebejvaj osobnosti, který když jednoho nekrásnýho dne odejdou, vyplněj kdysi obývanej prostor hlubokou prázdnotou a celá naše budova se bez těchhle nosnejch prvků stává jen stěží obyvatelnou.

Za rok 2015 jsem Zoidíka viděl jen asi čtyřikrát, ale pořád sem žil s vědomym, že někde je, že kdykoli můžu přijet k němu do Všenor na ryby a následnou grilovačku a že všechny moje problémečky se vyřešej u prvního nahození udice (chtěl bych napsat, že i u prvního načatýho Braníku u vody, jenže než sme vůbec nahodili, tak při přípravách, oblíkání atd. padly nejmíň tři).

Ve středu byla v domovský hospodě V Síti jakoby smuteční tryzna. Když sem se blížil ke vstupu, tak se mi ani nechtělo otevírat dveře, jak sem se bál podívat do známejch obličejů, který budou smutný. A ono, Zoidbergovejma slovama řečeno, hopla!

Někde sem čet frázi „kterak se neuvěřitelné stalo skutkem“. A to přesně sedí na včerejšek. Velice brzo se celá „tryzna“ zvrhla do stylu „milujeme a pomlouváme Zoidíka“ a byla to neskutečná legrace, protože každej sám za sebe věděl, že Honza je ten první, kterej by tuhle bizarní zábavu schvaloval, podporoval a ještě si přiložil na svůj účet. Každej z nás tahal historky jako králíky z klobouku a moc sme se všichni nasmáli, a mě v tu chvíli teprv došlo, jak moc nás Zeeman všechny ovlivňoval. Že je jedno, jestli ho někdo znal patnáct let, nebo se s nim potkal jednou na pivku. Pokaždý tenhle týpek sršel dobrejma nápadama, jako (a to častějc) i neuvěřitelnejma pitomostma, kdy mu člověk říká „no ty vo*e, to snad nemyslíš vážně, takhle to přece ale vůůůbec nefunguje!!“, ale každej z nás si je nesmazatelně zapsal do paměti. Protože to ani jinak nešlo. Je totiž dost podstatnej rozdíl v tom, jestli Vám za bílýho dne předvede scénku jak z Chaplina střízlík, kterej váží padesát kilo, nebo stotřicetikolovej mastodont, kterej se ze srdce chechtá svýmu holýmu neštěstí a ponížení… Tenhle chlápek nám ukazoval, že když budete Zoidberg se všim všudy, můžete využít každou vteřinu svýho života totálně naplno. S plusama i mínusama, to je úplně fuk, hlavně když bude legrace a obecný blaho.

Od dob vynálezu papyru se ještě nevyprodukovalo dostatečný množství papíru, kterej bych popsal zážitkama s Honzou. I tuctová jízda ze Slap do Všenor byla vyplněná gigantickou zábavou. Schopnost udělat z komára velblouda a potom dotyčnýho velblouda hnát k odpovědnosti, to byl styl, kterej mi hrozně moc seděl. A i když mi ty jeho růžový brejle, se kterejma se narodil a díval na svět, často lezly na nervy, zapříčinily dlouhou řadu útrap, odříkání a nekončících hádek, tak tyhle brejle mi teda budou sestsakramentsky chybět. Takhle výrazná postava whitewater freestylu, kayak fishingu, freeridingu, houbaření, cestování, pindání na poměry, života, vesmíru a vůbec, se nerodí každej den. Poznal sem hodně lidí, ale nikoho, kdo by ve svejch třiceti letech stihnul tolik věcí jako stopadesátiletej dědek.

Byl by to krásnej svět, kdyby sme každej měli dva tři takovýhle lidi kolem sebe.

Myslete prosím a podpořte Zoidíkovu rodinu.

Tenhle článek vznikal během absence v práci, probulenejch hodin, mnoha kafíček tralala, pár dcl vína a stejně se mi psal úplně na p**u. Tak to prosím berte na zřetel.

A především proto, že se tenhle canc psal fakt strašlivě a napadaly mě jenom veselý příhody, který mě rušily v „nekrologu“ a kterých mám se Zoidíkem milion, tak bych chtěl všechny čtenáře, který dočtou až sem, poprosit o následující: pokud budete vkládat komentář, tak nepište „Díky za článek“, „Super počtení“ apod. Místo toho každej napište libovolně dlouhou veselou příhodu, kterou ste se Zeemanem prožili. Jsem si stoprocentně jistej, že jich každej máte fůru. A abych šel příkladem, tak tady máte jednu zimní.

Psal se rok 2011, nebo tak nějak. Prostě mezi Vánocema sem přijal Zeemanovo pozvání na lov ryb ve Všenorech. Dorazim k nim do haciendy a dostanu královskej oběd od bábí. Ta se nás ptá na plány. My řikáme, že berem lahev rumu a jdem lovit ryby.

Bábí: Nechoďte k tý řece, spadnete tam a budete mít zápal plic! To se prastrejdovi stalo!

Zoid: Babi v pohodě, nejsme přece dementi.

Tak sme přišli k řece, která byla zpola zamrzlá a v nezamrzlý části tekla ledová tříšť.

Zoid: Tak daleko nedohodíme a když jo, tak tam ryby ani nebudou. Musíme k mostu, tam je to zamrzlý jenom málo.
Já: Du první!

Polovina lahve potrestaná. Co bych Vám povídal, nezpevněnej povrch mě neunes a zahučim do prosincový Berounky až po pás. Ze začátku se směju, ale to je nic proti Zoidíkovi, kterej se válí na břehu a neni ani schopnej mluvit, jak se směje. Břichem lámu ledovej masiv ke břehu a do smíchu je mi míň a míň.

Zoid: Babička ti to řikala ty blbe. Nechoď k vodě, spadneš tam a budeš mít zápal plic! Cha cha cha cha ch chachacha!!!!(115x)

Tak sem vylez a poslušně se začal klepat zimou. Všude sněhu jako sviňa a mě ten rum přestával hřát.

Zoid: Chá chá chá, ty si fakt pako, du tam já, chá chá chá!

Co následovalo, si asi dokážete představit. Zeeman se postavil na poslední kousek ledu, kterej sem svým návratem na pevninu nechal v kuse, vteřinu postál, připravil prut k nahození a ŽUCH. Byl ve vodě celej až po prsa a smál se jak úplnej cvok. Tak sme to zabalili a vrátili se k bábí, která měla jen malou radost a pramálo pochopení.
Po cestě vlakem domů na Žižkov sem dostal zápal plic.

Tak a teď se vytaste vy 🙂

Zkušenosti čtenářů

Pavlik

Posílám příhodu z povodňového pádlování, na které mě Zoidík vytáhnul. V textu je Zoidberg označen jako Narušitel B, což je pochopitelně označení čistě rozlišovací, neboť na místo činu dorazil jako druhý v pořadí. <b>Zločincem snadno a rychle</b> Veškeré postavy a události jsou smyšlené. Jakákoliv podobnost se skutečnými osobami, nebo událostmi je čistě náhodná. To jen aby nedošlo k nedorozumění, na jehož základě by bylo možné vyvodit trestněprávní postih, nebo přinejmenším zahájit přestupkové řízení. 18:45 – Nic se neděje, vůkol vládne klid a mír. 18:46 – Objevuje se narušitel A, nepozorován parkuje vůz a obhlíží vodní dílo. Vodní dílo má tři hydraulicky ovládaná pole, z nichž pravé je zcela uzavřené, zatímco levé a střední jsou zcela otevřená. Ve středním se tvoří nízká vlna, v levém se tvoří luxusní vlnoválec s jazykem u krajů, který je podle narušitele B ideální platformou k narušitelské činnosti. 18:48 – Vedle vodního díla sedí skupina místních občanů a nezávazně komunikují. 18:55 – Narušitel A informuje narušitele B o současné situaci a dohaduje podrobnosti dalšího narušování. 18:59 – Narušitelé se převlékají, aniž by jim kdokoli věnoval pozornost. Narušitel A dokonce již převlečen zdraví náhodného kolemjdoucího občana. Náhodný kolemjdoucí občan však oprávněně narušitele A nepovažuje za narušitele, neboť narušitel A ještě nezapočal svou narušitelskou činnost. 19:00 – Spořádaný občan sedí na zápraží a hledí v paprscích zapadajícího slunce do vln Vltavy, jež se svými 775 metry kubickými za vteřinu plyne v prvním stupni povodňové aktivity (SPA 1 – Bdělost) do Severního moře. Spořádaný občan je bdělý. 19:01 – Spořádaný občan spatřil narušitele B, kterak se blíží k vodnímu dílu. 19:05 – Narušitel A se blíží k vodnímu dílu po prostředním břehu zespodu – velmi zákeřné a matoucí. 19:06 – Narušitelé páchají přestupek porušením Plavební vyhlášky č. 2/2003 Státní plavební správy čl. 9.07 bod 2 písmeno l. Řádu plavební bezpečnosti (zákaz plavby v úseku Vltavy Praha – Holešovice ř. km 46,00 až Mělník ř. km 0,00 při vodním průtoku v profilu vodočtu Praha: 450 m3.s-1 a vyšším – všem plavidlům). To však Spořádaný člověk netuší, prostě ho narušitelé z principu serou. 19:07 – Spořádaný občan spořádaně informuje místní samosprávu, když nutí starostu, aby zjednal okamžitou nápravu. 19:10 – Starosta volá Policii ČR, aby neprodleně přijela pomáhat a chránit všechny spořádané občany. 19:15 – Narušitelé nerušeně narušují. 19:16 – Narušitel B sází krásné blunty a airloopy, paráda. Dokonce se mu občas daří krásný backloop. Víc narušitel A přes kozu nevidí. 19:19 – Policie ČR doráží na místo a začíná pomáhat a chránit. 19:20 – Policie ČR vyzývá správce vodního díla ke zpřístupnění oploceného prostoru vodního díla, aby se k narušitelům dostala co nejblíže. 19:21 – Narušitelé nerušeně narušují dál. 19:21 – Policie ČR gestikuluje směrem k narušitelům toto sdělení: „Jménem zákona se vzdejte a neprodleně opusťte prostor vodního díla!“ v souladu s § 9 bodu 3 zákona č. 283/1991 Sb. o Policii České republiky (Každý je povinen uposlechnout výzvy zakročujícího policisty.) 19:21 – Narušitelé se dopouští přestupku dle § 47 odst. písm. 1 přestupkového zákona: neuposlechnutí výzvy veřejného činitele při výkonu jeho pravomoci s možnou sankcí až 1000 Kč. 19:22 – Narušování narušitelů nicméně není narušeno, takže stále narušují. Je nicméně pravdou, že narušitel A je z přítomnosti Policie ČR nervózní tak, že se mu přestává dařit a ani nadále se nezmůže na více než roundhousy a spiny. Narušitel B nerušeně sází pěkné blunty. 19:29 – Narušitelé přemýšlejí, zda policisté přistoupí k zadržení podezřelých osob (tedy narušitelů) v souladu s ustanovením § 14 bodu 1 odst. a) č. 283/1991 Sb. o Policii České republiky (Policista je oprávněn zajistit osobu, která svým jednáním bezprostředně ohrožuje svůj život anebo život nebo zdraví jiných osob nebo majetek), neboť osobám bez dostatečné erudice v oblasti provozování adrenalinových vodních sportů by se tak narušování narušiteli mohlo zcela zjevně jevit. Opomenout nelze ani vnitřní neklid Spořádaného občana. 19:39 – Policie ČR správně usuzuje, že ve věci zadržení narušitelů se bez plavidla nelze dále posunout. Zavrhuje též přivolání jak Říční Policie, která disponuje dostatečnými prostředky pro zadržení narušitelů, tak Městské Policie Praha, která disponuje fungl novým vznášedlem, na kterém by se oba narušitelé jistě rádi svezli. 19:42 – Policie ČR událost sepisuje. Svědkem zločinu je evidován správce vodního díla, který protokol stvrzuje svým podpisem. 19:46 – Policie ČR odjíždí, neboť na rozdíl od Spořádaného občana již dávno pochopila, že se v podstatě nic neděje. 19:53 – Narušitel B se ptá narušitele A, zda neví, co se děje s narušitelem C. Narušitel C však celou dobu sedí ve vracáku nad vodním dílem, skryt pozornosti Policie ČR i zraku Spořádaného občana. 19:56 – Narušitel B v doprovodu narušitele A signalizuje narušiteli C, že může bez zbytečného prodlení začít s narušitelskou činností. 19:57 – Narušitel B ztrácí trpělivost s narušitelem C, neboť jej stále nevidí narušovat (narušitel B je krátkozraký, takže si nevšiml ani Policie ČR), a pádluje do zmíněného vracáku. 20:02 – Narušitelskou činnost narušitelů narušuje soumrak. 20:04 – Narušitel C konečně vyráží v doprovodu narušitele B, bohužel se vzápětí ukáže, že musí narušitelskou činnost ještě pořádně trénovat, neb byl z vlnoválce vypláchnut a nedokázal se do něj již vrátit. 20:11 – Narušitelé A a B dále narušují ve vlnoválci, narušitel C surfuje ve vlně. 20:19 – Narušitel A děkuje narušiteli B za tip na super pádlovačku a loučí se. 20:21 – Narušitelé B a C ještě pokračují, zatímco narušitel A pluje dále po proudu, aby unikl pozornosti Spořádaného občana. 20:21 – Spořádaný občan vidí odplouvajícího narušitele A a rozhoduje se zjednat spravedlnost. 20:27 – Narušitel A přistává v křoví u břehu, nechává hydro s lodí ve křoví a jde pro auto. 20:27 – Spořádaný občan startuje motocykl a vyráží po proudu. 20:32 – Narušitel A za běhu, bosky a celý mokrý potkává protisměrně jedoucího Spořádaného občana, který si může hlavu ukroutit, jak se rozhlíží. 20:35 – Spořádaný občan přidává plyn a s hlavou otočenou do řeky mizí za zatáčkou. 20:44 – Narušitel A se vrací pro loď, bleskově se převléká a odjíždí pryč. Z protokolu: Pachatelé tohoto ohavného zločinu nebyli dopadeni, věc je ve vyšetřování Policie ČR. Spořádaný občan si hnul krkem. Zapsal narušitel A Lokace: Jez Klecany, Srpen 2011, průtok cca 775 podle Chuchelského vodočtu. Voda tekla dvěma ze tří polí jezu. Věnujte rovněž pozornost logistice, z pochopitelných důvodů je lepší vozit lodě v autě a převlékání nijak neprotahovat. Přístup možný z obou břehů. Pomáhalo a chránilo se doposud pouze na pravém břehu. Spot: Vlnoválec byl velmi pravidelný a stejný po celé šíři, dobře držel a nepulzoval. Na požádání pustil. Po výplachu lze dopádlovat pod prostřední kozu, na kterou se vcelku v pohodě vyleze. Nájezd je výborný. Místo bylo navštíveno dvakrát, jiné vodní stavy a podmínky vyzkoušené nemáme. Bezpečnost: Pozor na náhlou změnu podmínek (průtok, manipulace na jezu – kdyby měl někdo náhodou tak blbej nápad, jako zvedat klapku s lidma v jezu)! Protože je vlnoválec sevřen z obou stran betonovou stěnou, lze jej opustit jen směrem dolů. Co by pak z náhlé změny tvaru a síly válce mohlo vyplynout, si domyslíte sami, takže je dobré dávat pozor. (Ten jez vypadá skoro stejně jako ten v Tróji…) Vzhledem k tomu, že měla Vltava průtok stabilní po několik dní a pan hrázný stál opřený u zábradlí, byly podmínky optimální.

šmirda

Chodila jsem se Honzou na gympl, kde byl i vodácký kroužek, jehož jsme byli oba členy. Pravidelně se vyjíždělo na různé vodácké akce a patřil k nim samozřejmě i Vavřinečák. Jeden rok jsme na sebe tak nějak vyšli s Honzou jako posádka deblovky – oba už v šestnácti nebo kolik nám bylo celkem zkušení vodáci, oba se svým (odlišným) názorem na čtení vody a nutno přiznat, že oba celkem mohutných postav. Loď tedy byla těžká a dost zmatená :). Nejdřív jsme se zhádali o to, kdo pojede na zadáku, což Honza vyhrál. Počet následujících cvaknutí (doteď jsem přesvědčená, že za všechna může on :)) jsem přestala počítat asi v první třetině potoka, kdy jsem naprosto zmrzlá, ubrečená a zoufalá, protože nebylo cesty zpět, skončila u čísla 16. Někdo do mě nalil panáka něčeho tvrdýho a pak už jsem se při každém cvaknutí, vylévání a znovunastupování mohla smát :). Pamatuju si hlavně jeden incident, kdy jsme se blížili k zatáčce doleva, vpravo byla zátočina se stojící vodou a před náma vysoký břeh, na kterém stála parta lidí, kteří nám mávali. Nakouřili jsme to špičkou lodi přímo do blátivého břehu, čímž jsme vytvořili efektní kráter, samozřejmě se cvakli a při vylévání lodi a doprovodné hádce poskytli celkem dobrou zábavu těm lidem nad náma. Když jsem se ptala, proč jsme do háje nejeli normálně po proudu, odpověděl, že si myslel, že lidé ze břehu na nás mávají, abychom jeli k nim. Nejspíš čekal nějakou super zábavu :). Příští rok jsem jela na kajaku a Honza myslím už na singlovce :).

venca

Je to už hodně let, ale pamatuju si ho jako dneska, jak nám v Mlejně s vášní sobě vlastní vyprávěl, proč se nemá maso před grilováním nakládat do oleje (musela jsem si teď připomenout proč tomu tak je, protože obsah sdělení byl oproti formě nepodstatný ;)). Ten radostnej zápal byl naprosto typickej pro všechno, co dělal.

souf

Jeli jsme tehdá dodat novej kayak jednomu doktůrku na jakousi vísku..manželka se netvářila vůbec nadšeně (žárlila na manželovu novou hračku…) ..a doktůrek prý, že si rovnou vyjede. Tak jsme se zpakovali a vyjeli na řeku. Kousek jsme tak korzovali, já se Zoidíkem na jednom korábu, doktůrek se svým pidi jezevčíkem na druhym. Po chvíli ujišťování, že doktůrek, ví co a jak, a vše šlape jak má, jsme se odpojili a přirazili k břehu. Jen z dálky pak vidíme, že doktůrek v jednom úseku musí kayak přenést, aby mohl dál pokračovat… a jak tak s tím lomcoval a kayak různě nakláněl, přetáčel, vyvažoval a přitom ještě hlídal prcka jezevčíka, aby mu ho voda neodnesla, započali jsme přemýšlet, proč to dělá tak složitě a proč to nezapře o ty kolečka, co k tomu má … po půl hodině, co si doktůrek fakt musel máknout, aby kayak posunul, kam potřebuje, zazvonil Zoidíkovi mobil. Ten hovor přijal a jak tak trpělivě poslouchal volajícího, začal koulet očima a škrábat se na hlavě. Nasadil lítostivý úsměv a přátelským tonem se omluvil a popřál příjemnej zbytek ´plavby´. Po ukončení hovoru rozhodil ruce k nebesům a zvolal: JÁ JSEM TAKOVEJ ČŮŮŮRÁK, TY KOLEČKA SE MAJÍ NAFUKOVAT! .. 😀 😀 😀

Asi před rokem...

Vzpomínáme… Buďte opatrní, sněhu je zase hodně..

Juraj
Asi před rokem...:

Škoda takého chlapa.
Juraj   kayak-fy .positiv SK

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: